Výlet v podhůří Šumavy - Žihobce, Dražovice, Podmokly, Kadešice, Rozsedly, Podskalí.
Dnes se vydáme do podhůří Šumavy, do krajiny oku libé, plné zalesněných vršků, malých vesniček… Asi tak by to řekl některý k národních buditelů, takže se podíváme, zda je to pravda. Našim východiskem nám bude ves Žihobce.
Žihobce:
Žihobce jsou velmi starou vsí, uvádějí se v majetku kláštera Břevnov již roku 1045. V roce 1356 se připomíná "Winther von Zihowicz", a pak následovali další z rodu v letech 1359 až 1383 Ráček, 1383 až 1404 Jakoubek, 1429 Smil atd. Zajímavou zprávou je informace, že roku 1467 "kníže Jindřich dobyl Žihobce Húsetovi", tedy Janovi Húse ze Žihobce, protože přidal na stanu protivníků Jiřího z Poděbrad. Od 17. století zde již zdejší rod nežil, roku 1615 to byla například Ludmila Lokšanová roz. Černínka z Chudenic na Březnici a Žihobcích. Tvrz byla barokně přestavěná na zámek a v roce 1710 ho koupil pasovský biskup Johann Philipp von Lamberg, v jehož rodu zůstal až do roku 1945. Dnes je v zámku základní škola, muzeum Lamberská stezka a informační centrum. Z dalších památek zmíníme pseudorománský kostel Proměnění Páně z let 1872-76. Obec dále nabízí naučnou stezku Netopýřím parkem, Kulturní centrum Finska a galerii Netopýr.
Start - Dražovice:
Od zámku, resp. turistického rozcestníku, se vydáme po modré značce vsí a za budovami dvora pokračujeme rovně po hlavní silnici, i když modrá odbočí vlevo. Dojdeme do zajímavé vsi Dražovice. Ta se uvádí roku 1356 jako sídlo Budena z Dražovic. Jeho tvrz se zde dochovala v podobně mohutných kruhových valů a příkopů o průměru asi 80 metrů. Přízemní budova čp. 1 s vysokou střechou je zbytek budovy renesanční tvrze z 16. století. Dnes slouží k soukromému bydlení. Další památkou je kaplička sv. Václava z roku 1760 s vysokou střechou se zvonem z roku 1764. Trasa výletu vede dál od kapličky k obecnímu úřadu, za vsí kolem hospodářského dvora a na kraji lesa cestou vlevo. Dál v lese v nevýrazném, ale strmém údolí zahneme vpravo a vystoupáme k zatopenému starému žulovému lomu.
Podmokly:
Nad lomem se dostáváme do mělkého sedla, kde se držíme cestou vlevo tak, abychom vrch Háj (640 m) před námi obešli po jeho pravém úbočí. Přejdeme přes nevýrazný hřeben a stočíme se na cestu vpravo dolu ze svahu. Asi po 200 metrech pak zahneme vlevo a sejdeme dolu na okraj lesa. Tady opět zahneme vlevo a sestoupíme na hlavní silnici a po ní dojdeme do Podmokel. I ty se připomínají roku 1045. Na první křižovatce v obci je dům po levé ruce čp. 55 bývalou synagogou, židovská obec zde sídlila od začátku 18. století, židovský hřbitov se nachází asi 800 metrů odtud západním směrem. Na další křižovatce opět po levici je dům čp. 65 bývalým zámečkem z 2. pol. 18. století, kam v roce 1891 zavítal Antonín Dvořák ke svému příteli, houslovému virtuosovi Václavu Koptovi. Pak jsme již na návsi, které dominuje barokní kaple z 18. století. Na návsi se dáme z hlavní cesty vlevo kolem kaple a po místní komunikací mineme dětské hřiště a turistickou ubytovnu.
Kadešice:
Cesta vede do místní části Kotálovské Dvory, v 18. století to byl jen Kotál. Zde narazíme na modrou značku, po které se dáme vlevo. Mineme mohutný dub, samotu Chocholice a dojdeme do Kadešic. Ty se uvádějí roku 1372, z památek vidíme kapli svaté Anny z roku 1772 na návsi. Se značkou projdeme vsí a zamíříme k Rozsedlům.
Rozsedly:
Rozsedly se uvádějí roku 1315 v urbáři windsberského premonstrátského kláštera, pak byly součástí statku premonstrátů v Albrechticích. V roce 1400 se zde připomíná Mikeš jménem Ocásek z Rozsedel, pokračovatelem jeho sídlo je asi bývalý poplužní dvůr. Nejzajímavější památkou vsi je kaple sv. Antonína z roku 1836. Stojí na návrší severně od obce, vedou k ní kamenné schody a z návrší je pěkný výhled do kraje. Pokračujeme po modré, na konci vsi mineme zvoničku ve tvaru "zouváku".
Podskalí:
Modrá značka vede po silničce volnou krajinou, po levici míjíme vršek Na Hájích (571 m), a jsme na kraji Žihobců v části Podskalí, které se ale v 18. století jmenovalo Skály. Na obou stranách silnice jsou staré lomy, vlevo v něm je koupaliště, vpravo technické zázemí obce.
Cíl - Žihobce:
Na křižovatce se stočíme vpravo a jsme v obci a u cíle.
Trasa měří 14 kilometrů, nejvyšším místem je úbočí vrchu Háj 620 metrů, nejnižším most v Dražovicích 482 metrů nad mořem. Celkové převýšení na trase je 330 metrů, což po stránce fyzické dává znamení, že jde o poměrně snadný výlet, je jen potřeba se dobře orientovat v lese pod Hájem.
