Krásná lípa, Krásný buk, Sněžná, Vlčí hora - Turistika v Českém Švýcarsku.

České Švýcarsko nejsou jen skály, ale i památky a rozhledny. Dnes se některých z nich vydáme a začneme v Krásné Lípě.

 

Krásná Lípa:

 

Město Krásná Lípa byla od dob starého Rakouska vyhlášené výrobou punčoch, dnes z toho zbylo jen torzo, zato je zde sídlo správy Národního parku České Švýcarsko. Byla zde postavená nová budova, ve které je nejen informační centrum, ale i muzeum o zdejší přírodě. My kolem půjdeme, takže další až na místě.

 

Start - kostel:

 

Výlet začneme u vlakové zastávky Krásní Lípa, ale pozor, je tu ještě jedna zastávka Krásná Lípa - město, tak tam nevystupovat. Před staniční budovou začínají trasy dvou barev - modré a zelené, po které se vydáme my. Zelená nás provede okrajovou částí města až na dlážděnou Nemocniční ulici. Po ní se dáme krátce vlevo, ale u nízkého žlutého domku odbočíme vpravo a za jeho zahradou opět vpravo. TO již míříme přímo ke kostelu sv. Máří Magdalény. Původní kostel zde stával asi od roku 1361, dnes je barokní z poloviny 18. století a s věží z roku 1777. Kolem kostela býval hřbitov, zůstaly zde některé náhrobky, ale býval zde i Křížový vrch s kalvárií.

 

Náměstí:

 

Od kostela sejdeme po velkém schodišti z roku 1818 na náměstí. Po levici máme budovu pivovaru Falkenštejn s restaurací. Přes ulici po levici je pak již výše zmíněná budova správy národního parku (Dům Českého Švýcarska), na kterou navazuje dřevem obložený hostel Lípa. Tuto stranu pak doplňují Čokoládovna, hrázděná kavárna a prodejna květin. Po levici máme hotel Besedu a budovu městského úřadu. Nalevo do silnice na Varnsdorf stojí budova s drogerií. Ve frontě po levici mám několik domů s menšími obchody. Náměstím protéká řeka Křinice, která je zde ale přikrytá a její tok připomíná koryto vyskládané dlažbou a symbolickým mostkem s čtveřicí soch Herberta Kizsa z Kadaně.

 

Luční bar:

 

Za Domem Českého Švýcarska se od rozcestníku vydáme po červené a žluté, a po tom, až se červená odpojí, jen po žluté. Vystoupáme po ní nad domky na okraj luk a dojdeme do Bezručovy ulice, kde značka zahne vlevo. Na další křižovatce ze značky odbočíme vpravo k břízám. Projdeme uličkou na křižovatku s ulicí Fibichovo údolí. Zde u pěkné dřevěnky zahneme vlevo a stále stoupáme až k Lučnímu baru. Ten zde byl vytvořen podle vzoru jiných lesních barů, kde si jako návštěvníci můžeme dopřát všeho, co hrdlo ráčí a pak zaplatit do kasičky. Je zde možnost se i vykoupat a dokonce nocovat.

 

Krásný Buk:

 

Po občerstvení zjistíme, že kolem nás vede modrá značka. Dáme se po ní směrem dolů, mineme základnu Českého svazu ochránců přírody a lesem klesneme až na silnici. Přejdeme ji a po připojení červené opět přejdeme přes silnici. Zde v Krásném Buku můžeme připomenout dvě zajímavosti, měli zde pletárnu bavlněného prádla Gustav Adolf Jäger (1851–1927) a jeho stejnojmenný syn (1878–1954), po jejich výrobcích se dodnes bavlněným spodním kalhotám říká "Jégrovky". Pak zde bývala škola, kde jako podučitel sloužil Antonín Liehmann (1808 - 1879), ale v roce 1832 nastoupil ve Zlonicích jako učitel a varhaník. Zde se s ním seznámil mladý Antonín Dvořák, kterého učil hrát na různé hudební nástroje, ale který se i zamiloval do jeho dcery. Tu si sice nevzal, ale na Liehmannovu přímluvu přeci jen odešel na studia do Prahy a my tak máme hudebního skladatele nejvyšší světové úrovně. A ta škola stojí dodnes, sice nemá již zvoničku, ale je to chaloupka hned za křižovatkou po pravici s plechovou střechou (čp. 42).

 

Hrad Krásný Buk:

 

Přejdeme přes silnici, mineme krásnou cihlovou vilu Alfreda Hiekeho a dojdeme k rozcestníku. Odtud modrá vede do Dlouhého, my se ale vydáme vpravo přes bránu po červené ke hradu Krásnému Buku. Ten je typickou ukázkou tzv. bergfriedového typu, kdy v popředí vévodí hradu mohutná válcová věž a další budovy, zde tedy zalomený palác, a nádvoří jsou skryté za ní. Hrad má mohutné valové opevnění, které chránilo i přehradí. Z dějin víme, že byl postaven na území Berků z Dubé ke konci 13. století, ale dobyt byl lužickým vojskem v roce 1339 a již nebyl obnoven.

 

Sněžná:

 

Od hradu pokračujeme po červené do Sněžné. To je rozptýlená osada založená v 16. století. Ty významně ovlivnily dvě věci, v době barokní poutní kostel P. Marie Sněžné a v době současné arboretum rodiny Fritschů. Lze ho navštívit, když na křižovatce s křížkem odbočíme vlevo. Pokud se do arboreta nevypravíme či nedostaneme, různé vzácné stromy můžeme vidět na mnohých místech po celé osadě. Od křížku jdeme po červené asi 100 metrů a zahneme vlevo na luční cesty a pak opět vlevo ke kostelu, to již po žluté značce.

 

Vlčí Hora:

 

Po prohlídce areálu kostela a sousední školy se vrátíme po žluté, ale pokračujeme rovně bez značky na rozcestí s lavičkou. Zde narazíme na červenou, po které se dáme vlevo a lesem klesneme do Dlouhého Dolu. Jeho bočním údolím pak zase vystoupáme do Vlčí Hory. Ta jako osada patří k mladším, uvádí se až roku 1748. Dominantou vsi je kaple Panny Marie Karmelské z roku 1870. Před kaplí u autobusové zastávky je zvláštní moderní budova, která bývala kulturním domem, dnes je soukromá a jde zde Nobilis Tilia, výroba kosmetiky. Vlčí Hora byl místem, zde se začínali krásnolipští turisté s akcí Nejsevernější zimní stanování v Čechách (2020 - 38. ročník), dnes se tato koná vždy 2. lednový víkend u základny ČSOP, kterou jsme již minuli.

 

Rozhledna Vlčí hora:

 

Červená značka, a pak v konci žlutá, nás dovedou na vrchol Vlčí hory s rozhlednou z roku 1889. Věž je vysoká 19 metrů, rozhledová plošina 16 metrů. Je odtud kruhový rozhled na celý Šluknovský výběžek a panorama Lužických a Jizerských hory, v dáli i Krušných hor atd. Rozhledna je v péči KČT Krásná Lípa, bohužel přistavená budova je v soukromých rukách a tak zde není možnost koupi občerstvení, jen suvenýrů.

 

Zahrady:

 

Pokračujeme z vrcholu po žluté na rozcestím s Köglerovou NS, po které se vydáme vpravo ke studánce Veronika. Její původní podoba vznikla v roce 1886. Po značkách NS klesneme rovně z kopce na křižovatku se žlutou značkou. Obě nás pak dovedou k dílu dotyčného Rudolfa Köglera, k plastické geologické mapě. Tu zde vytvořil v letech 1931 až 1935 z hornin, které se v dotyčných místech nacházejí. Autor zde má i pamětní desku.

 

Skřivánčí Pole:

 

Pokračujeme dál jen po žluté značce, mineme železniční zastávku Zahrady, zahneme vlevo a kolem hospodářských budov přejdeme přes trať. Loukami se pak dostaneme na křižovatku Skřivánčí Pole. Zde stávala horní část osady Skřivánčí Pole, jinak se táhla spíše jižním směrem od nás, vlevo od cesty. Vznikla kolem roku 1850 a zanikla po 100 letech, poslední domy byly zbořeny v roce 1960.

 

Cíl - Krásná Lípa:

 

My se od křižovatky vydáme právě jižním směrem a můžeme vidět, že po osadě nezbylo vůbec nic, jsou tu jen louky. Jdeme po značkách cyklotrasy 211 až k prvnímu objektu (nedokončeného) Krásné Lípy a za ním zahneme vlevo. Jdeme rovně, a i když zahneme mírně vlevo, dojdeme k železniční zastávce Krásná Lípa.

Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je Vlčí hora s výškou 581 metrů, nejnižším je silnička v Krásném Buku (398 metrů nad mořem). Celkové převýšení, které udává fyzickou náročnost, je jen 333 metrů, takže jde o mírně náročnější výkon.