Výlet v okolí Šumavy - Pašice, Plástovice, Sedlec, Zbudov

Dnes nebudeme cestovat po vrcholech Šumavy, ale naopak doporučíme naprosto oddychovou trasu, třeba když bude na Šumavě špatné počasí a my nebudeme chtít zbytek pobytu na horách prožít na chatě a koukat přes skla do uplakané přírody. Na druhou stranu nebudeme v úplně neznámé krajině, ale bude nedaleko od světoznámého zámku Hluboká, a ten asi známe všichni, a to směrem na Netolice.

Zbudov:

Rčení, že "Kubata dal hlavu za Blata", asi také známe všichni, ovšem již asi většina ani neví, která to "blata" jsou. A právě Kubata pocházel ze vsi Zbudov. Ten leží 10 km severozápadně od Hluboké a dostaneme se tam z Hluboké přes Zliv a za ním za Mydlovary zahneme vlevo, případně ze silnice I/20 (E49) odbočíme na Plástovice a Zbudov je jen kousek za nimi. Projíždí zde i železnice z Protivína, Českých Budějovic a Strakonic. Ves je známá například z Klostermannovy knihy Mlhy na blatech, ale i z další, případně in z filmů Mlhy na Blatech, Kam čert nemůže a méně známý Sedmý kontinent. Ves se uvádí již ve 13. století, v roce 1472 byl Petráš ze Zbudova purkrabím na hradě Hluboká, od roku 1490 se uvádí jen ves. Případné Petrášovo sídlo, snad i tvrz, však není doložená a ani tu nenajdeme po ní žádné stopy.

Start - Kubatův pomník:

Výlet začneme na železniční zastávce Zbudov, která ale není přímo ve vsi. Před budovou se dostaneme na silničku se zelenou značkou. Dáme se vlevo a staneme u rozcestníku, kde odbočíme ke Kubatově pomníku. Ten byl postaven v roce 1904 podle návrhu Václava Suchomela na památku popravy Jana Kubaty v roce 1581. Byla tak vyřešen spor Adama z Hradce na Hluboké se zdejšími svobodnými sedláky o užívání zdejších luk. Tady asi pravda dostala pěkně na frak…

Místo popravy:

Kubata, údajně i s několika dalšími, neukončil život na místě pomníku, ale o kus jižněji. Budeme tedy pokračovat dál již neznačenou cestou, přejdeme přes Bezdrevský potok a za ním asi po 100 metrech po levici pod stromy stojí štíhlý kámen, připomínající menhir. Zde se měla konat poprava a údajně jeho hlava padla na zem v místech dalšího obdobného kamene poblíž. Je to určitě fáma, ale kameny jsou zřejmě velmi staré, mají i určitou výzdobu. Šlo nejspíše o kameny určující směr nějaké dávné cesty.

U Vomáčků:

Vrátíme se k Bezdrevskému potoku, ale před ním zahneme vpravo a pokračujeme podle něho. Asi po 1,5 km podejdeme vysoké vedení a pak asi po 300 metrech cesta končí na křižovatce tvaru T. Zde zahneme vpravo a dostaneme se na okraj přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků. Je poslední zbytek původních Zbudovských blat s rákosinami a vlhkými loukami. Žijí zde mnohé druhy ptáků, vážek a najdeme zde i vzácné rostliny. Jdeme pak kolem malého rybníka a přes malou výšinu se dostaneme k usedlosti U Vomáčků (v 18. století zvaná Bazchten, ale již v 19. stol. Vomačka), která je dnes základnou Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Cesta nás dál přivede do osady Pašice.

Pašice:

Ves Pašice se uvádí již v roce 1262, později (1379) se připomíná na panství hradu Poděhusy, z roku 1580 je zmínka o zdejších lukách, které patřily k tvrzi Nový Leptač, dnes zámek Kratochvíle. Z původních blateckých statků se dochovaly ale jen dva, zato věhlasu získává obec po stránce rekreační. Ve středu osady u křížku zahneme vpravo, mineme po levici Malý Pašický rybník a pak klesneme podél rekreačních chatek ke hrázi rybníku Volešek, který je právě v poslední době stále více užíván k rekreaci.

Plástovice:

Od hráze Volešku pokračujeme po silničce a po značkách cyklotrasy 1081 do osady Plástovice. Ta se uvádí poprvé v roce 1360, kdy patřila také ke hradu Poděhusy. Staré jsou i zmínky o zdejším rybničním hospodářství, kdy například v roce 1518 se píše o tom, že Blažek z Plástovic má vozit plůdek z Rančického rybníka do Bošilce. Po roce 1859 byla většina statků přestavena ve stylu selského baroka, a dnes jsou vesnickou památkovou rezervací. Vedle velkých usedlostí zde najdeme kapli, kovárnu a informační centrum s možností nákupu menšího občerstvení. Ve středu vsi na křižovatce zahneme vlevo, mineme kapličku a na okraji pak zahneme vpravo opět po značkách cyklotrasy 1081 směrem na Sedlec.

Sedlec:

Vsí jménem Sedlec je v Čechách mnoho, od této se píše, že v roce 1394 byla sídlem bratrů Albrechta a Msticha ze Sedlce, v roce 1400 měl být jistý Rohožka ze Sedlce měšťanem v Sedlčanech, ves patřila i Sedleckým od Dubu a pak i Kořenským z Terešova. Tvrz byla zbořena po roce 1563, kdy přestala být středem panství a ves patřila k Libějovicím. V roce 1790 zde bylo dvacet domů (statků a chalup). Z památek zde vyniká kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1868. Ale asi nejzajímavější je zde tvrziště, dnes ostrov v rybníčku, v 19. století změněném na hřbitov.

Zbudov:

Ze středu Sedlce se dáme severně rovnou na hlavní silnici, kterou přejdeme a pokračujeme úzkou komunikací přes Bezdrevský potok na křižovatku u malé kapličky. Zde zahneme vpravo a kolem Sedleckého dvora po opětném přejití Bezdrevského potoka dojdeme na křižovatku se silnicí od Plástovic (vpravo). My zde zahneme vlevo a rovnou cestou i podle značek cyklostezky 1083 dojdeme do Zbudova. Zde na rohu návsi, která je památkovou zónou, statek čp. 1 dle tradice patřil rychtáři Jakubu Kubatovi, ale z jeho doby tu stojí zřejmě pouze sýpka, a pak některé prvky v obytné budově (černá kuchyně), která je klasicistní z poloviny 19. století.

Cíl - vlaková zastávka Zbudov:

Ve Zbudově narazíme na zelenou značku, po které se vpravo snadno dostaneme do cíle výletu, na vlakovou zastávku. Pokud jsme přijeli autem, nechme ho raději zde ve vsi a okruh začněme zde.

Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je silnice u Sedleckého dvora 401 metrů, nejnižším pak křižovatka u Bezdrevského potoka na rohu rezervace Mokřiny u Vomáčků 383 metrů nad mořem. Celkové převýšení na trase je "úctyhodných" 20 metrů, snad ani nelze v Čechách na 14 kilometrové trasy vymyslet "placatější" trasu.