Nejhezčí místa Jizerských hor - Bílý potok, Paličník.

Bílý Potok je jednou z mála obcí v republice, která zná přesně rok svého založení. Je to dáno samozřejmě tím, že to nebylo v hlubokém středověku, ale až v 16. století, ze kterého máme přeci jen více zpráv. K založení dal pokyn majitel panství Melchior z Redernu v roce 1594. Od 19. století se zde rozvíjel textilní a sklářský průmysl, ale dnes jde zejména o rekreační obec. Ze starých časů zde zůstala budova textilky, ve které je soukromé technické muzeum Ilji Šercla a jeho syna Pavla. Muzeum je zaměřeno na energetiku, letecké motory, textilní výrobu, šicí stroj a taky m. j. na leteckou archeologii.

Start - Kříž Milénia:

Výlet začneme právě u výše zmíněného muzea, je to kousek od vlakového nádraží, kde staví vlaky z Raspenavy, blízko je i zastávka autobusu, kam zajíždějí linky z Tanvaldu a Frýdlantu. Po prohlídce muzea se dáme po červené značce, která odtud míří na Smědavu. My po značce mineme kostel Nejsvětější Trojice z roku 1890, o kterém se odborníci přou, zda je to novorománský nebo novoklasicistní sloh. Za školou zahneme z hlavní silnice na místní komunikaci, ze které odbočíme později vpravo do lesa. Na jeho okraji se zastavíme u mohutného kamenného kříže ze tří žulových kvádrů o výše 8 metrů, který zde nechal roku 2000 vztyčit jeden místní občan. Monument byl v roce 2009 posvěcen a nazván Křížem milénia a smíření. Snad se můžeme zamyslet, o jaké smíření jde.

Sedmitrámový most:

Pokračujeme dál po červené severními svahy Smědavské hory (1084 m), kde mineme pomníček Horáčkovu smrt, kde v roce 1951 padající buk zabil povozníka Ernsta Horáčka. Dojdeme až k posezení u Sedmitrámového mostu. Můžeme koukat, jak chceme, trámy zde již nejsou, protože současný most je již z betonu. Pokud víme něco o jizerských pomníčcích, další je kousek od nás na zelené značce k Hubertce, kde jde o kamenný pomníček na pravém břehu Smědé, kde v roce 1866 zahynul pod převrácenými saněmi dvaatřicetiletý Florian Krause, zvaný Wenzerich. V polovině cesty k pomníčku se na Smědé nachází nepravý vodopád o výšce 3 metry.

Obrázek Veroniky Lahrové:

Pokračujeme dál po červené značce na silnici nad námi a dáme se vlevo až za krátká svodidla, za kterými do lesa odbočuje vpravo cesta se zelenými značkami. Můžeme sem dojít i po zelené od Sedmitrámového mostu, ale to jdeme po asfaltové silnici. Zelená značka se od Smědé odkloní do Šindelového dolu s obrázkem Veroniky Lahrové, která zde ve věku 13 let zahynula v roce 1829 při sběru klestí pod padajícím stromem. Obrázek visí na kmeni jedle bělokoré, která je s výškou víc jak 45 metrů a obvodem kmene přes 363 centimetrů nejmohutnější evidovanou jedlí v Libereckém kraji.

Paličník:

Zelená značka nás dovede k rozcestí Předěl, od kterého pokračujeme po modré vlevo k rozcestníku Pod Klínovým vrchem. Odtud jdeme po žluté na Paličník. To je skalisko zpřístupněné kamennými schody, s vyhlídkou a dřevěným křížem. Je odsud moc hezký výhled do údolí Smědé a na vrcholy Jizerských hor, zejména na Jizeru, Tišina, Frýdlantské cimbuří a Ořešník. Paličník je se západními svahy Klínového vrchu součástí přírodní rezervace.

Bártlova bouda:

Pokračujeme dál po žluté až k Hájenému potoku a podle něho ke Kratzerovu obrázku. Zde zemřel v roce 1890 Josef Kratzer z Bílého Potoka, když do o skálu rozdrtily naložené saně. Je to smutné, ale my musíme dál. Klesáme podle potoka a žluté k Bártlově boudě. Nejstaršími majiteli tohoto stavení byly v polovině 19. století Neumannovi, kteří dům roku 1910 přenechali místnímu lékaři Rüfflerovi. Ten ho sice přestavěl, ale jméno má až po Antonu Bartlovi, který ho koupil v roce 1926, zřídil zde restauraci s kavárnou a dům rozšířil o terasu. Jeho dcera Anna Neuwingerová dům v roce 1938 rozšířila o prostorný sál a v podkroví zřídila pokoje pro hosty. A tak, i když již za jiných majitelů, objet funguje dodnes.

Cíl - Bílý Potok:

Po případném občerstvení pokračujeme po žluté dál Bílým Potokem až za most přes Hájený potok. Podle něho jdeme asi půl kilometru až na křižovatku, kde žlutá odbočuje vpravo a silnice po mostě překračuje potok. A tou se dáme k poště, a pak za mostem přes Smědou vpravo po silnici do cíle k muzeu s červenou značkou, po které jsme od muzea vycházeli.

Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je modrá značka na cestě k Paličníku na svahu Klínového vrchu 960 metrů, nejnižším bodem se start a cíl se 412 metry nad mořem. Celkové převýšení je 535 metrů, což je jistě fyzicky náročné, ale je to po upravených cestách, což zmírňuje náročnost výstupu.

Bílý potok.

Kratzerův kříž.

Kříž Milénia.

Paličník.