Blanický les je především Kleť, ale i pěkná příroda a krajina s památkami

Už jste někdy slyšeli výraz "dělený výlet"? Tak dnes ho, pokud půjdete podle našeho návodu, zažijete. Ale nebudeme předbíhat ještě je na vysvětlenou čas. My se vydáme do oblasti Pošumaví, ale protože to je dlouhé mnoho kilometrů, upřesníme, že do oblasti Blanického lesa na Českobudějovicku. A když upřesníme, tak do Holubova.

Holubov:

Okolí Holubova bylo obydleno již v dávné minulosti, ještě des tu jsou v nedalekém Třísově zbytky keltského hradiště (před asi 4 tisící lety). Ve středověku tu vládli Rožmberkové, a právě za nich v roce 1379 ves připomíná, a to na panství hradu Dívčího kamene. Holubov byl pak známý tím, je v jeho části Adolfově stávala v 19. století vysoká pec pro tavení železa, dnes nese těžiště průmyslu podnik Artypy.

Start - Holubovský mlýn:

Výlet začneme u holubovského nádraží, kde staví vlaky na trati z Č. Budějovic do Volar, ale staví zde i autobusy z Č. Krumlova do Křemže. Mám tu i velké parkoviště, takže není problém se sem dostat. My se nevydáme po žádné turistické značce, ale kolem budovy vlakové zastávky podél kolejí, se kterými držíme stále směr. Z asfaltové komunikace zahneme vpravo mezi ploty a pak lesíkem mezi Krasetínský potokem a tratí dospějeme k železničnímu mostu přes Kremžský potok. Tady přejdeme zmíněný Krasetínský potok a podle Křemžského dojdeme na komunikaci, která vpravo vede k Holubovskému mlýnu. Ten tu stojí již více jak 400 let, samozřejmě ne v původní podobě. Od roku 1913 ho mělo v majetku družstvo sedláků z okolí, v roce 1953 ho museli předat Jihočeským mlýnům a pekárnám a za nich již po dvou letech byl zrušen. Od roku 2008 je v soukromých rukách, od roku 2015 jsou to Šímovi, kteří mlýn opravují a vracejí mu ztracenou tvář, a to včetně i toho, že vybavení shánějí z jiných mlýnů. Mlýn tak nyní funguje i jako muzeum.

Křemžský mlýn:

Málokde jsou na venkově dva mlýny tak blízko sebe, jako zde. Přejdeme od Holubovského mlýna přes návrší nad ním a hned klesneme k mlýnu Beranovu. Ten existoval již v 18. století. Dnes je v provozu tím, že se zde vyrábí elektrický proud a je zde možnost ubytování. Dál lze pokračovat buď tak, že po okraji projdeme kolem chatové osady, ale jinak cestou na návrší mezi mlýny vyjdeme na silnici od Holubova do Křemže, a pak u novostavby odbočíme vlevo a dostaneme se přes onu chatovou osadu a podél vody na žlutou značku u Křemžského mlýna. I ten stál již v 18. století a dnes je v pěkném stavu v soukromých rukách.

Křemže:

Historie Křemže je dlouhá a bohatá. Poprvé se uvádí v roce 1263, stála zde tvrz, pak hrad, násilím ho získali Rožmberkové, později patřil klášteru Zlatá Koruna a pak Schwarzenbergům. Městský znak získala Křemže v roce 1863. Hrad dávno zanikl a dnes je největší památkou kostel, resp. jeho část z 13. století, jinak má podobu z let 1885 až 87. Po žluté značce dojdeme ke kostelu, kde obejdeme obchod a klesneme na hlavní silnici. Po ní se dáme vpravo, ale po pár metrech schody mezi kamenným zábradlím sejdeme ke Křemžskému potoku, obejdeme domek a za ním přejdeme přes mlýnský náhon a potok a jdeme do Chlumu.

Chlum:

Cesta nás dovede do Chlumu, na návsi mineme kapli a za potokem zahneme vpravo. Budova po naší levici je bývalá tvrz. Ta vznikla již ve 13. století, ale občas se něco postavilo, jiné zas zbořilo, takže dnes nejstarší část je z 16. století. Ostatek byl upraven pro hospodářské účely, v areálu dvora je také možnost se ubytovat.

Potůčková cesta:

Od tvrze se dáme kousek zpět, ale pak jdeme rovně podle potoka, cesta zahne vlevo a na další křižovatce se dáme podle nové bytovky vpravo. Podle stájí vyjdeme až na křižovatku s autobusovou zastávkou. Asi 20 metrů před domečkem u zastávky zahneme vlevo a přejdeme odbočku do chatové osady a přes sedlo pod Vlkancem (vlevo, 601 m) klesneme k Chlumeckému potoku a na Potůčkovou cestu s cyklotrasou 1169. Po ní se dáme dolu vlevo, ale asi po 100 metrech na konci lesa prudce zahneme vpravo na Hraniční cestu.

Lanovka:

Hraniční cesta stoupá pozvolna lesem do osady Horní Moučka. Tady jsme narazili na žlutou značku, která zabočuje vlevo k chatě Pod Kletí. Po žluté nejdeme vpravo ani vlevo, ale rovně po cestě zvané Od vyhlídky. Ta nás totiž dovede na parkoviště lanovky na Kleť. A zde se dostáváme na začátek k tomu, že jde o výlet "dělený", další část totiž projdeme po vrcholu Kleti, kam lanovkou vyjedeme. Pokud není v provozu, bohužel tuto část vynecháme, nebo se na vrchol vydáme pěšky, což ale znamená 2 km navíc tam, když půjdeme pod lanovkou. Samozřejmě to by bylo pak 2 km i zpět.

Kleť:

Kleť je se svými 1084 metry nad mořem nejvyšším vrcholem Blanického lesa, Josefova věž dokončená roku 1825 je nejstarší kamennou rozhlednou v Čechách. Když vyjedeme nahoru, půjdeme se nejdříve podívat na budovu hvězdárny z roku 1958. Od ní se vrátíme k restauraci (rok výstavby 1925) s rozhlednou, ze které je jeden z nejúžasnějších výhledu v Čechách. Pak pokračujeme po vrcholových značkách až ke Skalní hradbě. Jde o skalní "hradbu" dlouhou víc jak 120 metrů s výškou až 15 metrů. Je zde také deska na paměť dvou padlých mužů v 1. sv. válce. Na Kleti jsou i další zajímavosti, například vysílač z roku 1978 a sluneční hodiny. Když jsme si vše prohlédli, případně se občerstvili, opět sejdeme k lanovce a pojedeme dolu.

Svatá Anežka Česká:

Od parkoviště pod lanovkou pokračujeme po zelené značce směrem na Holubov. V Krasetíně odbočíme se značkou z hlavní cesty a dostaneme se na křižovatku, kde zelená zatáčí vlevo a na stromě jsou šipky k lanovce a k hospodě. Tady se dáme zatravnatěnou cestou rovně a dojdeme opět na hlavní silnici, kde vpravo i vlevo máme kapličky. Tady se dáme vpravo, přejdeme přes Krasetínský potok a stočíme se vlevo na úbočí vrchu Na Vršku (576 m). U turistického odpočinku zahneme vlevo a dojdeme k pěkné kapli Sv. Anežky České. Kaple byla v roce 2011 postavená z darů obyvatel a zdejších podnikatelů.

Cíl - Holubov:

Od kaple se vrátíme na silnici a po jednom kilometru jsme v Holubově, kde cestu zakončíme.

Trasa měří 14 kilometrů, pokud vyjdeme na Kleť pěšky podél lanovky, tak 18, klikatými, ale méně strmými cestami, je to pak patřičně ještě víc. Nejvyšším bodem je samozřejmě Kleť 1084 metrů, pokud bychom ho vynechali, tak je to Horní Moučka se 709 metry. Nejnižším místem je naopak můstek u železničního viaduktu na začátku trasy 478 nad mořem. Celkové převýšení za použití lanovky je asi 350 metrů, takže jde fyzicky jen o mírně náročný výlet.