Výlet - Hamr na Jezeře, Děvín, Schächtenstein, Stará Lužice, Skalní divadlo.

Dnes se vypravíme trochu jižně od Lužických hor, do Hamru na Jezeře. Je to oblast kdysi na hranici vojenského újezdu a současně byla oblast značně zasažena těžbou uranu. Ty vojáky se podařilo skoro vymazat, ale s tím uranem se zde budeme potkávat ještě mnoho let, i když těžba jako takové byla již zastavena. To nám jako návštěvníkům ale asi vadit nebude, my jsme tu za přírodou a různými zajímavostmi.

Hamr na Jezeře:

Hamr na Jezeře vznikl jako středisko zpracování železné rudy, která se tu v okolí těžila, a to zřejmě počátkem 16. století. Poprvé se totiž o Hamru píše v roce 1516 /1546 jako o novém městečku. O velikosti (malosti) mluví to, že zde bývalo na počátku 17. století jen 15 domů (chalup), chyběl kostel, ale stávaly zde zřejmě dvě pevnůstky. V roce 1603 se píše o stavbě zámku Nový Děvín na místě vnější hamerské pevnůstky, proto předpokládáme, že zde měla stát i pevnůstka vnitřní. Je ji možno lokalizovat na místě kapličky na vršku nad autobusovou zastávku. Ta byla postavena v roce 1832 a vede k ní schodiště. Nesmíme zapomenout na Hamr jako rekreační oblast, protože je zde veliký rybník s plážemi, ubytovacími a stravovacími kapacitami.

Start - Hutník:

Výlet začneme u autobusové zastávky na náměstí, kam jezdím autobusy až z Liberce a České Lípy. Nad námi vidíme onu zmíněnou kapličku, je od ní pěkný výhled do nejbližšího okolí. Před námi stojí hotel Pacifik ve zdobném alpském stylu, dáme podle něho k parčíku a vpravo podle něho k obecnímu úřadu. Jeho objekt je součástí také již zmíněného zámečku Nový Děvín. A ta vnější pevnůstka stála na návrší napravo nad silnici, ale žádné stopy se po ní nedochovaly. To již kráčíme i podle zelené značky, se kterou přejdeme po hrázi rybníka. Za ním však zahneme po neznačené cestě vpravo podle vody, kde pak opět na zelenou narazíme. Po levici máme návršíčko s penzionem Hutník, za ním pak dojdeme na silnici.

Děvín:

Na silnici se od turistického rozcestníku dáme po červené a vystoupáme na Děvín. Pokud někoho zaráží ono jistě staroslovanské jméno, tak se můžeme zamyslet i nad tím, že první ves za Děvínem se jmenuje Chrastná. Není to náhoda, vždyť i Kosmas psal, že dívky měly Děvín a muži si postavili Chrasten… Hrad vznikl jako královský v 1. polovině 13. století, ale roku 1283 ho získal Jan z Michalovic. Vystřídala se tu řada rodů, zejména Vartenberkové a i Valdštejnové, v 16. století Biberštejnové a na začátku 17- Millnerové z Mylhauzu. Hrad však již přestal být sídlem panstva, to žilo v Mimoni. Hrad byl zničen za 30leté války a již nebyl obnoven. A tak si dnes můžeme prohlédnout rozsáhlou zříceninu, kde lze vidět i renesanční sgrafita. A vězte, že zde máme i podzemí, velmi těžko přístupné. Pod hradní skálou to není hradní sklep, ale těžařská sonda.

Schächtenstein:

Hrad opustíme po červené značce a sejdeme po ní do sedla a pak ještě kus po cestě, kterou jsme na hrad stoupali. Dojdeme na okraj přírodní památky Děvín a Ostrý, po hranici vede rovná cesta vlevo, dáme se po ní. Cesta se pak i s hranicí PP zlomí vpravo a pak po okraji vykáceného lesa na křižovatku. Zde zahneme opět po hranici PP vlevo a jdeme opět rovně asi 400 metrů, pak zahneme vlevo a vyjdeme do sedla s vedením vysokého napětí. Po pěšině se dáme do lesa na vršek vlevo, který se jmenuje Schächtenstein. Už podle názvu je patrné, že zde probíhala těžba železné rody, zbyla zde hluboká průrva po odtěžené žíle limonitu (obsah železa měl asi 20 procent). Ostatní se dozvíme na informačním panelu.

Stará Lužice:

Vrátíme se do sedla a jsme tu na naučné geostezce Po Stopách železných rud, takže se můžeme dozvědět i zajímavosti dalších míst, jako je naproti nám nad sedlem Hamerský Špičák, i když ekology nesmyslně nazvaným jako Ostrý. Dáme se ve vztahu k Schächtensteinu vpravo podle elektrického vedení a s ním zahneme vlevo k objektu bývalého uranového dolu Hamr II - jáma č. 9 P. Místní mu říkají ale "Stará Lužice", kde se vlastně uran začal těžit nejdříve v roce 1965. Od objektu dolu pokračujeme po přístupové cestě, až narazíme asi po 500 metrech na zelenou značku, po které zahneme vpravo.

Skalní divadlo:

Zelená značka vede rovně pod Širokým kamenem, za ním pak zahne vpravo a vyjdeme skalnatým údolíčkem do mírného sedla. Zde na rozcestníku zahneme vlevo a vystoupáme na úzký skalnatý hřbítek, jde o Skalní divadlo. Skutečně jde o jakýsi amfiteátr ve třech stranách obklopený skalami. Na první pohled nás zde zaujmou mohutné železité útvary připomínající trubky, skalní brána a podobně. I zde objevíme informační panel. Místo pak opustíme po pěšině od hřbítku, kterým jsme sem přišli, vpravo, a pod skalami zahneme opět vpravo a dojdeme na zelenou značku. Je možné se na ni vrátit i tak, jak jsme sem přišli.

U Sochora:

Zelená značka nás dovede až na rozcestí se Sochorovým pomníkem. Válečný hrdina, kapitána Antonína Sochora, zde zahynul při nevyjasněné autonehodě dne 15. srpna 1950. Podrobnosti opět můžeme vyzvědět z panelu včetně autentických fotografií. Nedaleko si můžeme v altánku prohlédnout plastickou mapu okolí s popisem těžby, kterou zde zřídil Geopark Ralsko. Je zde i místo k posezení a odpočinku.

Stohánek:

Pokračujeme po silnici po zelené na rozcestí s modrou, se kterou se vydáme vpravo až na odbočku na Stohánek. Tou vystoupáme na malý vršek s mohutnou skálou. Skalní rozsedlinou po značně vyšlapaných schodech se pak dostaneme k malé jeskyňce, která sloužila ve středověku jako strážnice. Naproti máme obdélné výklenky po obrázcích Křížové cesty, ale i stopy po dveřích i závoře. Nahoře na skále je pak vytesaný prostor s oltářem a vpravo se sklípkem. Vidíte, to jsou dvě etapy Stohánku, hrad (asi 1430 - 1444) a pak poustevny (1740 - 1783). V zadní části skály jsou schůdky a sedátko, kde poustevník údajně odpočíval, a rozluštitelné jsou i terásky, kde si asi pěstoval mešní víno. Z hradu jsou dílčí pěkné výhledy do kraje.

Kozí hřbet:

Po prohlídce Stohánku, jednoho z nejkrásnějších míst v širokém okolí, se vrátíme na modrou značku a pokračujeme až na rozcestí Pod Zběhem. Zde končí modrý a my pak po červené vystoupáme zvolna na další rozcestí, kde se rozhodneme podle zájmu a fyzické zdatnosti. Ti, kterým již moc sil nezbývá, mohou zahnout vpravo po úpatí Kozího hřbetu a pak po červené dojdou na silnici u Černého rybníka. Ti zdatnější pak vyjdou po červené do sedla mezi Malý Jelení vrch (vlevo) a Kozí hřbet (vpravo). Kousek od nás vlevo je ona skalní věž Zběh. My pak ale vystoupáme po úzké pěšině po hraně Kozího hřbetu, oblezeme skalky a chvilku jsme na hřbetu. Pěšina pak jde místy po úzkém hřbetu, místy podle skalek. Je to moc pěkná i trochu adrenalinová cesta v délce asi 700 metrů. Na konci opatrně klesneme, a pokud se budeme řídit průběhem hřbetu, klesneme na červenou značku a po ním také k Černému rybníku.

Cíl - Hamr na Jezeře:

Od Černého rybníka zahneme vlevo po silnici s červenou značkou a cyklostezkou 3046. Asi po 500 metrech se červená prudce odkloní vpravo směr Děvín. My pokračujeme po cyklostezce, mineme výšinu s Hutníkem po pravici a dojdeme na okraj Hamerského rybníku, kde jsme již šli. Takže známou cestou dojdeme do cíle.

Trasa měří 14 km, nejvyšším vrcholem je Kozí hřbet (437 metrů), Děvín má 426 metrů, nejnižším místech je pak hráz Hamerského rybníku s 330 metry nad mořem. Celkové stoupání na trase výletu je necelých 450 metrů, což z výletu dělí fyzicky středně náročný výlet, který si lze však snadno zlehčit tím, že na některý kopec nevystoupáme (Kozí hřbet - 80, Děvín ze sedla - 60, Stohánek -50 a Skalní divadlo - 30)

 

Kaple Stohánek.
Široký kámen.
Skalní divadlo.
Zřícenina Děvín.
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

Lávové masáže

Relax víkend

Vila Kamila

Cena od: 5 800 Kč


RODINA 3 denní pobyt

Rodinné pobyty

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 7 000 Kč


Profi V.I.P 3 denní pobyt

Relax víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 000 Kč


Zumba kurzy s wellness

Relax víkend

Horská chata Orlík

Cena od: 5 990 Kč


Další nabídka pobytových balíčků