Sněžník, Vlčí jezírko, Bělský potok - Pěkný výlet.
Sněžník je naše největší stolová hora, při délce 1,5 km má převýšení jen 50 metrů, takže z dálky opravdu jako stůl vypadá. Hora je velmi dobře přístupná, protože do stejnojmenné vsi jezdí z Děčína autobusová doprava, ale daleko sem není ani od nejbližšího vlaku v Jílovém (5,5 km) a ani dokonce ze samotného Děčína (8,5 od Labe).
Protože budeme chtít poznat i jiné zajímavosti, vyjedeme autobusem do Sněžníku, některé linky přepravují i jízdní kola. Pokud pojedete autem, nechte ho nejlépe v Děčíně poblíž autobusového nádraží.
Ves Sněžník nabízí mnoho možnosti občerstvení i ubytování, pro krásné okolí i to doporučujeme. Asfaltovou silničkou namíříme k vrcholu, na úpatí skal odbočíme vpravo na pěšinu s červenou turistickou značkou. Projdeme skalami a jsme poblíž samotného vrcholu Sněžníku, ve výšce 723 m.n.m. Pěšina vede po okraji srázu, takže tu najdeme výhledy do údolí Jílovského potoka a na další vrcholy Českého Středohoří. Samozřejmě největší výhled máme z rozhledny, a to i na Sasko a Lužické či Krušné hory. Můžeme se v restauraci občerstvit, protože nás čeká další cesta nad skalami. Na konci "stolu" sejdeme na rozcestí Po Koňskou hlavou a dáme se vlevo po zelené na další rozcestí Kristin Hrádek. Toto jméno přísluší k asi 2 km vzdálenému lesnímu zámečku, který dnes slouží jako hotel a restaurace. Máte-li čas a je-li doba oběda, je to jistě zajímavá odbočka.
Další cesta vede po silničce již bez značení vpravo směr Děčín, ale po 400 metrech odbočíme vpravo k Vlčímu jezírku. To je napájeno Bělským potokem, který tvoří s Ostružníkem zajímavé rozpojení právě nedaleko nad námi. Jezírko má rozlohu 0,44 ha a je vytvořeno asi 100 metrů dlouhým pískovcovým valem, ve kterém je v severní části uměle vytvořena propusť pro odtok vody. Jezírko není jezerem, ale jde o bývalý Nový rybník přibližně z konce 18. století, zrušilo se tu ale stavidlo a průtoková vodní nádrž byla nechána svému osudu. Voda je poměrně chladná i v létě, jsou tu i lavičky, lze se koupat, hloubka je do 10 metrů, dokonce tu je i malá písečná pláž. Okolo rostou většinou břízy, žijí tu divoké kachny, zkrátka místo jak stvořené pro odpočinek.
Cest od Vlčího jezírka je několik, lze se vrátit na odbočku a silničkou vpravo takřka vrstevnicově dojít na červenou značku a po ní do Děčína. Vrátit se lze na odbočku a hlavní silnicí vpravo do Děčína, případně pod Maxičkami přejít na žlutou a dojít do Děčína po ní. Lze se také vrátit na zelenou značku a tou namířit do cílového okresního města na Labi nebo se vrátit i po zelené pod Koňskou hlavu a sejít k Labi po červené. My však využijeme Bělského potoka a dáme se podle jeho spádu neznačenou pěšinou krásným údolím s několika skalními věžemi směrem na Bělou. Zabloudit nemůžeme, stále podél vody. Z Bělé pak můžeme dojet na autobusové nádraží či do centra města městskou dopravou, aby nás nebolely nohy chůzí po asfaltu a dláždění.
Trasa výletu je různě dlouhá, ale nikdy nepřekročí 12 kilometrů, údolím Bělského potoka měří do Bělé 9 km, dál do Děčína 3,5 km. Převýšení je jen na Sněžník od vsi, tedy necelých 130 metrů, jinak celkově je Sněžník asi 600 metrů nad Labem.
Petr Randus
