Výlet za skláři a skalami v Českém Švýcarsku - Kamenický Šenov, Smrčník, Rozsocha, Panská skála

Cestami sklářů a čedičových skal

Kamenický Šenov sice neleží v Českém Švýcarsku, ale není to sem tak daleko, aby se zde nemohl absolvovat třeba jeden zajímavý výlet. Sem totiž dosahuje České středohoří, které tu končí Polevským hřebenem, kde se pak od Polevska dál táhnou Lužické hory. Hranice CHKO tohle sice nerespektují, ostatně pro lidi to také žádný velký význam nemá, protože všude je tu hlavně krásná a rozmanitá krajina.

Kamenický Šenov:

Město Kamenický Šenov se vyvinulo z malé farní osady, která svůj střed mívala v dnešním Dolním Šenově, kde se však stop po minulosti zachovalo velmi málo. Nad osadou stával kostel, tam kde stojí současný barokní, a nad ním se časem rozvinulo nové centrum s řadou pozdně barokních domů. Na městys byl Šenov povýšen v roce 1849 a na město v roce 1900, kdy již však bylo světově známým střediskem výroby skal a svítidel a sídlem nejstarší sklářské školy na světě. A tím je vlastně dodnes.

Start - kostel:

Výlet začneme na náměstí, kde staví autobusy z Děčína, Liberce a z okolním měst, jde zde také parkoviště. Prochází tudy zelená značka, ale ta nás bude zajímat až při návratu. My se dáme podle DPS a cukrárny chodníčkem vlevo do parku a sejdeme kolem altánu do Havlíčkovy ulice. Nyní jsme přímo u objektů sklářské školy, které nyní prošly velikou modernizací. Škola je v K. Šenově již od roku 1856 a její původní stanoviště za chvilku uvidíme. Havlíčkovou se dáme vpravo dolu a sejdeme ke sklářskému muzeu. To určitě za prohlídku stojí. Přejdeme přes hlavní silnici a jsme na plácku pod budovou základní školy, před sebou máme po pravici faru a před námi kostel Narození sv. J. Křtitele, postavený v letech 1715 až 1718. Na kostel navazuje starý hřbitov s náhrobky bohatých sklářských rodin. Dřevěný dům po levici od kostela je právě oním domem, kde sklářská škola začínala.

Pramen Žába:

Od kostela pokračujeme po zelené značce a klesneme na rozcestí s odbočkou k pramenu Žába. Ten vznikl v roce 1931 zásluhou spolku vegetariánů, nově byl zrekonstruován v roce 1997. Pod pramenem stojí budova penzionu Tavba, který byl založen roku 1928 jako sanatorium. Vrátíme se na křižovatku a pokračujeme po zelené kousek do Smetanovy ulice, kde však odbočíme vlevo do Pobřežní s cyklotrasou 3056.

Smrčník:

Pobřežní ulice nás vede pod viaduktem zrušené železniční tratě z České Lípy do České Kamenice a dál proti toku Šenovského potoka. V horní části v ohybu ulice je křižovatka, kde zahneme vlevo do ulice Kopeček. Po levici si všimneme velkého dřevěného stavení, bývalé Ryšánkovy hospody, která za 1. republiky bývala centrem českého dění. Objekt prochází rekonstrukcí, stejně tak socha před ním na nábřeží, kterou kdysi strhla povodeň. Po zhlédnutí se vrátíme a po Pobřežní dojdeme vlevo na křižovatku s Nádražním, kde nás již čeká žlutá značka. Dáme se po ní také vlevo, přejdeme přes hlavní silnici a rovně pokračujeme na návrší Smrčníku (586 m), od nás zde po pravici.

Hasičské muzeum:

Se žlutou značkou klesneme k bývalé již zmíněné v roce 1979 zrušené železnici od České Lípy. Nyní po ní vede od roku 2013 cyklostezka Varhany, dáme se po ní vpravo a obloukem, který zde vyrovnával pro trať prudké stoupání, se zase na žlutou vrátíme. Jdeme po ní dál a podle potoka Bystrá staneme u hasičského muzea. Stojí zde pomník Jana Masaryka, který má zajímavou historii. Byl totiž vztyčen v Masarykově háji v České Lípě v roce 1948, háj však byl zrušen a pomník na dlouhou dobu zmizel, až se objevil zde v Novém Oldřichově. Zdejší Hasičské muzeum bylo založeno místními nadšenci v roce 1979, vidět je tu například Renault 1926, který si zahrál ve filmu Tmavomodrý svět, nejstarší exponáty jsou z let 1764 a 1770. Otevřeno je jen ale každou sobotu od května do září, jinak je možno si objednat prohlídku telefonem.

Nový Oldřichov:

Obec Nový Oldřichov má dvě části, kdy starší Mistrovice jsou uváděny v roce 1412 a byl zde po roce 1590 postaven zámek. Ten však zanikl na konci 18. století a jeho polnosti byly v letech 1764 až 1767 rozparcelovány, a tak vznikla ves Oldřichov. Spojené obce pak v roce 1949 dostaly současný název. Po prohlídce muzea se vrátíme se žlutou na křižovatku u potoka a rovně již bez značky dojdeme na hlavní ulici u cukrárny. Pod ní dojdeme na křižovatku, kde hlavní silnice uhýbá vpravo, ale my jdeme rovně. Na zahradě domu po levici (čp. 183) můžeme vidět vršky kleneb bývalých pivovarských sklepů, patřících k zaniklému zámku. Víc stop zde již nenajdeme. Pokračujeme stále rovně, až se dostaneme ke mistrovickému kostelu Povýšení sv. Kříže z roku 1844.

Zaniklá železnice:

Na křižovatce pod kostelem se dáme vpravo a vystoupáme na těleso bývalé již zmíněné železnice. Ta byla v tomto úseku otevřena v roce 1903 a šlo o tzv. horskou železnici, která překonávala značný výškový rozdíl. Od České Lípy do Kamenického Šenova to je asi 310 výškových metrů, sem do Mistrovic to bylo 200. Tady stojíme u bývalého nádraží, kde je ještě možno spatřit zbytky technického vybavení. Úsek do Kamenického Šenova byl upraven jako cyklotrasa Varhany a za pěkného počasí je značně frekventovaný. My se od nádraží kousek vrátíme a v místech bývalého přejezdu zahneme vpravo (severně) na polní cestu a bez značek dojdeme na rozcestí nad námi.

Sustrych - Rozsocha:

Na rozcestí zahneme vpravo a kolem domků dojdeme asi po 500 metrů na silnici, kde odbočíme vlevo. Po 150 metrech opět odbočíme, a to vpravo, ale ujdeme ovšem jen 30 metrů a odbočíme na cestu vlevo. Tato komunikace nás dovede na hlavní silnici, po které vyjdeme vpravo obcí až ke hřbitovu. Zde opět uvidíme bývalou trať, ale asi o 85 metrů výš, a to necelé 2 kilometry od zastávky v Mistrovicích. Socha sv. J. Nepomuckého údajně pochází z mistrovického zámku, hřbitov vznikl v roce 1837. Za hřbitovem pak odbočíme vlevo na polní cestu a dojdeme ke skále Rozsocha (580 m), místní ji však jinak neřeknou jinak než Sustrych. Jde o čedičovou skálu, u které byla v roce 1890 postavena útulna, a co víc - v roce 1913 měla skála zaniknout lomem, čemuž se podařilo zachránit. Místy jsou vidět čedičové sloupky a z vrcholu je pěkný výhled do kraje. Po pokochání se výhledem, pokud není zde častá mlha, se vrátíme ke hřbitovu a pokračujeme po cyklostezce Varhany směrem na Kamenický Šenov.

Varhany - Panská skála:

Cyklostezka nás dovede k bývalému nádraží Kamenický Šenov - Horní nádraží a pak za ním jsme na Marxově ulici. Zde se se zelenou značkou vpravo dostaneme na unikátní Panskou skálu, známou i jako Varhany. Je to asi nejznámější objekt Českolipska, který je vyobrazený snad ve všech učebních geologie na celém světě. Ale ta krása, kterou zde vidíme v podobě štíhlých čedičových sloupků je vlastně torzo lomu, původně šlo jen o výšinku U třech křížů. Od 18. století zde však probíhala těžba a sloupky měly věhlas i v zahraničí, kde se používaly třeba na mola při mořském pobřeží. Díky ukončení těžby v roce 1913 a přes krátkou epizodu těžby za 2. sv. války se můžeme obdivovat tomuto přírodnímu úkazu dodnes. Pod skalou k hlavní silnici je vybudované informační centrum s občerstvením a parkovištěm.

Cíl - Kamenický Šenov:

Od parkoviště se dáme chodníkem vlevo podél silnice a dál ulicí 9. května sejdeme na náměstí, kde jsme výlet začali.

Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je Panská skála s 597 metry a nejnižším místem je pramen Žába se 420 metry nad mořem. Celkové stoupání na trase je necelých 300 metrů, takže jde o fyzicky vcelku nenáročnou trasu.

Další výlet z okolí.