Skalními cestami kolem Kvítkova - Výlet Kvítkov.

Pískovcové skalní oblasti najdeme na mnoha místech naší republiky. Některé mají světové jméno, což je samozřejmě v prvé řadě dáno jejich mohutností, jiné jsou skromné, ale i tak jsou pěkné. A do jedné takové oblasti se dnes podíváme. A ještě když řekneme jméno obce, které zní až skoro pohádkově - Kvítkov, zní to jistě jako pozvánka.

Kvítkov:

Obec Kvítkov se poprvé připomíná již v roce 1295 ve jménu Jana z Kvítkova. Ten tu měl sídlo a byl zakladatelem vcelku významného rodu Vlků z Kvítkova, jehož členové vlastnili později některá všeobecně známá místa, například Zvířetice. Zde v Kvítkově byli majiteli do roku 1417, a pak byla zdejší tvrz opuštěná. Ač o tom nejsou zprávy, že se, jak to bylo skoro všude, kde zůstalo něco bez údržby, což platí vlastně dodnes, vždy najdou ochotné ruce k tomu, aby si v rámci své vlastní nemovitosti rády zašly do cizího třeba jen pro stavební materiál. Tak z tvrze zbylo jen něco kamenů a skála, která ještě navíc byla z části upravená pro stavbu novější chalupy. Z dalších památek, mimo zmíněné tvrze, je ve vsi kostel, socha sv. Barbory a hrad Frýdlant. Všechna po naší cestě navštívíme.

Start - Karba:

Výlet nezačneme v Kvítkově, sem není dobré spojení, ale na nejbližší vlakové zastávce Zahrádky. Ta leží na trati z Lovosic do České Lípy, ale je zde i dobrá možnost parkování i autobusů. Vydáme se po modré značce vpravo od nádraží, před přejezdem zahneme vlevo a klesneme do osady Karba. Ta se uvádí až po 30 leté válce a k jejímu věhlasu přispělo zejména to, že po roce 1820 bylo celé údolí, známé jako Peklo, parkově upraveno. A to sem přineslo zájem veřejnosti. V Karbě tu byly dvě hospody, vyhlídka. V roce 1900 zde byl postaven železniční viadukt, který sice změnil ráz vsi, ale spíše kladně. Po roce 1945 některé usedlosti nebyly obydleny, a tak právě směrem k viaduktu najdeme romantická zákoutí se sklepy, zídkami a podobně.

Frýdlant:

Od rozcestníku se dáme po červené značce směr Peklo, ale po asi 200 metrech na rozcestí s křížkem zahneme vlevo po značkách cyklotrasy 3086. Ujdeme asi 500 metrů, mineme po levici areál lesní školy a přijdeme na vidlicovité rozcestí. Tady zahneme šikmo vpravo lesní pěšinou, uhneme pak trochu vlevo a po 200 metrech se dostaneme na rozcestí se žlutou značkou. Po té odbočíme vpravo a údolíčkem a následně příkopem vystoupáme na plošinu se zbytky hradu Frýdlantu. Pro neznalce upozorňujeme, že nejde o stejnojmenný hrad pod horami Jizerskými, Z našeho hradu tohoto jména však nezbylo skoro nic. Je tu čelní val, který v sobě skrývá zdivo vstupní brány, ke které vedl most, po němž je v příkopu skalka, základ pilíře onoho mostu. Na ploše samé najdeme malé valy po obvodu, opět zbytky zdiva, a dvě zahloubené místnosti, zřejmě sklepy bývalých obytných objektů. Raritou hradu nejsou tyto zbytky, ale přístaviště na břehu Robečského potoka na konci klesající rokliny po pravé straně (jižní) hradní skály.

Svatá Barbora:

Od hradu odejdeme po žluté, po které jsme přišli, ale pokračujeme po ní až do Studené rokle. Zde se dáme vlevo a dojdeme ke hřbitovu a na kraj Kvítkova. Zde žlutá končí a my pokračujeme vpravo po modré. Vyjdeme kousek za ves a na rozcestí odbočíme vlevo k soše sv. Barbory. Za tu je od 18. století, ale proč právě tady? Něco se tu odehrálo? Nevíme, ale na druhou stranu je odsud hezký výhled do kraje. Vrátíme se na modrou a pokračujeme k samotě Hanelštejn.

Hanelštejn:

Hanelštejn je znám, sice pod názvem Kamenná zahrada (Steingarten) již roku 1718, ale pro nás není historie to hlavní. My se podle značek vydáme na zajímavá místa, v prvé řadě na vyhlídkový Hanův kámen, pak na místo zvané Robečský hrádek. Ten je zvláštní v tom, že jsou tu sice příkopy, ale jinak žádné zbytky a ani nikde není o něm zmínka, až na pověst o loupežnících. Výhled je však také moc pěkný, zejména na Českou Lípu. Vrátíme se k Hanelštejnu a po modré sejdeme po Kamenných či Čertových schodech na úpatí skal. Cestou můžeme navštívit malou jeskyňku a objevovat různé letopočty, některé až z 18. století.

Kvítkov:

Na úpatí skal nezahneme po značce vpravo, ale dáme se neznačenou pěšinkou vlevo do vrchu. Držíme se potůčku a skal, kde můžeme objevit křížek s ltp. 1898 na památku Franze Rösslera, který zde v noci zbloudil a zřítil se ze skal. My pak pokračujeme kousek dál až do dalšího strmého údolíčka mezi skalami. Údolíčkem vzhůru stoupá další vytesané schodiště, v tomto případě však daleko méně využívané. I zde objevíme různé letopočty, monogramy a skalní výklenek s křížkem. Na konci stoupání cesta mírně zahne vpravo a tím směrem pokračujeme rovně až úplně na kraj lesa na křižovatku s křížkem. Zde zahneme vpravo přes pole a lesíkem klesneme k potůčku. Vpravo na něm jsou malé Kvítkovské vodopády. Za potokem pak úvozem vystoupáme na hlavní silnici, po které se dáme vlevo k odbočce na Kvítkov. Zahneme tady vlevo a projdeme ojediněle protesanou silnicí dokončenou tak v roce 1910. Sejdeme do vsi, a pokud si ji chceme prohlédnout, můžeme pokračovat po modré ke kostelu. Jinak totiž odbočíme u transformátoru po modré vpravo.

Tvrz:

Modrá nás dovede na horní okraj obce, kde za domkem ev. č. 13 jsou na skalách zbytky výše zmíněné tvrze. Objekt je ale soukromým majetkem, doporučujeme proto majitele o prohlídku požádat. Vstup do tvrze je za domkem soutěskou se zbytky zdiva vstupní věže. Mezi skalami jsou úzké chodby, vlastně zde chodíme po zdivu zřícených kleneb a zdí budov. Po zbytcích schodiště lze s trochou adrenalinu vystoupat k vytesané místnosti a pak dojít na horní plošinu. Po prohlídce se vrátíme na modrou značku a pokračujeme do nejvyšší části obce Na Vrších s několika chalupami.

Skleněný vrch:

Modrá značka se pak stočí vlevo a lesem klesáme po skalním hřbetu. Asi 100 metrů za rozcestím na hřbetu můžeme po pravé straně od cesty na okraji skalních stěn spatřit nepravý viklan. Modrá nás dovede na odbočku na Skleněný vrch (356 m). Původ jména neznáme, ale uvádí se již roku 1597. Vrchol je tvořen delším hřbetem rozbrázděným skalami do několika částí, zejména západní strana je po vykácení vynikající vyhlídkou na Lužické hory, Ještěd aj.

Cíl - Zahrádky:

Vrátíme se po odbočce na modrou značku a pokračujeme po silnicí k hájovně Nový Svět. Ta tu stála již v 18. století. Za ní odbočíme vlevo do skalnatého Pavlínina údolí, vedlejší větve údolí Peklo. Jde o velmi romantický důl s několika věžemi a malým rybníčkem. Za ním značka zahne vpravo a vstoupí do bočního údolí. Nalevo je do skály vytesaná malá kaplička, či spíše výklenek, z roku 1863. Cesta pak vystoupá k silnici a jsme z zastávku Zahrádky.

Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem jsou chalupy Na Vrších 372 metrů, nejnižším místem je osada Karba s 249 metry nad mořem. Celkově na trase překonáme převýšení 330 metrů, takže jde po fyzické stránce o mírně náročnou akci.

 

Svatá Barbora a Bezděz.
Viklan v údolí nad Podolím.
Výhled ze Skleněného vrchu.
Hradní skála Kvítkov.
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

Víkend s vůní konopí

Relax víkend

Relax pension u Nosků

Cena od: 3 000 Kč


Relaxační balíček

Relax víkend

Hotel U Červené lišky a restaurace Červená liška Potůčky

Cena od:


Student / Senior

Pro seniory

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 2 900 Kč


Lávové masáže

Relax víkend

Vila Kamila

Cena od: 5 800 Kč


Další nabídka pobytových balíčků