Výlet za sklářským uměním - Nový Bor, Sloup v Čechách, rozhledna Na Stráži a okolí.

Jedním z východisek do Lužických hor je i sklářské město Nový Bor. V posledních letech doznalo mnoho změn ve svém vzhledu, ale je z něho stále cítit ta stará tvář, kdy to bylo město tzv. zahradní.


Nový Bor:

Město Nový Bor se vyvinulo z malé osady, která má své "datum narození" v roce 1692. Tehdy byl postaven první dům. V roce 1757 byla osada povýšena na město, což je zvláštní v tom, že tehdy měla sotva více než 20 domů. Důvody byly čistě ekonomické, na tehdejším sloupském panství byl potřeba městský trh, kde by se prodávaly látky zde utkané a jedině Novým Borem procházela císařská silnice. Ale "uměle" vzniklé město našlo svůj smysl ne v textilu, ale ve sklářství, a je tomu tak dodnes.

Start - Lesní hřbitov:

Výlet začneme na novoborském náměstí Míru u turistického rozcestníku. Z památných budov zde vidíme před námi radnici, postavenou v roce 1751 jako sýpku, vpravo vedle tzv. Egermannovy domy, ve který dnes sídlí jeden z nejmladších českých pivovarů Born. Dále tu máme Sklářské muzeum, budovu školy a kostel Nanebevzetí P. Marie z let 1786 až 1792. Další dominantou je jedna z nejvýznamnějších secesních budov v republice, pošta z roku 1904, a pak tzv. lužické domy z doby po roce 1757. My se ale vydáme Kalinovou ulicí mezi muzeem a školou po zelené značce. Kalinovou se zve proto, že po levici tu stojí dům, kde se dnes již vcelku neznámý básník Josef Jaroslav Kalina (1816 - 1847), narodil. Se značkou se dostaneme na rozcestník u lesního hřbitova.

Lesní hřbitov:

Jednou z výjimečností Nového Boru je právě tento lesní hřbitov z roku 1909. Podle něho se například budoval i obdobný hřbitov ve Zlíně. Zelená značka nás opustí a my se dáme vpravo po silnici směrem na Radvanec k hlavní bráně hřbitov. Projdeme jí a v polovině mezi domkem hrobníka a smuteční síní se dáme rovnou cestou vpravo. Mezi hroby dojdeme ke granitovému kříži, kde se rozsvěcují svíčky o dušičkách a Vánocích. Po šipkách dojdeme k místu posledního odpočinku rumburských hrdinů, kteří byli popraveni 29. května 1918. Od jejich hrobů projdeme brankou na cestu za hřbitov a rovně pak dospějeme k místu popraviště, dnes pietně také upraveného.

Sloup v Čechách:

Vrátíme se k zadní brance hřbitova, ale dáme se vlevo po cestě k silnici. Po té po zahnutí vlevo dojdeme po 150 metrech k odbočce lesní cesty vpravo. Touto cestou dojdeme na okraj louky a pak klesneme do údolíčka na asfaltovou cyklostezku. Po ní se dáme vlevo a v poklidu dojdeme na okraj Sloupu v Čechách na Radvaneckou ulici. Po ní se dáme vpravo a dojdeme k velmi pěkné dřevěné patrové chalupě se sochou sv. Antonína Paduánského. Za ní zahneme vpravo do Komenského ulice. Ta nás dovede na hlavní ulici obcí, Benešovu. S ní vystoupáme na náměstí, kde po pravici máme barokní zámek, dnes domov důchodců, a po levici školu a za parčíkem kostel sv. Kateřiny a faru. Dáme se ke kostelu, obejdeme ho a za ním po schodech sejdeme do údolí. Po ulici Ke Hradu se dáme vlevo a na první křižovatce odbočíme vpravo do Mlýnské.

Břetislav Mikovec:

Mlýnská ulice nás dovede na ulici Hřbitovní se značkami místních okruhů. S nimi se dostaneme skutečně ke hřbitovu. V jeho horní části, vpravo od středové pěšiny najdeme hrob Ferdinanda Břetislava Mikovce (1826-1862). On patřil k tzv. obroditelům, kteří se zasloužili o rozvoj českého jazyka, české literatury a divadelnictví, například založil a vydával časopis Lumír. Jeho bohatý životopis je skutečně nad rámec možností tohoto člunku a je jistě škoda, že dnes o něm široká veřejnost skoro nic neví. Jen uvedeme k jeho významu, že do okruhu jeho časopisu, mezi tzv. Lumírovce patřili takové osobnosti, jako byli Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer, Josef Thomayer a další. Mikovec se narodil ve Sloupu, ale zemřel v Praze. Když byl hřbitov v Košířích v roce 1911 zrušen, jeho ostatky byly převezeny do jeho rodiště ve Sloupu.

Brýlařská jeskyně:

Vrátíme se k bráně hřbitova a po značkách pokračujeme vpravo po okraji lesa a pak přes louku na okraj lesa pod skalním hřbetem ak informační tabuli. Zde zahneme prudce vlevo a po asi 150 metrech se stočíme opět vlevo do mělkého údolíčka. Asi po 80 metrech pak zahneme vpravo a vystoupáme na hřbítek. Na jeho vrchu po naší levici je malý lom s Brýlařskou jeskyní. Je to jen malá jeskyně, skoro jen výraznější převis, ale trampové ji trochu upravili. Podle pověsti se zde vyrábělo optické sklo. Je ale pravda, že o tomto místu to nelze historicky dokázat, ale ve Sloupu je tradice výroby čoček a jejich dalších zpracování velmi dlouhá, sahá až do 17. století je většinou spojená s rodinou Görnerů.

Samuelova jeskyně:

Od jeskyně se dáme pěšinou vlevo a na křižovatce zahneme opět vlevo. Přejdeme přes nevýrazný hřbítek a klesneme do plochého údolíčka. Cesta se tu stáčí obloukem vpravo do vsi, ale my z ní odbočíme a prudkou cestou vlevo vystoupáme k Samuelově jeskyni. Tu zde vybudoval v roce 1718 Samuel Görner, jeden ze zmíněné rodiny sloupských optiků. A on zde nejen poustevničil, ale i brousil čočky, zřejmě na různé optické přístroje a brýle. Pak přesídlil na skalní hrad a později do Příbrami, kde jeho životní pouť ukončil zločin, byla totiž roku 1772 zavražděn. Nad jeskyní nezapomene navštívit dvě skalnatá vyhlídky.


Rozhledna:

Od jeskyně sestoupíme po trochu upravené klikaté cestě do údolí, kde po značkách NS vlevo vystoupáme do sedla s dřevěným křížem. Tady narazíme na červené značky, které nás vpravo dovedou ke sloupské rozhledně Na Stráži o výšce 33 metrů. Ta byla zbudovaná v letech 2010 až2011 a z výšky 150 (151) schodů nabízí rozhled na Sloup, Nový Bor, Lužické hory či Špičák nad Českou Lípou. Pokud je otevřeno, lze si zakoupit i občerstvení, otevření sousední chaty je ale zatím v nedohlednu. Zejména děti budou potěšeny odbočkou ke skalnímu Medvědovi.


Skalní hrad:

Po červené značce sejdeme do Lesního divadla, které vzniklo v roce 1921 a roku 2003 bylo obnovené. Zákulisí je zde tvořeno malým labyrintem skalních chodbiček. Pom červených značkách sejdeme k Dobranovskému potoku a pak až pod skalní hrad. Pokud jde o archeologii, jde zřejmě o jeden z nejvýznamnějších objektů Českolipska, ale i významnou lokalitu středověkého hradu, později upraveného na poustevnu. Protože hrad je možno navštívit i s průvodcem, nebudeme se jeho historii více zabývat.

Cikánská jeskyně:

Od hradu se dáme po silnici směrem na Českou Lípu. Projdeme se vlastně po hrázi bývalého Bredovského rybníka, a to až k restauraci U Studničků. Zde za protější dřevěnou chalupou zahneme vpravo na pěšinu se žlutou značkou NS. Ta nás provede kolem Hradního rybníka se zajímavými pohledy na hrad. Zprava se k nám připojí modrá značka a s oběma pak staneme u Malé Cikánské jeskyně. Zde jde o starý pískovcový lom. Asi po 200 metrech se pak modrá od nás odpojí vpravo a pěšinou se žlutou značkou dojdeme k Velké Cikánské jeskyni. Tady je o přírodní úkaz, jeskyně má délku asi 25 metrů. Přední levá část je uměle upravena, kdysi zde byly nějaké místnosti, dnes tu je ohniště. Jméno má jeskyně asi proto, že v minulosti zde, pokud ještě mohli, přebývali kočovní cikáni, dnes řečeno Romové. Dnes se tu přespává také velmi často, dokonce se tu koná vždy počátkem února zimní stanování.

Chomouty:

Od jeskyně pokračujeme pěšinou bez značení podle Dobranovského potoka. Po ní vyjdeme na silnici v osadě Chomouty. Za zdí velký dům, kdysi vyhlášená hospoda, patřil rodině Ostritzů, z nichž Anna Regina v roce 1774 nechala vystavět u silnice v sousedství kapli sv. Máří Magdaleny. Jméno vsi je zřejmě odvozeno od toho, že kdysi tu vedla důležitá obchodní cesta do Lužice a místní pomáhali kupcům s cestou do vrchu přidáním potahů, tedy obrazně řečeno chomoutů. Pod kaplí za potokem zahneme na vedlejší cestu vpravo a při stoupání na návrší mineme ještě několik chalup patřící k Chomoutům.

Chotovice:

Cesta nás dovede k Helzlově kapli. Jde spíše o místo, protože původní kaple z roku 1813 se nedochovala, tak tu stojí jen kříž se zdobeným podstavcem. Kolem kaple vede nově vysázená alej až do Chotovic. Ty byl od roku 1838 vyhlášenými lázněmi, ale po roce 1945 již nebyly v provozu. Zbyla tu po nich lázeňská budova, hostinec a domeček, ve kterém je dnes obecní úřad. Kolem byl v nedávné době obnoven park, vedle kterého se nacházejí stopy po tvrzi, připomínané v roce 1422. Na křižovatce u bývalých lázní se dáme vlevo, cesta pak zahne pod bývalou školou vpravo a dostaneme se ke kapli P. Marie z roku 1777. Pod ní za autobusovou zastávkou zahneme na místní komunikaci vpravo a dostaneme se nad ves k Dolnímu rybníku. Za hrází se stočíme vlevo a se značkami cyklotrasy 3053 míříme na Nový Vor.


Cíl - Nový Bor:

 

Kolem Horního rybníka se dostaneme k prvnímu objektu Nového Boru, ke sklárně Slavie. Vystoupáme na ulici Hřebenka, ze které zahneme vpravo, stále i po cyklotrase, do ulice Palackého. Je to rovná ulice, která vznikla na konci 18. století již podle urbanistických plánů. Projdeme přes Palackého náměstí s řadou historických staveb a za ním si pak povšimneme "skleněné krásky", nového objektu firmy Lasvit. Pokračujeme dál Palackého ulicí až na křižovatku se Špálovou. Po ní se vlevo dostaneme ke kostelu, a jsme na náměstí, kde je náš cíl.

Trasa měří 14 kilometrů, nejvyšším bodem je ulice Hřebenka na konci trasy s 373 metry, nejnižším pak Chomouty u potoka s 276 metry nad mořem. Celkové převýšení na trase se asi 190 metrů, takže jde o fyzicky vcelku snadný výlet.

Další výlet v okolí: ZDE.

 

 

Zámek Sloup v Čechách.
Sloupská rozhledna.
Samuelova jeskyně.
Náměstí Nový Bor.
Cikánská jeskyně.
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

Adrenalin a wellness

Wellness

Horská chata Orlík

Cena od: 6 990 Kč


Student / Senior

Pro seniory

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 2 900 Kč


Profi V.I.P 3 denní pobyt

Relax víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 000 Kč


RODINA 3 denní pobyt

Rodinné pobyty

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 7 000 Kč


Další nabídka pobytových balíčků