Broumovskými stěnami nahoru a dolů. Výlet - Slavný, Suchodolská Niagára, Kovářova rokle, Hvězda, Supí hnízdo.

Broumovské stěny, tedy jejich hlavní část, protože nejde o osamocený geologický útvar, jsou dlouhé asi 10 kilometrů. Ovšem cesty skalami zásadně neuznávají rovinu ani vertikální a ani horizontální, takže 10 kilometrů je v našem případě sice pouhých 11 km, ale s převýšením před 400 metrů. Ale to bychom vynechali spoustu zajímavých míst na různých odbočkách, takže s těmi by to bylo 16 km, ale již s převýšením přes 700 metrů. To je vše jen statistika, za jeden den, když bychom měli mít místo začátku a konce stejné, se to dá jen těžko zvládnout. My se dnes vydáme proto na jednu část, a to od Hvězdy po Slovenskou vyhlídku, tedy asi jednu polovinu celého hřebene. Jako místo startu si vybereme ves Slavný.

Slavný:

Ves Slavný byla založená asi roku 1558 a již roku 1561 získala od broumovského opata Jana Chotovského písemně určité výsady. V roce 1961 připadla ves pod Suchý Důl, roku 1986 s ním pod Polici n. M. Roku 1990 se sice Suchý Důl opět osamostatnil, ale Slavný zůstal pod ním. Autobusem se sem dostaneme z Police nad Metují, odkud sem vede také jediná cesta, ves totiž není průjezdná.

Start - Suchodolská Niagára:

Výlet začneme ve středu vsi, kde ve stínu lip stojí barokní socha sv. J. Nepomuckého a kde staví i linkový autobus. Od turistického rozcestníku se dáme po modré, resp. po silnici k Suchému Dolu, a u zastávky autobusu u MŠ odbočíme vpravo k bývalé myslivně. Zde se dáme kousek po žluté, ale u potoka odbočíme do Hájkovy rokle vlevo a dojdeme k nejznámějšímu vodopádu Broumovských stěn, k Suchodolské Niagáře. Jeho dva stupně jsou vysoké 2 a 3,5 metru. S Amerikou se to nedá určitě srovnat, ale zas tu nepotkáte tolik lidí.

Kovářova rokle:

Vrátíme se k rozcestníku a pokračujeme dál po modré značce po okraji lesa až na Pánovu cestu na dolním konci Kovářovy rokle. Kousek výše dojdeme k rozcestí u Setonovy studánky, kde zahneme po červené vlevo. Mineme bod záchrany NA 051 a stoupáme Kovářovou roklí k odbočce k Mariánské jeskyni s reliéfem Madony od sochaře O. Rachnera z Vratislavi z roku 1886. Pod Martinskou stěnou se pak dostaneme k jeskyni Kovárna.

Hvězda:

Nad Kovárnou odbočíme vlevo po zelené a po ní se dostaneme ke Hvězdě. Zde stojí kamenná poutní pětiboká kaple z roku 1733 (projekt K. I. Dietzenhofer) a vedle turistická chata ve švýcarském stylu z roku 1856. V titulu je sice něco o turistech, ale ceny jsou spíše pro bohatší klientelu. Na druhou stranu vyhlídky od kaple či z terasy chaty na Broumov a Javoří hory jsou velmi hezké výhledy.

Supí hnízdo:

Dále se již vydáme po slíbeném hřebenu Broumovských skal. Kdo to neví, tak upozorňujeme, že zvláště v zimním období jsou některé úseky obtížněji zvládnutelné. Povede nás červená značka a dalším významným bodem je Skalní divadlo. Nejde o lidmi upravenou plochu, ale o výhled na panorama skalních stěn a věží. Vyhlídkou, obdobnou jako od Hvězdy, je vrchol Supího hnízda. S výškou 702 metrů nad mořem jsme v nejvyšším bodě trasy.

Kamenné hřiby:

Po červené mineme věž Starostu a další cestě se budeme pohybovat mezi skalami, klesneme do údolíčka Kotel. Přes další body záchrany odbočíme po žluté vlevo a vystoupáme na vyhlídku Ovčín. Vrátíme se na červenou značku a dostaneme se na další vyhlídku na Čertovu tchýni. Před ní si můžeme prohlédnout jeden z nejznámějších skalních útvarů oblasti - Kamenné hřiby.

Zaječí rokle:

Červená značka nás dovede na rozcestí do Zaječí rokle, odbočíme tedy vlevo a v klesání se dostaneme na stejnojmennou vyhlídku. Klesneme na dno Zaječí rokle, která je sice krátká, ale plná věží a skalních masivů. Dáme se tu po žluté vpravo a vystoupáme na horní konec rokle.

Slovenská vyhlídka:

Nad roklí se dostaneme na okraj lesa. Tady odbočíme vlevo, kde si můžeme posedět u informačních tabulí v přístřešku. Po červené a zelené nyní jdeme až na odbočku ke Slovenské vyhlídce. Z ní se díváme na Martínkovice pod námi a po stranách na další části Broumovských stěn.

Vambeřická cesta:

Od vyhlídky se vrátíme na okraj lesa a na rozcestí s odbočkou. Neodbočíme ani vlevo, ani vpravo, ale klesáme rovně po neznačené luční cestě k objektu vodárny pod námi. Pokračujeme dál v klesání ke kamennému křížku a ještě níže až k odpočinkovému místu na Vambeřické cestě. Tady si lze nejen odpočinout na kamenných lavicích, ale na informačních plochách se dozvědět i něco nového o historii Slavného.

Cíl - Slavný:

Po modré značce vpravo je to Slavného už jen kousek.

Trasa měří 14 kilometrů, nejvyšším bodem je již zmíněné Supí hnízdo 702 metrů, nejnižším bodem je Suchý Důl u bývalé myslivny 518 metrů nad mořem. Celkové stoupání na trase je 540 metrů, což z výletu dělá náročnější akci. S tím se ale musí ve skalních oblastech počítat, že nejde o jeden či dva velké výstupy, ale desítky výstupů různě krátkých, případně dlouhých, jak kdo výstup hodnotí.

 

Skalní hřiby.
Skála starosta.
Kaple Hvězda.
Slovanská vyhlídka.
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

Lávové masáže

Relax víkend

Vila Kamila

Cena od: 5 800 Kč


Student / Senior

Pro seniory

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 2 900 Kč


Svatební pobyt

Romantický víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 900 Kč


RODINA 3 denní pobyt

Rodinné pobyty

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 7 000 Kč


Další nabídka pobytových balíčků