Turistika kolem Mladé Boleslavy - Vinařice, Sýčina, hřbet Studený, vršek Karbark.

Většina lidí přemýšlí tzv. samostředně, to znamená "mlha přede mnou, mlha za mnou". Málo se totiž zajímají, co bylo dříve a historie je většinou jen pro zábavu. Proto přemýšlet o tom, jak zasahuje do života každého z nás, je vedlejší. Abychom byli konkrétní, co třeba Mladá Boleslav? Co bylo před ní, co bylo dávno kdysi, když se tu ještě nevyráběla auta? Nemyslíme tím ale nějaký sto let, ale třeba tisíc let? O té době se ví málo, ale přeci jen dokážeme občas nějakou kličku rozmotat a nahlédnout za oponu času. Abychom ale nenašlapali mnoho kilometrů, cestu za minulostí Mladé Boleslavi začneme na vlakové zastávce Nepřevázka.

Nepřevázka:

Ves Nepřevázka se poprvé uvádí v roce 1340, kdy zde stával kmetcí (selský) dvůr, který je tu dodnes. Ves se vedle dvora připomíná až od 16. století, šlo ale jen o horní část nad kapličkou. Stála zde starší, ale tato je z roku 1879. K zastavění dolní části došlo až ve 20. století.

Start - Karbark:

Výlet začneme na místní vlakové zastávce, kde staví vlaky na trati Kolín - Nymburk a Mladá Boleslav. Autobusy, které stavějí výše ve vsi, sem zajíždějí z Mladé Boleslavi, ale také z Dobrovic a Rožďalovic. My se vydáme od vlaku do vsi a právě za statkem zahneme vpravo podle značek cyklotrasy 8235. Mineme hřiště po levici, za dvorem se stočíme vpravo a po sto metrech odbočíme prudce vpravo k lesu. Dále značně vykáceným lesem jdeme rovně již po značkách naučné stezky a přírodním parkem Chlum. Pozvolna stoupáme na hřeben, kde najdeme odpočinkové místo s lavičkou a výhledem od vršku Karbark (279 m - pole vpravo).

Hrádek:

Značky zahýbají vlevo a lesem vystoupají na Hrádek. Je to všeobecný název, ale ve skutečnosti jde o charvatské hradiště a v okrajové části o zbytek středověkého hradu Chlumu. Podle nepřímých zpráv hrad založil Blech, pocházející z Litoměřicka (ves a hrad Blešno). Jedna větev tohoto rodu se pak usídlila na Svojkově u Nového Boru, kde narozený Jan z Chlumu je znám jako věrný zastánce Mistra Jana Husa v Kostnici. Na konci plochy byla vybudovaná tzv. hláska či bunkr.

Smetanova hájovna:

Po prohlídce hradu a hradiště nebudeme pokračovat po značkách, ale od informačního panelu vlevo příkopem hradiště k myslivně. Sem ke svému mladšímu bratrovi Karlovi dojížděl hudební skladatel Bedřich Smetana, který si pak také vzal svou švagrovou, sestru bratra Karla. Obejdeme pak hájovnu zleva, zahneme vpravo a po okraji lesa dojdeme do středu vsi k památnímu kameni s tím, že zde má ležet údajně švédský generál i s koněm.

Švédské šance:

Po značkách NS pokračujeme vlevo za ves a po okraji lesa dojdeme ke Švédským šancím. Nejde ale o žádné Švédy, ale o dávné charvatské sídlo, vlastně předchůdce Mladé Boleslavi. Jméno hradiště, pokud nebylo Chlum, neznáme, ale MB má jméno po Boleslavovi II. Naskýtá se tu i možnost, že zde měl vládnout kníže Ivan, když měl převzít knížectví po svém otci. Ale protože byl v Řezně vychován v křesťanském duchu a protože zdejší obyvatelé však byli ještě pohani, nepřijali ho. Ivan se pak uchýlil do jeskyně, dnes ve Svatém Janu pod Skalou.

Boží Voda:

Od přístřešku a informačního panelu se vydáme nejprve po červené a pak rovně po neznačené cestě okrajem lesa k vysílači a dále přes les na další okraj pole. Po 200 metrech cesty lesem odbočíme vlevo a rovnou cestou (průsekem) klesneme na cestu s modrou značkou. Po té se dáme vpravo a dojdeme k místu zvaném Boží Voda. Zde kdysi stály lázně Boží voda, existující od roku 1771. Dnes zde máme jen kapličku a pramen, ale jeho voda podle rozborů již není pitná. Kousek pod pramenem u silnice roste asi 29 metrů vysoký jírovec maďal (kaštan koňský), starý přes 120 let.

Studený:

Pro pokračování po trase výletu se po modré vrátíme asi 300 metrů zpět na křižovatku lesních cest, ta zleva je z pole. Zde zahneme po modré vpravo, tak jak jsme sem přicházeli, ale po necelých 150 metrech zahneme na neznačenou cestu vlevo. Po více jak 300 metrech staneme na známé lesní silničce od Švédských šancí, ale zahneme vlevo, jinak bychom se vraceli. Po 50 metrech opět odbočíme vpravo a pokračujeme ve stoupání na plochý hřbet Studený, který je již v polích.

Vinařice:

Pozvolně klesneme polem do Vinařic. Ty se uvádějí již v roce 1227, později i jako rytířské sídlo pánů z Vinařic. Jako konfiskát po roce 1623 získali panství Valdštejnové a nazvali je Novým Valdštejnem. Tvrz prošla složitým vývojem přes hrad a zámek renesanční a barokní. Dnes je budova soukromá a je přístupná jen výjimečně. Od zámku se dáme dolu po červené vsí až k obecnímu úřadu. Tady zahneme vpravo a asi po 150 metrech, kousek za zastávkou autobusu, prudce odbočíme vlevo a klesneme k požární nádrži. Po hlavní silnici pak sejdeme ke hřbitovu.

Sýčina:

Od hřbitova se dáme vpravo a dojdeme do Sýčiny. Na začátku vsi stojí starý dvůr, avšak moderně přestavěný. Ves se uvádí poprvé v roce 1352 jako farní. Kostel je také nejvýznamnější gotickou památkou v okolí, i když dnešní stavba je až goticko-renesanční z roku 1571, postavený za Jiřího Cetenského z Cetna. Podle pověsti měl tři dcery, takže i kostel má tři věže. Stavba prošla pozdějšími přestavbami, ale ty nebyly natolik významné, aby výrazněji ovlivnily původní podobu kostela.

Kaple U Tří svatých:

Za hřbitovem, který kostel obklopuje, zahneme vpravo a podle sadu sejdeme na polní cestu, po které se dáme vlevo. Přes pole dojdeme na rozcestí, kde kdysi stály tři sochy svatých, přesněji sv. Ludmila, sv. Václav a sv. Vojtěch. Když byla roku 2014 tudy otevřena cyklostezka, byla postavena kaplička nová s obrazy těchto světců na stěnách. Najdeme zde i posezení a dokonce i pítko.

Cíl - Nepřevázka:

Od kapličky se dáme levou rovnou cestou přímo k zadní části statku v Nepřevázce. Pak se dáme vpravo a jsme na známé cestě do cíle.

Trasa měří 14 kilometrů, nejvyšším místem jsou Švédské šance s 365 metry, nejnižším bodem pak požární nádrž v Sýčině s 214 metry nad mořem. Celkové převýšení na trase je 270 metrů, takže po stránce fyzické jde jen o mírně náročnou trasu.

Další výlet v okolí Mladé Boleslavy ZDE.