Výlet kolem dálnice - Výlet v Humpolci a okolí - Rozkoš, Štůly, Hrad Orlík.
Většina lidí se řítí dálnicí D1 sem a tam, pokud to různá přerušené dovolí, ale je škoda, že jen málokdo se někde zastaví. Nejde však jen o benzínku s kávou, ale třeba na malý výlet. Možností je zde mnoho, my však nyní doporučujeme město Humpolec.
Humpolec:
Město Humpolec patří mezi nejstarší sídliště v republice, poprvé se uvádí v roce 1219, ale je určitě starší díky výhodné poloze na obchodní trase z Čech a Moravu, ostatně leží v přibližné polovině cesty z Prahy do Brna. Městečko patřilo postupně různým majitelům, církvi i šlechtě. Významnější pro Humpolec byla asi těžba zlata, následně soukenictví a také pěstování brambor. Městem se Humpolec stal až v roce 1807.
Start - Masaryk:
Výlet začneme tradičně na vlakovém nádraží, dostaneme se sem z Havlíčkova Brodu, trať zde končí. Nedaleko je i autobusové nádraží, půjdeme kolem, takže můžeme začít výlet i zde. Autobusových linek sem vede spousta, jmenujme tedy jen České Budějovice, Prahu, Jindřichův Hradec, Jihlavu a z dalších Brno. Rozcestník je před nádražím na první bříze, procházejí tudy zelená a žlutá, my si vybereme žlutou do Kletečné. Jdeme po ní jen ale kousek, na křižovatku u České zemědělské akademie, kde žlutá odbočuje vpravo. My se ale dáme vlevo přes Okružní do Masarykovy a po ní na kruhovou křižovatku se sochou T. G. Masaryka.
Synagoga:
Pokračujeme Masarykovou ulicí vpravo od pomníku až k poliklinice. Podle ní pak zahneme vpravo a z křižovatky s Hálkovou jdeme rovně Poděbradovou. Na jejím konci se dostaneme do nové výstavby, ale stojí zde po naší pravici bývalá synagoga z roku 1886, dnes však slouží potřebám Čs. církve husitské. Nad synagogou je malé náměstí Ivana Martina Jirouse, literáta a spolupracovníka s kapelou The Plastic People of the Universe. Má zde i malý pomníček.
Zichpil:
Nad hotelem U Jiřího přetneme zelenou značku a dostaneme se do čtvrti Zichpil. Zde se začali lidé usazovat až na konci 18. století, historicky významné je Nápravníkovo stavení, ve kterém je dnes skanzen. V sousedství je i toleranční kostel z roku 1785. Vedle stojí pomník sochaře a restaurátora Čeňka Vosmíka.
Šibeniční vrch:
Nad tolerančním kostelem začíná městský hřbitov, jehož dominantou je kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1869. Hřbitovem můžeme obejít zleva kolem nemocnice. Nad hřbitovem staneme v Okružní ulici, kde zahneme vpravo na křižovatku s Jihlavskou ulicí. Zde narazíme na zelenou značku, po které budeme pokračovat až za železniční přejezd a necelých 100 metrů nad ním odbočíme vlevo a vystoupáme na Šibeniční vrch. Vrchol nabízí částečné výhledy do okolí. Po šibenici tu však stopy nejsou a ani není známo, kolik zde bylo lidí skutečně popraveno.
Vilémov:
Z vrcholu se vrátíme nad domky ve svahu a odbočíme vlevo na neznačenou lesní cestu. Tou rovně dojdeme na lesní silničku nad hájovnou a s cyklotrasou 161, a zahneme vlevo. Úbočím návrší U Sv. Václava (641 m) pak klesneme od osady Vilémov. Ta vznikla poměrně pozdě, uvádí se od roku 1843. Pod přejezdem na hlavní silnici zahneme vpravo a dojdeme na křižovatku s křížkem, malou zvoničkou a se žlutou značkou.
Rozkoš:
Žlutá značka nás dál povede do sousední osady Rozkoš. Ta je již uváděná od roku 1787. Jejím "svatostánkem" je malá kaplička z roku 1897, nyní je od nás po levé ruce u hlavní silnice. My se ale dáme vpravo po žluté až na parkoviště pod hradem Orlík.
U Tří jezírek:
Nevydáme se ještě na hrad, ale po značkách NS Březina. Pozvolna lesem klesneme k třem jezírkům, vlastně malým rybníčkům na horník toku Čejovského potoka. Upravené jsou zde i dvě studánky, Permoníkova a U Tří jezírek. Značka se zde stočí vlevo, kde si můžeme oddychnout na upraveném odpočívadle.
Štůly:
Značka NS nás dovedou na křižovatku s modrou značkou, po které se dáme vlevo. Jdeme asi jeden kilometr, kde modrá odbočuje prudce vlevo. Zde se dostáváme do oblasti dávné těžby zlata, kde dodnes můžeme vidět různě hluboké dobývky a odvalů tvořící zde tři rovná pásma v délce asi půl kilometru. Kousek nad odbočením máme kratší úseky vlevo o vpravo, hlavní je pak vpravo přes protáhlou výšinu, a další přímo přetneme se značkou ve svahu nad námi. Pak již staneme na křižovatce, odkud pokračujeme po žluté ke zřícenině hradu Orlíku.
Orlík:
Orlík patří k těm zachovalejším hradním zříceninám. Byl založen po roce 1371 pány z Dubé, ale jako hrad Humpolec. Zajímavá je informace, že hrad v roce 1404 dobyl Jindřich z Rožmberka. Název Orlík se uvádí až od roku 1588, kdy byl již zříceninou. Více se o hradu dovíte z panelů, případně od průvodce. Pokud je hrad uzavřený, lze ho obejít po vnějších valech.
Židovský hřbitov:
Od rozcestníku před hradem se vydáme po značkách NS Březina západním směrem od hradu po skalnatém hřbetu. Na konci lesa pak staneme u židovského hřbitova, založeného v roce 1716. Nachází se zde kolem tisíce náhrobních kamenů, mezi nimi například děda s babičkou hudebního skladatele G. Mahlera, či děd spisovatele F. Kafky. Bohužel, možnost prohlídky je omezená.
Studánka:
Pokračujeme po značkách až na první křižovatku, kde je opustíme a jdeme vpravo alejí. Opět na první křižovatce zahneme vlevo a v louce mineme kamennou studánku. O ní je zvláštní pověst, že zde skončí mírem polední válka, ale zatím je zdrojem pitné vody pro poutníky i místní obyvatele.
Dvořák:
Klesneme na břeh rybníka Dvořák a současně opět na trasu NS Březina. Dáme se vpravo ke hrázi, pod kterou stával kdysi mlýn s valchou. Na hrázi se k nám připojí i modrá značka, která nás povede dál. Pod rybníkem stával panský dvůr, dnes po něm zbyla jen stejnojmenná ulice (krátká vlevo) a dlouhá Dvorská.
Horní náměstí:
Modrá značka nás provede městem na Horní náměstí s městským úřadem, kostelem sv. Mikuláše a muzeem dr. A. Hrdličky. Tento humpolecký rodák byl světoznámým antropologem, takže nejen o něm se zde dozvíte, ale muzeum nabízí i indiánskou expozici, loutky, minerály atd. V sousedním kostele je možno vystoupat i na věž a rozhlédnout se po městě a okolí z výšky. Za kostele je další část muzea s výstavní síní pro krátkodobé výstavy.
Hliníkárium:
Od turistického rozcestníku na Horním náměstí (nedaleko hotelu Kotyza) se vydáme po zelené a žluté Žižkovou ulicí ke kulturnímu domu. Zde můžeme navštívit Hliníkárium, ne že by se tu těžil a zpracovával hliník, ale věta "Hliník se odstěhoval do Humpolce," patří z české filmové produkce asi k těm nejznámějším. Muzeum je součástí zdejšího informačního centra.
Cihelský rybník:
Před informačním centrem zahneme vlevo k poště, u zastávky autobusu šikmo vpravo přejdeme malý parčík do Komenského ulice. Zde odbočíme vlevo do jednosměrky V Brance k Cihelskému rybníku. Ten tu byl již nejméně v 18. století a býval pod ním i mlýn. My přejdeme po Hálkově ulici jeho hráz, zahneme vlevo a pokračujeme Pražskou po jeho břehu. Před Penny Marketem odbočíme opět po břehu rybníku vlevo a před tenisovou halou vpravo a projdeme do Okružní ulice.
Cíl - Nádraží:
Nyní máme před sebou v počátku zmíněné autobusové nádraží. Od něho se dáme vlevo až na křižovatku s Lnářskou ulicí. Zde opět narazíme na zelenou a žlutou a po nich vpravo dojdeme do cíle z vlakovému nádraží.
Trasa měří 14 km, nejvyšším místem je věž hradu Orlíku (vrch 645 a věž 22 metrů), nejnižším je hráz rybníku Dvořák 509 metrů nad mořem. Celkové převýšení na trase je pouhých 250 metrů, takže jde fyzicky o vcelku nenáročný výlet.
