Výlet po Náchodsku - Mariánská kaple, Babí, Malé lázně.

Náchod nemají asi rádi řidiči, protože průjezd tímto městem je někdy slušně řečeno velice nepříjemný. My si ale Náchod ukážeme v lepším světle, jako místo plné zajímavostí. A začneme na zdejším autobusovém i vlakovém nádraží, jsou obě totiž přímými sousedy, a záleží na nás, jak sem přijedeme. Pokud vezmeme za vděk vlastním přibližovadlem, v okolí je též několik parkovišť, takže ani to není problém.

Start - Husův sbor:

Od vlakového nádraží se dáme vlevo a u vjezdu na autobusové nádraží přejdeme po lávce do ulice Volovnice. Pak ale sejdeme po rampě do podchodu pod železnicí a dostaneme se na chodník mezi parkovištěm a kruhovou křižovatkou. Dáme se vlevo a projdeme kolem Střední průmyslové školy stavební a Obchodní akademie arch. Jana Letzela k Husovu sboru. Ten byl postaven podle návrhu architekta Bohumila Kuchaře (1883 - 1945) v letech 1925 až 1929. Odborně jde o neoklasicistní až funkcionalistický styl, stavba má zvonici a na šesti oknech v lodi figurální vitráže s křesťanskými náměty od pražského malíře Karla Skály a v interiéru fresky s tématem Večeře Páně. Kuchař byl žákem J. Kotěry a právě tento sbor je jeho nevýznamnější stavbou. Sám pak padl na konci 2. světové války u Dobrošovské Jiráskovy turistické chaty s rozhlednou, kterou postavil.

Kostel sv. Michala:

Od sboru se vrátíme kousek zpět, přejdeme přes silnici a podél průmyslové školy podejdeme železniční trať. Opět se dostáváme do ulice Volovnice a zahneme zde vlevo do ulice Parkány. Ta má jméno po části opevnění středověkého města, které se v těchto místech ale nedochovalo. Na křižovatce s Riegrovou ulicí zahneme vlevo, opět podejdeme trať a na křižovatce před Jiráskovým gymnáziem zahneme vpravo do Řezníčkovy. Za gymnáziem, postaveným v letech 1900 až 1902 podle návrhů pražských architektů Vratislava Pacovského a Jana Žáka, se objeví kostel sv. Michala. Jde o barokní stavbu v toskánském stylu z let 1710 až 1716, kolem býval i hřbitov. Roku 1791 za josefínských reforem byl zrušen a odsvěcen. K novému vysvěcení došlo opět roku 1846, od roku 1873 byl určen jako školní kostel. Proti kostelu v místech železničního náspu bývalo kdysi popravčí místo města Náchoda (Stínadla).

Hradby:

Od kostela opět podejdeme železniční trať k sokolovně z roku 1928 až 1930, kdy byla postavena ve funkcionalistickém stylu podle návrhu architekta Michala Babušky (1880 - 1953), žáka Josefa Schulze a Adolf Liebschera. V Náchodě navrhoval Babuška i zdejší poštu. Pokračujeme dál Tyršovou ulicí až k budově ZUŠ, která zde sídlí od roku 2011 v budově bývalé Občanské záložny z roku 1902, postavenou pražskými architekty Václavem Vejrychem a Vojtěchem Piklem. Jde o novorenesanční stavbu s hodinovým věžovým nástavcem, zdobenou sgrafity a freskami. Za ZUŠkou odbočíme vpravo do úzkého průchodu do Hradební ulice. Zde objevíme jeden z posledních zbytků středověkého opevnění města, a to část hradby s baštou a s cimbuřím.

Náměstí:

Vrátíme se do Tyršovy ulice a dojdeme na Masarykovo náměstí. Zde je významných budov více, takže jen ve zkratce, že mu dominuje Nová radnice z let 1902 až 1903, na jejíž výzdobě se podíle i Mikuláš Aleš. Proti stojí barokní Stará radnice z let 1657 až 1659 podle projektu italského architekta Carla Luraga, ovšem pro okresní soud přestavěná roku 1856. Na jejím průčelí stojí pranýř z roku 1659, opravený 1719. Vedle vlevo stojí barokní děkanství z roku 1727, ovšem stojící na místě původní fary z roku 1566. Dále vlevo pak stojí secesní budovy městského divadla a hotelu U Beránka, postavených v letech 1912 až 1914 podle projektu arch. Aloise Čenského s účastí dalších významných umělců. Hlavní dominantou náměstí je ale kostel sv. Vavřince se složitým stavebním vývojem. Jsou zde gotika (asi 1310), přestavby po požárech 1441, 1570 a zejména 1663, kdy byly sníženy věže a opatřeny dřevěnou nástavbou, a v roce 1850 byla přistavěna západní předsíň. Kolem kostela je několik soch, kašna a na lavičce bronzový Josef Škvorecký z roku 2014.

Zámek:

Náměstí opustíme uličkou vedle Staré radnice a vystoupáme po schodišti k objektu zámku. O něm jen skutečně krátce, že původní hrad zde stál již v 1. polovině 13. století, renesančně byl přestavován mezi roky 1566 až 1614, v polovině 17. století byl nově opevněn, raně barokní přestavba proběhla po roce 1650 atd. Jde o složitý komplex budov mnoha slohů i stylů a zámek patří k nejvýznamnějším historickým objektům v ČR. Zámek je přístupný veřejnosti, takže si na případnou prohlídku rezervujte více času.

Mariánská kaple:

Ze zámku vyjdeme hlavní branou, před zámeckým hotelem zahneme vpravo, za galerii opět vpravo a hned vlevo, abychom se dostali dolu do Podzámčí. Přejdeme jí přes Příkopy a ulicí Za Továrnou klesneme na výpadovku do Červeného Kostelce, do Kostelecké. Přejdeme i tu a projdeme vlevo parkovištěm do Tylovy, kde po pravici ve stoupání na okraji parčíku stojí vojenský pomník z roku 1758 a nad ním barokní kaple Zvěstování Panny Marie z roku 1718. Také ta byla za Josefa II. zrušena a později v ní byla i prachárna, ale nově vysvěcena byla v roce 1834. Pokračujeme dál Tylovou, ale na jejím konci již narazíme na červenou značku, po které se dáme vlevo.

Babí:

Červená značka nás dovede do vsi Babí, uváděné v roce 1415. Najdeme zde několik chaloupek a mimo naši cestu vlevo elektrickou rozvodnu a vpravo bunkry opevnění z 1. republiky. My se ale po červené dostaneme na úplný konec vsi, kde na vrcholu ploché výšiny stojí pěchotní srub N-S 89 Dvoják zastavěný do soukromého bydlení. Ten si asi moc neprohlédneme, tak se vrátíme směrem k Babí, ale na konci obecního chodníku zahneme šikmo vlevo. Dojdeme na první rozcestí a po levici máme další bunkr E2/31/D1 také na soukromé zahradě. Na tomto rozcestí se dáme vlevo a klesneme do údolí na náchodskou část, ulici Na Drážkách a s ní na výpadovku do Hronova.

Havlíček:

Po silnici se dáme vpravo směr Náchod, ale jen na křižovatku s ulicí Na Vyšehradě. Po té se dáme vpravo nahoru kolem vilek z období 1. republiky, až vyjdeme na křižovatku na konci lesa. Tady doporučujeme odbočit vpravo, protože přijdeme do menší dělnické kolonie z roku 1931, na které se významně podílel uznávaný architekt Adolfa Loose navrhnutím funkcionalistických domků. Jinak od křižovatky pokračujeme prudce vlevo po kraji lesa a přes pole k pěchotnímu srubu N-S 87 Les. Ten je sice veřejnosti nepřístupný a oplocený, ale vpravo na kraji lesa jsou zbytky příkopů tak, aby střelba mohla hájit prostor v údolí Metuje. Pokračujeme dál po hřbetu až k pěchotnímu srub N-S 86 Havlíček. Ten je dvoupodlažní a měl mít osádkou z 24 mužů. Jeho zbraně mířili na silnici do Hronova a m. j. na protisvah od Dobrošova až dolů k Metuji v Bělovsi.

Malé lázně:

Od Havlíčka klesneme dolů na ulici Nad Celnicí, po které se dáme vlevo, pak po Součkové vpravo, přejdeme přes hlavní silnici a Kladskou přejdeme přes koleje k rozcestníku Náchod - Běloves se zelenou značkou. Zde se ale stočíme vpravo na výpadovku do Polska. Podle ní se dáme směrem k Náchodu (vpravo) a k obchodním domům, kde za prvním odbočíme vpravo a dojdeme k Malým lázním Běloves s kolonádou a kavárnou. Lázně byly otevřeny na podzim 2019 a navázaly tak na 200 let starou tradici lázní Běloves. Součástí objektu je i IC.

Bývalý lom:

Od Malých lázní dojdeme k Metuji, před kterou zahneme vpravo a za hasičskou zbrojnicí odbočíme opět vpravo. Dojdeme tu k pěchotnímu srubu N–S 84 Voda s plánovanou osádkou 35 mužů. Srub je udržován dobrovolníky z Klubu vojenské historie Náchod a jako muzeum je možno si ho prohlédnout. Vrátíme se zpět k Metuji, přejdeme ji do ulice Na horním konci a tou jdeme 150 metrů. Zde za oranžovým domkem (č. p. 23) zahneme vpravo a vystoupáme poli a loukami v plochém údolíčku na cestu se žlutou značkou. Po té se dáme prudce vpravo a dojdeme na rozcestí se zelenou značkou. Zde nad námi si můžeme prohlédnout bývalý lom Běloves s těžbou porfyru. Lom je třípatrový, ale dolní patro je zaplavené a zarostlé.

Montace:

Po zelené a žluté dojdeme do Bělovsi k lázeňským objektům a pro nás je asi důležité, že u Promenádní ulice podél Metuje je bohužel již nepřístupný pramen kdysi velmi známé minerálky Ida. Z hlavní křižovatky pak pokračujeme po zelené značce na rozcestí Běloves - Montace, kde přejdeme na modrou. Zalesněnými stráněmi nad Metují přijdeme po 500 metrech na křižovatku, kdy po pravici budeme mít pěší můstek před řeku a po levici pěchotní srub těžkého opevnění N-S 85 Montace pro osádku 18 mužů. Je sice na první pohled udržovaný, ale veřejnosti nepřístupný.

Pivovar Primátor:

Modrá značka nás dovede na okraj města k pivovaru. Pivovarnictví má v Náchodu dlouhou tradici již ze středověku, ale městský pivovar byl založen až v roce 1872 a známou značku Primátor používá od roku 1935. Veřejnosti zde slouží i podniková prodejna, ovšem, pokud výletujete v neděli, má tento den zavřeno, je zde ale i možnost si předem objednat exkurzi.

Cíl - Náchod:

Za pivovarem přejdeme přes most, projdeme přes Husovo náměstí, podejdeme trať a jsme u autobusového i vlakového nádraží.

Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je srub Dvoják 435 metrů a nejníže se dostáváme na mostě přes Metuji v samém závěru 340 metrů nad mořem. Celkové převýšení na trase je 315 metrů, což z výletu po stránce fyzické dělá méně náročnou akci.