Kolem Ústí nad Orlicí po značených i neznačených stezkách - Jeskyně, Katrštejn, Andrlův chlum.
Dnes se podíváme do okolí města Ústí nad Orlicí. O něm jen krátce tolik, že vzniklo na vcelku tradičním schématu, kdy poblíž starší české osady Ústí (soutok Tiché Orlice a Třebovky) bylo kolonizačním způsobem vysazeno sídliště (město), zde s názvem Wilhelmswerd (Vilémův ostrov či ostroh), když pojmenováno bylo podle zakladatele Viléma z Drnholce. V roce 1292 se proto uvádějí obě jména. Ústí ale zůstalo Ústím, německý název se však čase zkomolil na Wildenschwert (Divoký meč). Protože Ústí není přímo cílem našeho výletu, z významnějších památek připomeneme toliko kostel Nanebevzetí P. Marie (1776), Sbor Jednoty bratrské (1555) radnici (1723), Roškotovo divadlo (1935), Hernychovu vilu (1907), Tkalcovské domky v Zahradní ulici a budovu gymnázia (1913). K památkovým objektům patří i obě vlaková nádraží - Staré nádraží (1845) a Nové nádraží (1874).
Start - Kerhartice:
Výlet začneme na výše zmíněném Novém nádraží, kam se dostaneme linkami z Prahy, Brna, Kolína a m. j. i z Luhačovic. Turistický rozcestník umístěný na sloupu osvětlení nám dá směr - červená do Říček, případně dál do Brandýsa nad Orlicí. Zpočátku jdeme Sokolskou ulicí i se žlutou, ale ta nás opustí doprava, mineme průmyslový objekt (Komody) a staneme na malém náměstíčku s knihovnou a poštou, kde vpravo odbočuje Drážní ulice. Zde zahneme vlevo a po můstku přejdeme přes Tichou Orlici. Za řekou zahneme šikmo vpravo a staneme na hlavní silnici. Tu opatrně přejdeme a pokračujeme pěšinou za ní mířící vpravo do vrchu. Tou dojdeme k domkům Kerhartic. I tato ves je známá od 13. století s tím, že byla rozdělena na dvě panství - Brandýs a Lanšperk. Ke sloučení pak došlo v roce 1848.
Hradiště:
Pozvolna stoupáme mezi domky a chatkami až k lesu a pak vpravo podle jeho okraje či rovně i krajem. Sejdeme skoro k silnici do cípu lesa, a zde zahneme vlevo souběžně se silnicí. Nad námi je zajímavý kopec Hradiště. Podle dávné tradice tam žil zakladatel vsi Gerhartic jménem Gerhart. Jenže žádné hradiště tam zatím dokázané nebylo z řádné doby.
Jeskyně:
Na konci cesty se opět dostaneme na hlavní silnici a budeme muset na čas jít po ní, ale bude to stát zato. V prudké levotočivé zatáčce můžeme prozkoumat jeskyni V zatáčce. Ta je dlouhá asi jen 5 metrů, ale když vystoupáme asi 50 metrů trochu vlevo lesem, dostaneme se k Průvanové jeskyni, která měří 38,5 metru. Dostat se do ní chce ale jeskyňářskou výbavu. Tak se vrátíme na silnici a dojdeme do Hrádku u Jehnědí.
Hrádek u Jehnědí:
Hrádek se poprvé uvádí v roce 1432, kdy se připomíná ale jen louka pod Hrádkem. V 1. polovině 16. století se zase píše o pusté vsi Hrádek a o pustém mlýnu v Hrádku. Ves byla obnovena asi až počátkem 18. století. Pokud jde o jméno, žádný hrádek se tu nepřipomíná, ale asi kilometr jižně se nachází zbytky opevněného sídla, kterému se lidově říká Katrštejn. Mělo to být ale i sídlo loupežníků pod vedením Vítka ze Švábenic. Na druhou stranu ono tvrziště však leží mimo katastr Hrádku. Tady je největší památkou kaplička. Projdeme tedy vsí a na konci narazíme na modrou značku, po které se dáme vpravo.
Katrštejn:
Po modré mineme ranč Oklahomu a dvě malé odbočky ke studánkám. Pak nás cesta dovede ke stavbičce vodárny. Tady se trochu zastavíme a zapátráme po onom výše zmíněném tvrzišti. Je to severozápadně, pokud nemáme buzolu, tak si představme, že svah dolů běží západně, takže šikmo do protisměru vlevo a jsme tam. Nenajdeme zde však zbytky zdiva, jen terénní nerovnosti. Můžeme zde objevit i malou studánku.
Řetůvka:
Vrátíme se na modroun a pokračujeme stráněmi potoka Husího krku či Řetovky, až se dostaneme do samotné vsi Řetůvka. Také tato ves vnikla ve 13. století kolonizací, ale je možné, že i jí předcházela česká starší osada, protože v roce 1292 se uvádějí Řetová a Řetová Česká. My ale projdeme jen malou částí obce, modrá nás vyvede na hlavní silnici z Ústí do Litomyšle. Na silnici modrou opustíme vpravo a ze silnice odbočíme na vedlejší komunikaci do Řetové. Jdeme však jen asi 100 metrů a zahneme prudce vlevo podle remízky s jedním stromem a namíříme si to k dolnímu cípu lesa. Pak se dáme vpravo podle okraje a lesem rovně nahoru na další křižovatku ve tvaru T. Tady se dáme vlevo a pak serpentinově vystoupáme na hřeben s vysílačem na Andrlově chlumu.
Andrlův chlum 559 m.
Dominantou vrcholu je rozhledna z roku 1996, někdy přezdívaná jako Stříbrná krasavice. Ta měla dva předchůdce, ale jen dřevěné věže, vysoká je skoro 50 metrů, vyhlídková plošina je ve výši 35 metrů. Vidět je odsud na město Ústí n. O. a horizont od Krkonoš přes Orlické hory, Jeseníky až po Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. Chata Hvězda nabízí občerstvení i ubytování.
Křížová cesta:
Kolem pomník padlým členům KČT a pak po zelené značce klesáme k horním zastavením křížové cesty z let 1852 až 1853. Ze starší výstavby z roku 1755 se dochovala pouze horní kaplička. Kapličky byl opraveny v roce 1994. Odbočkou se můžeme jít podívat na Poustevníkovu studánku.
Cíl - Ústí nad Orlicí:
Jakmile sejdeme k pro nás k poslední kapličce, jinak první, zahneme po silnici vlevo a u posledního domu odbočíme vpravo. Sejdeme pak k řece, přejdeme po mostě, odbočíme vpravo a jsme u cíle naší cesty.
Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je samozřejmě Andrlův vrch, nejnižším pak pěší můstek přes Tichou Orlici na začátku výletu 318 metrů nad mořem. Celkové převýšení na trase je necelých 350 metrů, takže po fyzické stránce jde jen o mírně náročný výlet.
Další výlet v okolí ZDE.
