Výlet za Pyšnou princeznou - Vysoká Lípa, Šaunštejn, Malá Pravčická brána.
Na konci druhého milénia jedna z anket chtěla zjistit nejpopulárnější naši filmovou pohádku, a na druhém místě skončila Pyšná princezna, "Pyšnovka", jak se jí zkráceně také říká. Ta se točila roku 1952 na několika místech republiky, třeba na zámku Hluboká, ale asi z ní nejvíce profituje Panská skála (Varhany) u Kamenického Šenova a zejména Dolský mlýn u Vysoké Lípy. My se ale dnes podíváme na místo neméně romantické. A výlet začneme právě v již zmíněné Vysoké Lípě.
Vysoká Lípa:
První dochovaná zmínka o Vysoké Lípě je z roku 1387, roce 1409 patřila ke hradu Šaunštejnu (Schawenstein). Od 17. století ves byla do roku 1945 v majetku Clary-Aldringenů. Dřív se zde lidé obyvatelé živili zemědělstvím, prací v lese a domácími řemesly, ale dnes je Vysoká Lípa významným rekreačním střediskem. Z památek se zde uvádí řada dochovaných chalup.
Start - Česká silnice:
Výlet začneme v centru Vysoké Lípy u autobusové zastávky, kam se dostaneme z Děčína a Krásné Lípy. Prochází tudy žlutá značka, dáme se tedy po ní směrem na Mezní Louku. Dojdeme však k rozcestníku Pod Šaunštejnem, kde přejdeme na červenou na Rudolfův kámen. Směr dalšího pochodu je určen tzv. (Starou) Českou silnicí, která byla ve středověku přechodem touto oblasti ve směru do Horní Lužice a dál na sever a připomínaná se již v letech 1213 až 1241. Na rozcestí Česká silnice odbočíme od červené vlevo a pokračujeme po značkách NS Česká silnice, která je také doplněná informačními tabulemi, různými sochami, chodníčky a podobně.
Uhlířova chaloupka:
Jak jsme psali, pohádka Pyšná princezna je fenoménem naší kinematografie, a je úžasné, že skoro 70 let po jejím vzniku na ní lidé nezapomněli. Po NS ujdeme necelých 400 metrů a jsme u malého rybníčku po levici. Zde měl filmový štáb tehdy postavené zázemí, protože kousek odtud spatříme vpravo dřevěný chodníček a za ním rekonstruovanou uhlířovu chaloupku. Celek je doplněn dřevěnými medvídky.
Hluboký důl:
Po odpočinku, jistě nejen fyzickém, ale i duševním, pokračujeme dál silničkou mezi skalami a hledáme další zastavení NS. Bylo by zajímavé vědět, jaká mají všechna údolí, které se rozbíhají vlevo i vpravo, svá jména, tak i skály kolem nás. U bodu záchrany vpravo je Mokrý důl, dál jsou po levici Zlé díry a Mezní důl. Orientace pro návštěvníky je velmi náročná, takže nebudeme ve jménech pokračovat a dojdeme k rozcestníku cyklotras u bodu záchrany 8 v Hlubokém dole. Tady odbočíme vpravo až říčce Křinici a na místo zaniklých Zadních Jetřichovic.
Zadní Jetřichovice:
Území vsi Zadní Jetřichovice bylo osídlené jistě velmi dávno v souvislosti s Českou silnicí, nazývalo se Křinický most. Uvádí se, že to bylo již ve 12. století, ale oficiálně ves vznikla až v 19. století a byla rozdělena na bynoveckou a českokamenickou část podle panství. Slavná byla stará křinická hospoda, ale byly tu tři další hostince, ale i celnice a stanice finanční stráže. Po roce 1950 ves zanikla a dnes tu najdeme jen zbytky staveb. Doporučujeme ještě přejít Křinici i hranici a zastavit se u saského rozcestníku Alte Böhmerstraße / Kirnitzschklamm.
Malá Pravčická brána:
Vrátíme se na rozcestí v Hlubokém dole a po zelené značce pokračujeme tímto dolem dál. Cesta se mírně zdvihá a opět vidíme údolíčka a skalní hřbety, které odbíhají od nás na obě strany. Na rozcestníku Hluboký důl se od zelené odpojíme a jdeme rovně Tondovou dírou. Vyjdeme na hřbet, kde se setkáme s červenou značkou u bodu záchrany 7 - Dubák. A pak je to již kousek k Malé Pravčické bráně. Jde o přírodní skalní oblouk o výšce 2,3 m a šířce 3,3 m, nad který vedou železné schody na vyhlídku. U brány opustíme silničku a vpravo dojdeme po červených značkách ke skalnímu hradu Šaunštejnu.
Šaunštejn:
Skalní hrad na vysokém rozeklaném pískovcovém bloku byl založen někdy po roce 1350, uvádí se poprvé roku 1409. Jeho strategická poloha a zdejší loupežná posádka byly jistě důvodem, že byl několikrát dobýván - v roce 1431 marně vojskem z Drážďan a pak i 1444 s neúspěchem Lužičany. Ještě téhož roku v září se ho však podařilo dobýt landfrídem litoměřickým a Pražany. Hrad však existoval dál a naposledy se uvádí roku 1490. Dnes z něho zbyly jen části vytesané do skály. Výstup na hrad, i když jsou zde pevné žebříky, je trochu obtížnější, ale místo má veliké kouzlo originality.
Cíl - Vysoká Lípa:
Od hradu po jeho prohlídce pokračujeme po červené značce ke známému rozcestí Pod Šaunštejnem, odkud pak zamíříme do Vysoké Lípy.
Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je Malá Pravčická brána 384 metrů a nejnižším místem Zadní Jetřichovice o výšce 241 metrů nad mořem. Celkové převýšení na trase je 250 metrů, takže po stránce fyzické jde o mírně náročný výlet.
