Výlet kolem města Volary - Lískovec, Stögrova Huť, Lehké opevnění, Soumarský most.
Celá Šumava jako horské pásmo má délku 120 kilometrů, když nepočítáme krajní body, Chodskou Úhlavu a Vyšebrodský průsmyk, dá se napříč nejsnáze přejít v Železné Rudě a přes Kunžvartské sedlo u Strážného. Tento přechod přes hory nás bude zajímat, protože je spojen se Zlatou stezkou. Ta sice měla tři směry, ale jeden, asi i ten hlavní, směřoval tudy do Prachatic. Jednou ze zastávek na této stezce byly Volary. Tož, vydejme se tam.
Volary:
Město Volary vzniklo zřejmě na nově vytýčené trase Zlaté stezky v polovině 14. století. Úspěšný rozvoj Volar zpomalovaly postupně 30letá válka, solná konkurence z Gmundenu a četné větší i menší požáry, protože se zde stavělo jen ze dřeva. Po snad nejhorším požáru 22. 7. 1863, kdy shořela polovina Volar a zbytek hned druhý den zasáhla povodeň a bouře, se začalo stavět i z cihel a kamení. A roku 1871 se Volary staly městem. Nejvýraznější památkami města jsou kostel svaté Kateřiny, postavený na místě staršího v letech 1688 až 1690, křížová cesta z 2. poloviny 19. století a roubené domy v alpském stylu.
Start - Lískovec:
Výlet začneme na vlakovém nádraží, kde staví vlaky z Českých Budějovic, Strakonic a z Číčenic u Vodňan. Nedaleko staví ale i autobusy z Prachatic či Lenory. Před nádražím vpravo na křižovatce ulic stojí turistický rozcestník, od něho se dáme po zelené směrem do centra, ale od velikých stromů po pravici zamíříme na pěšinku mezi břízami podle kolejí. Tak se dostaneme na Budějovickou ulici a po ní krátce vpravo do ulice Pod Tratí. Ta nás provede částí města za nádražím do Luční ulice. Zde narazíme na modrou značku místního okruhu a jdeme s ní stále podle tratě až k Siplovu dvoru, kde železnici přejdeme. Loukami si to namíříme k lesu a zde obejdeme po úpatí vrch Lískovec (834) až k rozcestníku Pod Lískovým vrchem.
Muzeum lehkého opevnění:
Na rozcestí odbočíme prudce vlevo po zelené značce. Tou pozvolna klesneme k trati, přejdeme ji a dorazíme na louky kolem soutoku Jedlového potoka a Teplé Vltavy. Až přejdeme zmíněný potok po můstku, tak kousek za ním vpravo si můžeme prohlédnout jeden z bunkrů z roku 1938. Další zastávkou s posezením může být lávka Dobrá. Zde po ní odbočuje žlutá značka, ale my jdeme dál stále po zelené a v místě, kde se přiblížíme k Teplé Vltavě, opět najdeme jeden z dalších řopíků z roku 1938. Další možná a nepovinná odbočka vpravo nás dovede k dřevěné rozhledně Soumarský most. Na další cestě mineme dvojici bunkrů a ten třetí v řadě za nimi je upraven jako Muzeum lehkého opevnění s možností prohlídky.
Soumarský most:
Za muzeem mineme tábořiště, zejména pro vodáky, s možností občerstvení. Kolem zákrutu Vltavy se dostaneme na silnici k železnici a rozcestníku Soumarský most. O něm je snad zmínka již v listině pasovského biskupa (1254 až 1265). Zda stál ale na tomto místě, není známo, ale první kamenný tu stál v roce 1841. Roku 1937 byl již betonový, ale ten byl vyhozen do povětří na konci války, Pak byl nahrazen dřevěným, posléze železným a dnes je opět betonový. Asi 600 metrů směrem na České Žleby můžete navštívit terénní zbytky opevnění z 30leté války. Také vršek přímo nad mostem nese název Bašta, ale stopy po opevnění tu již nejsou.
Stögrova Huť:
Od mostu se vydáme po žluté Prachatické Zlaté stezce. Jdeme po silnici k železniční zastávce a značky za ní v lese uhnou vpravo, částečně pod vysokým vedením. Pak u pomníku amerického vojáka Charlese Havlaty, zde padlého za 2. světové války, přejdeme přes hlavní silnici do bývalé vsi Stögrova Huť. Dnes je tu již jen několik samot, ale od 16. století zde bývala zde sklářská huť nazvaná po majiteli a sklářském mistru Zikmundu Stögerovi. Zdejší zrcadla a sklo se vyváželo do ciziny, dokonce až do Orientu. Sklárna ukončila činnost počátkem 19. století pro nedostatek dřeva. Uváděla se zde i brusičská dílna (huť), pila a mlýn a ves vlastně zanikla po roce 1945, dnes jde již jen o místní jméno (ulici) Volar.
Cíl - Volary:
Se žlutou opět přejdeme přes silnici a s dalšími značkami se dostaneme k Brixovu dvoru a dál na okraj Volar na hlavní silnici. Zde u světelné křižovatky zahneme vpravo, a že jsme v ulici U Nádraží, vlakové nádraží je jen kousek.
Trasa měří 14 kilometrů, nejvyšším místem na trase je samota na žluté od Stögrovy Hutě k silnici s 810 metry, nejnižším je pak mostek přes Jedlový potok s 742 metry nad mořem. Celkové stoupání na trase je pouhých 115 metrů, takže jde na Šumavu opravdu o oddychový výlet.
Další výlet v okolí ZDE.
