Nejvyšší betonová věž v republice je na Bukové hoře - Výlet Ptačí stěny, Vraty, Těchlovice. Výhled na celé Čechy...

Dnešní výlet namíříme na místo, které je vidět minimálně snad z třetiny Čech, tedy i z Českého Švýcarska. Ale protože toto místo, Buková hora, odtud není tak daleko, jen pár vlakových zastávek, vydáme se tam i my. Našim východiskem bude obec Těchlovice.

Těchlovice:

Obec Těchlovice leží na pravém břehu Labe mezi Ústím nad Labem (14 km) a Děčínem (10 km). Ves podle tradice vnikla v raném středověku jako sídliště Děčanů, s kostelem poprvé uvádí v roce 1352, prvním známým majitelem byl v roce 1363 připomínaný Petr z Těchlovic, ještě v roce 1500 se uvádí Markéta z Těchlovic. Někdy od 12. do 16. století se zde vybíralo na Labi clo. Z památek zmíníme gotický kostel Stětí sv. Jana Křtitele ze 14. století, naproti stojí kdysi renesanční tvrz, součást panského dvora. Viditelnou památkou je tu tesaný erb pánů z Bünau s letopočtem 1605 a další architektonické články. Kde však stávala původní tvrz ze 14. století, není známé, ale mohlo to být někde v blízkosti kostela.

Start - Přerov:

Na výlet vyrazíme od zdejší vlakové zastávky. Nedaleko je i zastávka autobusu od Ústí i Děčína. Je tu sice rozcestník červené značky, ale my se vydáme jinak, k autobusové zastávce směrem na Děčín po levé straně silnice. Za zastávkou odbočíme ze silnice pěšinou vlevo a sejdeme na upravenou cyklo trasu podél Labe. Dáme se po ní vlevo, tedy proti toku vody. Je to cesta pěkná, pod námi Labe a kolem zelené stráně, naproti například Skrytín. Mineme i malou kapličku a za necelý 1,5 km jsme v Přerově. Jde původně jako Těchlovice i starou osadu Děčanů, ale poprvé se uvádí v roce 1397 za Víty (Witowa) z Přerova, asi mana hradu Varta, tehdy v rukách Beneše Škopky z Dubé. V této době se tu také uvádí přepadávání a loupeže.

Thunovská hájovna:

U občerstvení zahneme vlevo, přejdeme opatrně přes silnici a za parkovištěm po silničce podejdeme železniční trať. Na rozcestí u křížku se dáme vpravo a vstoupíme do hlubokého údolí Přerovského potoka. Cestou podle vody pak stoupáme pozvolna asi 1,5 km, až narazíme na zelenou turistickou značku. Po ní se dáme vlevo, ale jen asi 50 metrů, protože dojdeme ke zřícenině staré Thunovské hájovny, kdysi zvané Kohlloch.

Vitín:

Po prohlídce zbytků hájovny se vrátíme po zelené značce ten kousek k potoku, ale pokračujeme po ní strání až do místa bývalé osady Vitín. Za se uvádí v roce 1379, snad ji založil nějaký Vít či Vítek. Ves měla i víc jak stovku obyvatel (1930), ale po odchodu Němců postupně zanikala, poslední obyvatel ji opustil v roce 1965. Dodnes se tu najdou zdi domů a další stopy osídlení.

Stará Homole:

Od rozcestníku stoupáme dál po modré vlevo strání a pak po hřbetu na rozcestí se zelenou značkou. Obě nás pak vedou dál až Bodu záchrany DC023 na lesní silničce. Tady odbočíme vpravo jen po zelené, ale asi po 50 metrech se objeví červená, po které se dáme vpravo, podejdeme elektrické vedení a sejdeme na paseku se zbytky osady Stará Homole. I přes přízvisko "Stará" patří k nejmladším Homolím, uvádí se až roku 1720. Osada zanikla krátce po roce 1945 a i zde najdeme zdi a další zbytky po stavbách.

Buková hora:

Po prohlídce zřícenin se otočíme a jdeme zpět po červené a se zelenou pak zahneme vpravo. Zelená se od nás odpojí a červená nás již konečně dovede na vrchol Bukové hory (683 m). Ta je známá například návštěvou císaře Josefa II. v roce 1778, či Alexandrem Humboldtem v roce 1837. Pro nás je ale důležité, že zde byla kdysi rozhledna i s chatou a v roce 1975 tu byla dokončena stavba televizního vysílače o výšce 223 metrů, dominanta nejen severních Čech. Věž přístupná není, ale do krajiny se můžeme rozhlédnout z Humboldtovy vyhlídky.

Ptačí stěny:

Od areálu vysílače sejdeme po silnici na parkoviště, kde červená s modrou odbočují vlevo. My ale pokračujeme po silnici asi 100 metrů a odbočíme vlevo na luční cestu, která klesne do lesa s potůčkem a žulovými Ptačími stěnami po pravé ruce.

Vraty:

Přejdeme přes prameniště na malý hřbítek, kde se lesní cesta zlomí prudce vpravo a opět sejde k potoku. Přejdeme ho a strání budeme klikatě stále klesat až na lesní silničku. Po té budeme pokračovat vpravo po vrstevnici až do jejího zalomené na špici ostrého hřbetu. Vlevo do nás je skalisko, na kterém kdysi stál hrad, snad Vraty, Rataje či Rattenštejn. Váže se k němu jediná zmínka, a to že manželka Václava Krušiny z Lichtenburka (zemřel asi 1385) měl za manželku Kačnu, která měla věno na hradě Vraty. Z hradu se dochoval příkop, kterým prochází naše cesta.

Těchlovický potok:

Pokračujeme dál po silničce a klesneme pozvolna k potoku. Za ním zahneme vlevo a podle Těchlovického potoka budeme stále jen klesat až na červenou u dalšího Bodu záchrany DC 022. Červená značka nás pak dovede do Těchlovic, kde mineme zdejší tvrz i kostel a dostaneme se k železniční zastávce.

Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je samozřejmě Buková hora, nejnižším pak cyklostezka na začátku se 129 metry nad mořem. Celkové převýšení je pak 620 metrů, což řadí výlet mezi fyzicky náročnější. Stoupání je ale většinou jen pozvolné.