Výlet - Slepičí hory - Besednice, Smrhov, Soběnov, Samoty.

Krajina kolem řeky Malše pod Slavičími horami má romantický charakter. My si vybereme jako východisko dnešního výletu městys Besednici. Vlakem se sem sice nedostaneme, nejbližší zastávka je poměrně daleko (8 km), ale silniční spojení má dobré na spojnici Český Krumlov, Střítež - Trhové Sviny

Besednice:

Zdejší krajina je osídlená dlouhodobě, ale pokud se jedná o Slovany, nedaleko odsud v lese u Malče se dochovaly mohyly z předkřesťanského období. Poprvé se Besednice uvádí v roce 1387, kdy ji Jan z Michalovic prodal pánům z Rožmberka. Zajímavá událost se zde stala v roce 1757, kdy se tzv. profláklo, že se v Besednici vaří pivo bez povolení vrchnosti. Při šetření pak bylo zjištěno, že se zdejší hospoda provozuje bez povolení již 15 let! Ves byla bez kostela, se stavbou kaple se začalo v roce 1738, ale roku 1786 byly vysvěcena jako kostel sv. Prokopa, od roku 1854 již farní. Roku 1875 byl přestavěn v novogotickém slohu. Z dalších památek zmíníme pěknou barokní kapli přímo na náměstí a kolem něho některé dochované selské dvory.

Start - rozhledna:

Výlet začneme na náměstí. Prochází tudy zelená turistická značka, po které se dáme směrem již zmíněné Malče. Ulicí Na Kopci odbočíme vpravo ke kostelu sv. Prokopa, o které jsme se již také zmiňovali, ale jinak pokračujeme až k odbočce k rozhledně Slabošovka (624 m). Ta byla postavena o výšce 36 metrů v roce 2002, z přístupné výšky 24 metrů (120 schodů) se můžeme rozhlížet na okolní vrcholy Slepičích hor, Blanského lesa, Novohradských hor a na část Šumavy.

Malče:

Od rozhledny máme dvě možnosti, buď se vrátíme k odbočce, nebo přejdeme po louce rovnou na značku pod námi, a tak si cestu zkrátíme. Pak pohodlně dojdeme do Malče, což je původní název řeky Malše, pod námi tekoucí řeky. A určitě někoho napadla ona stará otázka, zda bylo dřív vejce nebo slepice? To se tady asi nevyřeší, řeka se uvádí poprvé roku 1265 jako Malchae a ves 1361 jako Malcze. Ale když jsme psali o mohylách, najdeme je odsud severovýchodně v lesíku mezi cestou do Úsobí a vedením vysokého napětí.

Odbočka k Pořešínu:

Zelená dál pokračuje z Malče na sever, ale my se dáme na jih po silnici, ze které uhneme vpravo na hráz rybníka. Lesíkem pak projdeme na hlavní silnici. Tady se můžeme rozhodnout, zda si mimo trasu nepůjdeme prohlédnout poměrně velkou zříceninu hradu Pořešínu. Jsou to necelé 2 km tam, a samozřejmě i tolik zpět. Hrad se ale dává péčí dobrovolníků do velmi pěkného stavu, a to včetně pěkného výhledu do údolí Malše.

Smrhov:

Pokud jsme šli na Pořešín, anebo ne, v obou případech tady máme zelenou značku, po které se dáme kousek po silnici vlevo a odbočíme k jihu na silničku do Smrhova. Zde stávalo ve středověku sídlo (tvrz?) drobného šlechtice, uvádí se zde roku 1358 Beneš ze Smrhova. Sídlo zaniklo a ves patřila pak jiným pánům či klášteru ve Zlaté Koruně. Dnes zde najdeme většinou přízemní domky, případně statky, zvoničku a kapličku na návsi. Pokračujeme dál po silnici se zelenou značkou do Soběnova.

Soběnov:

Soběnov se uvádí poprvé roku 1359 jako farní ves. V roce 1833 lehla celá ves popelem kromě 5 čísel a dvou stodol, takže zde starší památky nenajdeme, až na kostel sv. Mikuláše. Ten původně gotický byl v polovině 17. st. a roku 1853 opraven. Gotický původ je patrný na věži. Jinak ani zde vidíme v naprosté většině jen přízemní domky a statky, na náměstí pak sloupek se sochou sv. Jana Nepomuckého z 19. století. K Soběnovu se váže také zřícenina hradu Sokolčí, vzdálená asi 2,5 kilometru.

Hájek:

Ze Soběnova se vydáme po silnici k Besednici, tedy na sever. Ujdeme asi 350 metrů a zahneme na polní cestu vpravo a dojdeme k malému rybníčku na okraji lesa. Dáme se po jeho hrázi a začneme stoupat na vršíček zvaný Hájek. V roce 1782 zde císař Josef II. zrušil poustevna a roku 1789 byla postavena kaple. Později prošla přestavbami a dnes je v neogotickém slohu. Do vrchu k ní vede Křížový cesta s dvanácti zastaveními z roku 1872, dnes ale po nově opravě. Po prohlídce se vrátíme do Soběnova.

Samoty:

Za Soběnovem, asi 300 metrů od náměstí, jde zelená rovně, ale my kolem hospodářského dvora zahneme vlevo. Po dalších 400 metrech zahneme vpravo (ne ke hřišti) a dojdeme do místní části Budy. Na rozcestí za potokem uhneme vlevo a k lesu a pak kolem křížku rovně, tedy severně, pokračujeme dále lesem stráněmi vrchu Jeseň (733 m). Za nejvyšším bodem našeho stoupání vlevo přes paseky klesneme na okraj lesa a vlevo máme střelnici. Po okraji lesa pokračujeme dále na sever kolem fotovoltaické elektrárny do Samot, které již patří k Besednici.

Cíl - Besednice:

Dojdeme do Besednice a ulicí Hlinice a na hlavní silnici zahneme vpravo na náměstí.

Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je úbočí Jeseně 651 metrů, nejnižším pak silnice s odbočkou na Pořešín s 510 metry nad mořem. Celkové převýšení na celé trase je 230 metrů, takže po stránce fyzické jde vcelku o nenáročný výlet.