Nejstarší naučná stezka v Čechách - Výlet Zahrady, Vlčí hora, Englův pramen, Kyjovský hrádek, Sněžná.

Rudolf Kögler (1899 - 1949) v roce 1941 otevřel první naučnou stezku u nás. Měla tehdy 12 kilometrů a na 70 dřevěných tabulí, které tvůrce na zimu uklízel a na jaro dával zpět. To ale skončilo s koncem války, a i když již připravoval i českou verzi, vše skončilo jeho ranou smrti. K obnovení stezky došlo zásluhou mnoha organizací a dobrovolníků (KČT Krásná Lípa, Lesy ČR, CHKO Labské pískovce a Lužické hory, NP České Švýcarsko, Konstruktiva Konsit a Köglerových potomků) v letech 2003 až 2006. My se nyní na část stezky podíváme, celkově má totiž 20 kilometrů, a začneme v Zahradách.


Zahrady:

 

Zahrady, kde od roku 1930 Kögler bydlel, se poprvé objevily na Müllerově mapě v roce 1720. Zdejší obyvatelé se vedle zemědělství živili domáckým pletařstvím, ale od 1. poloviny 19. století již ve zdejší továrně. Je tu i několik historických památek, zámeček z roku 1807, památník obětem 1. sv. války, obnovený v roce 2012, kaple Navštívení P. Marie (Žebrácká kaple), postavená na místě starší kaple roku 1808, také obnovená v roce 1994, a mapa, kterou si představíme na cestě.


Start - Geologická mapa:

 

Výlet začneme na vlakové zastávce Zahrady na trati Rumburk - Mikulášovice, ale jezdí sem i vlaky z Liberce. Kolem vede i silnice z Krásné Lípy do Mikulášovic a Dolní Poustevny, je zde odbočka do Starých Křečan a Rumburku. Po silnici u zastávky vede žlutá turistická značka, po které se dáme vpravo, právě kolem zmíněného zámečku. Na další křižovatce zahneme vlevo a opět u železniční trati zase vpravo a od leva se k nám připojují zelené značky Köglerovy NS. Společně pak s nimi dojdeme k domku čp. 30. Zde vlevo stojí informační tabule a za živým plotem po pravici je na zahradě v letech 1931 až 1935 vytvořená geologická mapa Rudolfa Köglera. Má ploše 50 m2 a představuje zmenšenou plastickou mapu okolí, byla pečlivě sestavená i z autentických hornin z daného místa. Do roku 1937 kolem mapy Kögler vytvořil ještě alpinum. O mapu se starají dodnes jeho potomci a dělají zde i průvodce.


Vlčí hora:

 

Dále budeme postupovat po značkách NS, na konci ulice vlevo, přes koleje, prudce vlevo a u lesa se od nás odpojí žlutá. Rovnou lesní cestou se dostaneme na úbočí Vlčí hory k Verunčině studánce. Na vršku staneme u rozhledny z roku 1889, bohužel restaurace vedle slouží k soukromé rekreaci. Drobné občerstvení je ale možno si koupit u pokladny rozhledny. Z vrcholu věže je široký kruhový rozhled na Lužické hory, Labské pískovce a za dobré viditelnosti do Českého Středohoří, na část Krkonoš a z významnějších vrcholů třeba na Ještěd, Bezděz či Milešovku.

 

Vlčí Hora:

 

Po značkách NS, žluté a pak i červené sejdeme do vsi Vlčí Hora. Tady začali krásnolipstí turisté před 40 lety (1982) pořádat nejsevernější zimní stanování. To ještě fungoval kulturní dům nedaleko kaple z roku 1870. Dnes je již ve vsi zhoršená možnost občerstvení, zimní stanování se proto koná v Krásném Buku. Projdeme po silnici směrem na Brtníky kolem kaple ke křižovatce, jen kousek za ní má chatu KČT z České Lípy. My ale před ní zahneme vlevo se značkami NS, modré a žluté a vystoupáme na návrší před lesem. Zde je možnost si posedět a rozhlédnout se po krajině.


Englův pramen:

 

Modrá značka se u výhledu odpojí vlevo a dál u lesa nás opustí i žlutá, pokračujeme proto jen po NS. Lesem kolem Hadí studánky klikatě sejdeme k Malému Vlčímu potoku. Na jeho toku je pod námi Panský vodopád, taková Niagára, i když jen 2 metry vysoká. Dále po značkách NS vystoupáme na západní hřeben Kamenného vrchu (509 m) a odbočkou k Englově prameni. Od rozcestníku nad pramenem, pokud máme rádi romantiku a tajemno, můžeme se vydat mimo trasu na Vlčí hrádek. Stačí jen zahnout vpravo (k západu) bez značek a klesat po hřebeni k jeho zvedlému konci. Po dalším poklesu se dostaneme k danému středověkému sídlu. Dnes po něm zbyl mohutný příkop a hlavně tzv. podvalí, to je sklepní místnost bez stropu, nad kterou stávala hlavní věž hradu.


Kyjovský hrádek:

 

Od křižovatky pokračujeme po značkách NS úbočím Kamenného vrchu až do části osady Dlouhý důl. Tady opět narazíme na žluté značky a dojdeme k Dixově mlýnu. Ten se uvádí od 16. století, ale zbyl po něm jen náhon a jedna vedlejší budova. Dál jdeme po NS a červené do Kyjovského údolí. Nakoukneme ale jen do krátkého počátečního úseku, dojdeme na rozcestí Pod Praporkem u Vinného sklepa. Víno tam budeme ale hledat marně, pokud jsme tu v zimě, tak maximálně rampouchy. Od rozcestníku zahneme vlevo a vystoupáme ke Kyjovskému hrádku, dřív se mu říkalo Horní Karlštejn. S hradem Karla IV. ale nic společného nemá, jde o skalní opevněný hřeben, vlevo na vrcholu, přístupná po schůdcích, je zadní (hlavní) část. Když se ale dostaneme vpravo na hřeben, objevíme předhradí chráněné také příkopem.

 

Dlouhý Důl:

 

Pokračujeme po značkách přes údolíčko a další skalní hřeben s Obří hlavou a vyhlídkou Skalní bratři. Opět klesneme, tentokrát k Sýrovému potoku a následuje zalesněná výšina a pokles do Kyjova, tedy ke hřbitovu a bývalé škole. Pod ní na silnici na krátko opustíme značky NS a klesneme vlevo po silnici ke křižovatce u bývalé (vyhořelé) proslavené Kyjovské hospody. Ale o občerstvení nepřijdeme, na silnici směrem ke Krásné Lípě najdeme třeba Kyjovskou terasu. Na další křižovatce jdeme rovně do dolní části osady Dlouhý Důl. Ta byla vyhlášená jako památková zóna v roce 2004, protože se zde dochovaly lidové roubené domy z 18. a 19. století. Asi po 50 metrech na rozcestí u Božích muk se dáme vpravo a za chvilku narazíme na modrou a žlutou značku. Ta pro nás bude pro další cestu rozhodující, protože modrá zahne vpravo.


Sněžná:

 

Žlutá značka nás vede kolem rybníku Šiml k poutnímu kostelu P. Marie Sněžné z roku 1732 v osadě Sněžná. Se sousedními je budovami a hřbitovem jde o romantické zákoutí. Žlutá pak pokračuje okrajem osady k nově opravené kapli Nejsvětější Trojice z roku 1709. Sněžná je ale především známá soukromým arboretem, ke kterému se dostaneme tady vpravo po červené a pak rovně již podle šipek.

 

Cíl - Zahrady:

 

Zde na rozcestí opět narazíme na značky NS, se kterými se dáme vlevo do zalesněného údolíčka a pak vystoupáme na okraj osady Vlčí Hora. Na hlavní silnici se dáme vpravo kolem v počátku zmíněné Žebrácké kaple. U Vlčárny nezahneme vlevo se značkami, ale bez nich dojdeme na křižovatku, kde vlaková zastávka je jen kousek vlevo.

Trasa měří 14 kilometrů, nejvyšším místem je Vlčí hora s 581 metry, nejnižším je rozcestí u Vinného sklepa s 340 metry nad mořem. Celkové převýšení na trase je 540 metrů, takže po stránce fyzické jde o trochu náročnější výlet.

 

Výhled z Vlčí hory.
Koglerova naučná stezka.
Kaple na Vlčí hoře.
Kaple ve Sněžné.
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

Zumba kurzy s wellness

Relax víkend

Horská chata Orlík

Cena od: 5 990 Kč


R

Relax víkend

Apartmán Herlíkovice

Cena od: 450 Kč


RODINA týdenní pobyt

Rodinné pobyty

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 12 500 Kč


Svatební pobyt

Romantický víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 900 Kč


Další nabídka pobytových balíčků