Podivná jména na Šumavě - Výlet - Nalžovské hory, Přebořice, Zavlekov, Hradec, Umělá zřícenina.

Hluboko v srdci Moravskoslezských Beskyd najdeme obec Bílou. Dostaneme se sem po silnici 56 z Frýdlantu nad Ostravicí a po 35 z Rožnova pod Radhoštěm. Autobus sem mimo zmíněných měst zajíždějí i z Poruby a Velkých Karlovic.

Bílá:

Osídlení těchto horských oblastí začalo vážně v 15. století pasekářskými osadami s dvorci. Osidlovat kraj začali i Valaši, ovšem zasahovala sem i těžba železné rudy a výroba železa znamenala zejména kácení lesů k výrobě dřevěného uhlí. Jako osada se Bílá uvádí v roce 1817, ale jako obec se osamostatnila od Ostravice až v roce 1951. Z pamětihodností, které nenavštívíme, uvádíme národní přírodní rezervaci Salajku, přírodní památku Lišková a dřevěnou kapli na Hlavaté.

Start - kostel:

Výlet začneme u dětského parku u křižovatky turistických cest nedaleko infocentra. Dále se po zelené Cyrilometodějské stezce, mineme parkoviště, obchod a odpočinkové míst s malým dětským hřištěm. A pak stojíme u největší památky Bílé, u dřevěného kostela sv. Bedřicha. Je postaven v duchu severských kostelů, je tedy ne podobný jiným našim dřevěným kostelům. Jeho výjimečností je vysoký štíhlá věž a složitě členěná střecha se zalamovaným půdorysem. Byl postaven v letech 1873–1874 olomouckým arcibiskupem kardinálem Bedřichem Langratem z Fürstenbergu podle plánů stavitele Antonína Kybasty.

Zámeček:

Od kostela pokračujeme po zelené, která se uhne ze silnice vlevo a přejde přes Bílou Ostravici. Po levé ruce zde máme v zahradě dřevěnou stavbu loveckého zámečku z roku 1906 se šindelovou střechou a hranolovou dvoupatrovou nárožní věží, Zámeček patřil také olomouckému arcibiskupství a církvi patří dodnes.

Klauz:

Po zelené pokračujeme lesní silničkou asi 1 km, kdy mineme chatičky a přejdeme na levý břeh Smradlavy. Pak dál u informačního panelu zahneme do bočního údolí vlevo podle potoka Čurabky. Tak dojdeme k vodní nádrži, Čurabskému klauzu. Ten sloužil k hromadění vody, která se pak používala k splavování dřeva. To je obvyklé na mnohých jiných místech Evropy, takže se s nimi můžeme setkat třeba v Norsku i na Slovensku.

Šorštýn:

Od klauzu se dáme trochu zpět a lesní cestou pokračujeme strání nad pravým břehem Čurabky asi 750 metrů, kde na křižovatce zahneme vlevo a vystoupáme na lesní silnici s modrou značkou a cyklotrasou 6182. Ujdeme dalších asi 200 metrů a odbočíme z modré po cyklotrase vpravo. Silnička nás trochu klikatě provede stráněmi bezejmenného vrchu (756 m) a po jeho hřbetu klesneme do výrazného sedla s malou mýtinou. Zde opustíme o cyklotrasu a dáme se od silnice mírně vpravo a vystoupáme na vrchol Šorštýnu (711 m). Již jméno je podezřelé, protože silně připomíná nějaký hrad. Vrchol kopce je poměrně členitý, takže zde hledat zbytky je obtížné, navíc archeologický průzkum zde nebyl proveden. Tak je to otázka pro budoucnost, proto je to v titulku onen nehrad.

Skalka:

Z vrchu se vrátíme na silnici s cyklotrasou a pokračujeme asi 600 metrů. Zde dorazíme na skoro rovnou část silnice, kde však prudce zahneme vpravo a rovně sejdeme na silnici 484. Dáme se vlevo, přejdeme přes potok a u odpočívadla hned zase odbočíme prudce vpravo. Cesta obchází vrch Skalky (685 m), stočí se vlevo a přiblíží k samotě Polaň. Před ní se dáme po některé z pěšinek vpravo do svahu. Na vrcholu Skalky, jinak zvané Baranská (Baraní) skála, můžeme vidět příkopy neznámého hradu. Tedy neznáme jeho jméno, archeologie určila jeho věk do 2. poloviny 14. století s tím, že asi zanikl během husitských válek. Na druhou stranu pod hradem klesá prudká skála, a je zde pěkný výhled od kraje.

Nádraží:

Vrchol můžeme opustit po pěšince, kterou jsme přišli, ale když půjdeme severním směrem, sešup nebude tak prudký. Na úpatí dojdeme na cestu, po které obkroužíme Skalku dokola a vrátíme se na silnici. Stejně tak se rovnou cestou vrátíme na lesní silnici s cyklotrasou 6182. Po necelých 100 metrech z ní na mýtince odbočíme vlevo a pak skoro rovně sejdeme na hlavní silnici 56 na okraji Bílé. Dáme se vlevo a dojdeme k budově obecního úřadů. To je ale původní nádraží železnice z Frýdlant nad Ostravicí, postavené v letech 1905 až 1908. Později byla prodlužovaná z důvodů dopravy dřeva, ale sloužila i pro dopravu turistů. Provoz na trati byl ukončen v roce 1965 při výstavbě přehrady Šance.

Cíl - Bílá:

Po silnici to je do cíle jen malý kousek, přejdeme po mostě přes Bílou Ostravici, mineme čistírnu odpadních vod a dolní stanici lyžařského vleku lyžařské školy.

Trasa měří 14 kilometrů, nejvyšším bodem je lesní silnička nad Čurabským klauzem 760 metrů a nejnižším Bílá s 531 metrem nad mořem. Velkové převýšení na trase je necelých 350 metrů, takže jde fyzicky o středně náročný výlet, ale s tím, že výstupy na vrcholy jsou sice krátké, ale prudší.

 

Čurabka - Klauz.
Skalka.
Zámeček Bílá.
Kostel Bílá.
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

Profi V.I.P 3 denní pobyt

Relax víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 000 Kč


Lávové masáže

Relax víkend

Vila Kamila

Cena od: 5 800 Kč


RODINA 3 denní pobyt

Rodinné pobyty

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 7 000 Kč


Adrenalin a wellness

Wellness

Horská chata Orlík

Cena od: 6 990 Kč


Další nabídka pobytových balíčků