Výlet kolem Cvikova - Kalvárie, Zelený vrch, Schillerova vyhlídka atd...

Turistické značení v naší republice je nejlepší na světě, ovšem můžeme mu vytknout to, že značkařům jde o spojování míst, případně hřebenové či jinak významné cesty, ale zapomínají na to, že mnoho lidí by rádo mělo kolem měst a obcí vyznačené okruhy od 5 do 10 kilometrů, což by odpovídalo polodenní vycházce. Netvrdíme, že někde nejsou, ale spíš jde o ojedinělosti. Možností je propojení značek a vytvořit si okruh vlastní, ale ne vždy to jde, je třeba vzít zavděk neznačeným cestám. Na druhé straně, když to není v zájmu KČT, si mohou okruhy vytvářet obce i města samy. A to se stalo ve Cvikově, kde takové okruhy byly otevřeny pro veřejnost v září 2019. My si je spojíme, abychom dostali u nás tradiční trasu 14 kilometrů.

Cvikov:

Město Cvikov vzniklo na staré obchodní stezce od Prahy do České Lípy a pak přes Sloup, Cvikov dál na dva přechody pohraničních hor, na Stožci ("Šébr") a v Krompachu. I zde počátky města můžeme chápat tak, že kolonizační městečko vzniklo na návrší nad údolní starší osadou. V roce 1362 se proto uvádí městečko a ves, později toto dělení zmizelo a uvádělo se jen městečko a předměstí, které mívalo také svého rychtáře. Ale to je dávno, dnes se Cvikov uvádí jako brána do Lužických hor, a tak doufejme, že okruhy jsou dalším příspěvkem ke zvýšení všeobecné známosti města mezi turisty.

Start - Náměstí Osvobození:

Oba okruhy začínají u informačního centra, které najdeme v budově bývalého hotelu Sever na cestě z náměstí směrem na Trávník, Mařenice a Krompach, kde je dnes je zde kulturní centrum města. Okruhy mají své značení, ale my se ho podržíme jen v místech, kde nevedou žádné značky turistické. Nyní se proto po modré a žluté vydáme na náměstí. To se proti minulosti značně prosvětlilo, protože na jeho dnes parčíkové části stával panský dům, v podzimu 1945 zbořený, a do podzimu 1981 i západní strana domů s budovou hotelu Zlatá lev. Nejvýznamnější budovou je zde stará radnice, nyní uzavřená stejnojmenná restaurace. Její počátky je snad možno hledat v 16. století, ale byla městem na úřad postavena roku 1671 a přestavěna v letech 1821-22.

Kostel:

U náměstí se kolem staré radnice dáme vlevo po ulici Čs. armády ke kostelu svaté Alžběty Durynské. Ten lze spojovat ze začátkem budování městečka, ale dnešní stavba je z let 1553 - 58, kdy byly použity některé starší zdi, ale ještě s tím, že v letech 1722-29 byl provedena barokní přestavba. Dříve byl kolem i hřbitov, dnes je tu park.

Svatý Petr:

Za kostelem projdeme parkem ne ke škole, ale vpravo od fary do ulice Boženy Němcové. Po pravici máme panelové domy, vlevo na malém plácku sochu Sv. Jana Nepomuckého. Dojdeme na křižovatku tří ulici, kterou prochází zelená značka. My ji ale jen projdeme a dáme se vlevo druhou ulicí, hlavní výpadovkou z města (Komenského). Mineme budovu sokolovny vpravo a proti ní bývalý okresní úřad, dále autobusovou zastávku Sídliště, a pak další ulicí zahneme vpravo. Je to ulice Martinovo údolí a pro nás je důležité, že zde vlevo v soukromé zahradě stojí socha sv. Petra. Byla vytesaná neznámým sochařem v neznámé době, ale uvádí se poprvé roku 1836, kdy již byla značně poškozená. Byla proto asi před 15 lety opravená.

Kaple P. Marie:

Pokračujeme ulicí až na silnici od čerpací stanice (vlevo) do Rousínova. Na nejvyšším místě cesty stojí po pravici jednopatrový dům, kde kdysi byla sirkárna. Trochu po silnici klesneme a před mostem, nově osazeným po povodni v roce 2010, zahneme vlevo. Kolem lavičky přejdeme přes mostech a pozvolna stouláme kolem novostaveb až k lesu. V místech, kde se přiblížíme ke staršímu domku, po levici máme schodiště, které nás dovede ke kapli Panny Marie. Ta je zajímavá tím, že je celá vytesaná z kamene, jen střecho je dřevěná. Kaple byla zřízena rodinou Hausdorfů v roce 1737 a v roce 2011 opravená novoborskými turisty a dalšími pomocníky pod vedením autora článku.

Plicní sanatorium:

Vrátíme se na cestu a pokračujeme podél zmíněného domku, za kterým ale odbočíme vpravo. Sejdeme k potoku, přejdeme ho a stojíme před plicním sanatoriem. Architektonicky významnou budovu ve funkcionalistickém stylu navrhl v roce 1931 ing. Karel Tymich (1893 - 1973), budova byla po roce 1990 rekonstruovaná.

Machův rybník:

Kolem léčebny vede také žlutá značka, po které se vydáme (podle toku potoka). Za zatáčko odbočíme na lesní cestu vlevo a jdeme až k Machovu rybníku. Ten se připomíná již roku 1727 a sloužil k pohonu mlýna pod jeho hrází (čp. 95).

Dětská léčebna:

Pokračujeme po žluté až k informačnímu centru, kde první okruh, zvaný červený, končí. Měří 5 km, takže se vydáme na druhý, zvaný zelený. To znamená, že pokračujeme po modré značce Ústavní ulicí kolem kapličky sv. Zdislavy až k objektu dětské léčebny. Za zde byla otevřena v roce 1910, ale stavěly se další objekty, a to jeden opět vytvořil nám již známý ing. Karel Tymich. K objektu bylo upraveno i okolí, v našem případě prostor za léčebnou směrem k silnici na Mařenice.

Kalvárie:

Projdeme kolem léčebny, mineme vysoký vodojem a jsme u Kalvárie. Ta začíná křížovou cestou. Celý areál začal vznikat v roce 1729 vztyčením tří křížů, stavbou Božího hrobu (1730-35), Křížovou cestou (1742) a podobně, následovaly opravy a přestavby. Kalvárie působí velmi pěkným dojmem a je častým cílem nejen věřících.

Zelený vrch:

Za Kalvárií cesta začne klesat do lesa a v něm k potůčku. Za ním značka uhýbá vlevo, ale my se dáme vpravo po vlastním značení. Tady bychom chtěli upozornit, že vlastně obcházíme jeden ze severních hřbetů Zeleného vrchu, na kterém jsou pěkné pískovcové skály, využívané i horolezci. Cesta se pozvolna stočí vpravo a opět budeme nabírat výšku, až dojdeme na žlutou značku právě na úbočí Zeleného vrchu. Ten je výraznou dominantou Cvikovska, ale také má zajímavou historii spojenou se selskými vzpourami v letech 1680 a 1775.

Schillerova vyhlídka:

Po žluté značce se dáme vlevo a dojdeme na Schillerovu vyhlídku. Tu zde na místě Uhlířské skály vybudovali cvikovští turisté v roce 1894, a to včetně hospody. Z ní zbyly jen základy, po roce 1945 vše totiž zaniklo. Výhled tu přes stromy tu asi není takový, jak před sto lety, ale přesto stojí zato se zde zastavit.

Švýcarská bouda:

Žlutá značka nás dále dovede přes celé východní úbočí Zeleného vrchu k novému vyhlídkovému altánu. Ten je tu díky Lesům ČR od roku 2015, ale jak jistě snadno zjistíme, na starých základech. Kdysi zde totiž stála Švýcarská bouda postavená hostinským Josefem Böhmem. I ta po roce 1945 zpustla, dnes je nahrazena tedy vyhlídkou, která je ale skutečně výjimečná.

Drnovec:

Značky okruhu nás vedou Drnovce, vsi pod námi. Občas se zastavte a podívejte se zpět, jak je nová vyhlídka dominantní. Na hlavní silnicí přes ves máme po levici hostinec a dál střed vsi s mohutnou lípou. Někde u ní stávala údajně ve středověku sklářská huť. Jinak Drnovec není asi založen při kolonizaci, jako značná část vsí v kraji, ale vznikl asi daleko dříve, ale i tak se připomíná až v roce 1362. My pokračuje po žluté k hlavní silnici od Liberce do Svoru, kde se k nám připojí zelená značka.

Pivovarská štola:

Přejdeme opatrně hlavní silnici a od rozcestníku již pokračujeme po zelené značce. Mineme penzion Dutý kámen, klesneme k potůčku a pomalu stoupáme loukami k okraji Cvikova. Projdeme vilkou čtvrtí, mineme starou textilku a opět přejdeme přes silnici, po levici vidíme budovy pivovaru. Nad ním pak mineme Třetí rybník a nad ním v lese objevíme tzv. Pivovarskou štolu. Zřejmě jde o podzemní štoly, které sloužily za 2. světové války jako úkryt před bombardováním.

Lesní divadlo:

Zelená značka nás pak dovede k rozcestí s altánkem. Opět se tu setkáme se žlutou značkou, po které se dáme vpravo, ale ne po cestě, ale více vpravo mezi stromy po pěšině. Vystoupáme do starého pískovcového lomu, ve kterém v roce 1920 místní divadelníci vybudovali lesní divadlo. Dnes tu najdeme jen jeskyňky a stopy hlediště. Bohužel, místo je zbaveno kouzla lesního ticha tím, že stěny kdosi posprejoval.

Cíl - Cvikov:

Sejdeme zpět na rozcestí značek a opět vezmeme za vděk zelené značce. Tou sejdeme kolem Pivovarského rybníka (kdysi Druhý rybník, První byl zde po naší pravici a sloužil jako koupaliště) k autobazaru. Od něho zelená již míří ke středu města k infocentru.

Tím jsme dokončili oba okruhy a trasa měří 14 km. Nejvyšším místem je cesta od Schillerovy vyhlídky ke Švýcarské boudě 490 metrů, nejnižším pak most na zelené značce před městem 341 metrů nad mořem. Celkové převýšení na trase je asi 330 metrů, takže jde o méně fyzicky náročnou cestu.

 

Altánek místo Švýcarské boudy.
Schillerova vyhlídka.
Kalvárie u Cvikova.
Lesní divadlo nad Cvikovem.
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

Svatební pobyt

Romantický víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 900 Kč


R

Relax víkend

Apartmán Herlíkovice

Cena od: 450 Kč


Student / Senior

Pro seniory

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 2 900 Kč


Zumba kurzy s wellness

Relax víkend

Horská chata Orlík

Cena od: 5 990 Kč


Další nabídka pobytových balíčků