Putování za Kelty a do Pekla - Nenáročný výlet v Českém Ráji.

Dnešní výlet bude orientačně velmi jednoduchý a také fyzicky nenáročný, ale provede nás historickou krajinou Českého ráje po zajímavých místech. Východiskem nám budou Staré Hrady u Libáně. Sem se jezdí kvůli pěknému zámku a jeho expozici zaměřenou zejména na děti, i pro ně je také určen tento výlet.

Staré Hrady:

Zdejší sídlo je uváděné poprvé v roce 1340, kdy bylo sídlem Arnusta (Arnošt) ze Staré, roku 1385 se uvádí přímo zdejší hrad. Ten se 1552 již připomíná jako Starý hrad, roku 1567 již jako Staré hrady. Historie se objektem táhla vcelku v rámci kontextu doby, až na jeden motiv, a to je jeho záchrana. Zámek ve 20. století značně zchátral a začala i jeho samovolná devastace řícením zdiva. S opravami se začalo skoro svépomocí v roce 1964 a roku 1969 se zde již začal zabydlovat Památník národního písemnictví. V roce 2007 zámek od obce koupili zámek manželé Sukovi a ti ho v roce 2008 otevřeli pro veřejnost. Dnes má zámek několik prohlídkových okruhů, ale konají se zde různé kulturní a historické akce. Kolem zámku vede silnice 501 z Libáně do Starého Místa u Jičína, ale vedou sem silnice i od Sobotky, Dolního Bousova a mimo jiných z Mladé Boleslavi přes Domousnici.

Start - Sedliště:

Jak bylo již řečeno, výlet začínáme u zámku, a to po červené turistické značce směrem na Nadslav a dál na Prachovské skály. Tam však samozřejmě nedojdeme, ale zastavíme se v sousední obci Sedliště. Jeho počátky jsou nejasné díky tomu, že se toto jméno vyskytuje vícekrát. Snad se k němu ale vztahuje informace již z roku 1295, takže by bylo starší než Staré Hrady. Z památek se zde uvádějí zejména sousoší Kalvárie, pomníky A. Švehly a padlým za 1. sv. války.

Hřmenín:

Za autobusovou zastávkou červená odbočuje vlevo do sevřeného údolí, místní části Na Dolech. Tam, kde se údolí dělí, jak do Libáňského potoka vtéká Javorka, odpojíme se od červené a zahneme vlevo proti toku právě zmíněné Javorky, tedy dál po silničce. Ostrožna po pravé ruce nad námi je připomínaná jako pravěké hradiště, patřící k Hřmenínu. Zakrátko vstoupíme do vsi Hřmenín, která se uvádí v souvislosti se Starými Hrady v roce 1340. Památkou jsou zde ve vsi prostá kaple sv. Jana Křtitele, sloup se sochou P. Marie a vlevo za ním za potokem chalupa čp. 12. Projdeme Hřmenínem až na rozcestí se sochou sv. Václava, s posezením a informačními panely. Kdybychom pokračovali ještě kousek rovně, dostaneme se k místnímu hřbitovu se sochou Kalvárie za ním.

Keltská svatyně:

Na křižovatce ale zahneme vlevo, kam mají motorová vozidla zákaz, a ujdeme asi 500 metrů. Zleva k silničce přitéká stružka, podle které se dáme vlevo. Asi po 200 metrech spatříme po levici stromoví, zahneme k němu a staneme na Šancích či Žižkových valech, což je ale jedna z nejvýznamnějších keltských památek v kraji. Jde o čtyřúhelníkový prostor, původně uzavřený valem a příkopem, sloužící Keltům jako observatoř a kultovní místo, které bylo obklopeno domy a dílnami tehdejších obyvatel.

Markvartice:

Vrátíme se na silničku a pokračujeme do Markvartic. Když si odmyslíme keltskou tradici, jde i tak o jednu z nejstarších vsi v oblasti. Poprvé se uvádí již v roce 1188, kdy byla sídlem Heřmana z Markvartic. Sídlo, snad tvrz, patřilo roku 1340 Buzkovi z Markvartic a z Kyšic, ale ves byla rozdělena na dvě panství, druhé bylo v Rakově. Ke spojení došlo v roce 1559 na panství Kost. Památek je zde víc, původně gotický kostel sv. Jiljí, barokně přestavěný v 17. století. Součástí areálu je zeď kolem bývalého hřbitova, márnice (kostnice) a dřevěná zvonice. Památné jsou i zdejší lípy vysázené v době barokní přestavby kostela. Ve vsi stojí i několik dřevěných roubených chalup, stodol a statků z počátku 19. století.

Mrkvojedy:

Na markvartické návsi se potkáme se zelenou značkou, po které se dáme do Mrkvojed. cestou mineme smírčí kříž, hřbitov a pozdně barokní kapli P. Marie. V Mrkvojedech bylo také zemanské sídlo, roku 1316 patřící Alvikovi z Mrchojed, jak se tehdy ves jmenovala. Mrkvojedy byly také rozděleny na dvě panství, ke Hrubému Rohozci a také k Rakovu. Ke sloučení došlo také v roce 1559 pod Kostí. Památné jsou chalupy čp. 8 a 11.

Skuřina:

Další zastávkou na zelené značce bude osada Skuřina. Ta se uvádí poprvé v roce 1383, kdy patřila Také k Rakovu, tedy později také ke Kosti. Zachovalo se zde také několik pěkných ukázek lidové architektury, např. čp. 1 a 20. Zajímavá je gotikou ovlivněná kaplička na návsi. Popojdeme kousek po zelené k soše sv. Jana Nepomuckého z roku 1772.

Peklo:

Za sochou se se zelenou značkou stočíme vlevo a sejdeme do údolí Peklo. Čerty zde nehledejme, ale oázu klidu, případně koní ve statku vlevo za rybníčkem. Projdeme malou chatovou osadou a staneme na břehu vodní nádrže Ryba, lidově Přehrada. Ta se budovala v letech 1961 až 1963 a stala se místem rekreace pro širé okolí.

Cíl - Staré Hrady:

Zelená značka pokračuje dál údolím potoka Bukovina až na okraj Starých Hradů a pak kolem hřbitova k zámku.

Trasa měří 14 km, nevyšším místem je obec Markvartice 362 metrů, nejnižším start a cíl s 235 metr nad mořem. Celkové převýšení je pak pouhých 150 metrů, takže jde o nenáročný výlet, který zvládnou i třeba děti na kolech či dospělí koloběžkách.

 

Hradba Libáň
Markvartice.
Přehrada Ryba.
Chalupa Mrkvojedy.
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

R

Relax víkend

Apartmán Herlíkovice

Cena od: 450 Kč


Víkend s vůní konopí

Relax víkend

Relax pension u Nosků

Cena od: 3 000 Kč


Svatební pobyt

Romantický víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 900 Kč


Zumba kurzy s wellness

Relax víkend

Horská chata Orlík

Cena od: 5 990 Kč


Další nabídka pobytových balíčků