Krajem bratří Sísů - Výlet Maršov, Lažánky, Šmelcovna...za poznáním na Vysočině.

Jméno bratrů Sísů, Františka (1878 - 1938) a Vladimíra (1889 – 1958) je neodmyslitelně spojeno s počátky našeho státu, je také pravda, že bylo v rámci oslav 100 let ČR také zmíněno i v televizi. Pokud někdo neví, či již opět zapomněl, může se podívat do míst, kde se oba narodili. Mají zde pamětní desku, ale není tu prostor pro vypisování jejich zásluh. Na druhé straně jejich rodný kraj si pozornost určitě zaslouží, i když nepatří k oblastem, kam by mířily davy turistů. A jestli jsme neřekl jméno, tak jde o Maršov. Ne ten známý v Krkonoších, ale Maršov kousek od dálnice mezi Velkou Bíteší a Brnem.

Maršov:

Maršov se poprvé uvádí v roce 1299, ale nikdy nepatřila k významnějším obcím. Pozornost si v historii snad zaslouží fakt, že od roku 1466 patří královskému městu Brno a je se zde od počátku 20. století začal těžit ve velkém kaolin natolik, že byla postavena lanovka do Veverské Bítýšky a odtud železniční trať do Kuřimi. Těžba byla ale v roce 1932 zastavena a lom byl zatopen.

Start - Maršovské jezírko:

Výlet začneme u turistického rozcestníku, ale dáme se po silnici směrem k Veverské Bítyšce. Za autobusovou zastávkou odbočíme vlevo a na dalším rozcestí opět vlevo. Dojdeme na okraj vsi a na okraj polí. Zde se dáme mírně vpravo (šipka IML) a kolem skládky odpadů mezi poli dojdeme k zatopenému lomu, dnes s názvem Maršovické jezírko. Sem se chodí v létě na pěkné koupání, bohužel je to zde bez zabezpečení i služeb.

Stará vápenka:

Lesík, který obklopuje jezírko, obejdeme po levé straně a kolem již zarostlé výsypky klesneme do údolíčka se silničkou a zelenou značkou. Pokud půjdeme kousek rovně, tedy do protější stráně, můžeme objevit tzv. Starou vápenku s tradicím do roku 1711. Zdejší vápno měl vysokou kvalitu a zpracovávalo se zde až do roku 1971. Dnes z můžeme vidět ještě dvě staré pece, ve kterých se vápno pálilo.

Štola netopýrů:

Po značkách se dáme po silničce do údolíčka a přes přes závoru klesneme do údolí Maršovického potoka. Po levé ruce máme uzavřený vchod do štoly, která měla odvodňovat kaolinový lom nad námi. Štola však nebyla dokončená a svůj účel nesplnila, ovšem dnes je zimovištěm netopýrů.

Maršovický žleb:

Na křižovatce se dáme vpravo a bez značek podle dvou rybníčků Horní Slunná a Slunná klesáme hlubokým údolím asi jeden kilometr. Napravo ve stráni mineme Vinšovu vyvěračku, z betonové trubky vytékající pramen vody, a dál Jezevčí jeskyni, tedy spíše jen větší puklinu ve skále. Výše nad nimi je rozsáhlý lomí. Cesta se pak zvolna v oblouku stáčí vlevo a pak sem přitéká zprava potok od Lažánek.

Lažánky:

Zde tedy zahneme vpravo a podle potoka a pak vpravo od něho stráněmi dojdeme na zelenou značku a po ní do středu Lažánek ke hřbitovu. Pak se po silnici dáme do středu obce, které dominuje kostel N. Trojice. Stál zde již ve 13. století, ale byl vícekrát přestavován, proto je jeho původní vzhled značně zastřený. Ves patřila také Brnu, a to do roku 1470.

Bílý potok:

Od kostela pokračujeme po hlavní silnici a zahneme u rybníčku vpravo. Na další rozcestí odbočíme vlevo a za vsí mezi poli úvozovou cestou klesneme do mělkého sedla. Pokračujeme pak v mírném stoupání kolem křížku, a za ním opět budeme klesat až na kraj lesa. Vstoupíme do něho a udržujeme si zhruba náš směr až na hranu hřbetu nad Bílým potokem. Zde se cesta zlomí vpravo a strání klesne do údolí Bílého potoka.

Hálův mlýn:

Údolí Bílého potoka ke známé tím, že zde byly již od středověku mlýny. My půjdeme jen částí údolí, tak se podíváme na jeden z nich, Hálův. K němu nás dovede modrá značka jdoucí proti toku potoka. Byl založen v roce 1570 Jírou Pazourem jako Mlýn na Podolí podle zaniklé vesnice Podolí nad námi. Od roku 1641 patřil Matěji Vaverkovi, nazýval se pak dlouhá léta po něm, od roku 1787 byl majitelem František Hála. Dnes je zde restaurace a rekreační středisko.

Šmelcovna:

Pokračujeme výše po potoku až k osadě Šmelcovna. Tu je známá jako jméno od roku 1754, ale již od roku 1722 do 1850 zde stála „Veverská huť“, majetek pánů z hradu Veveří. Těžila se tu železná ruda a tavilo železo. Po uzavření hutě se na konci 19. století se ruda vozila ke zpracování do Zastávky a Štěpánovic. Dodnes jsou zde v okolí patrné štoly a zbytky hutí a hamrů. Vedle jen několika pár domků je zde spousta chat a kaple P. Marie Bolestné z roku 1905. K občerstvení zde máme i hospodu U Čadíků.

Maršovské vodopády:

Na Šmelcovně se setkáme s červenou značkou, takže jdeme po modré i červené na rozcestí, a pak pokračujeme již jen po červené. Ta nás dovede do údolí Salašského potoka a k jeho vodopádům. Jde spíše o kaskádu, ale jednotlivé stupně mají výšku od 3,5 do 5,5 metrů, celková délka potoku s vodopády je víc jak 400 metrů.

Cíl - Maršov:

Stále stoupáme s červenou značkou lesem či po silnici a pak loukami dospějeme k prvním domkům Maršova a následně i do cíle k rozcestníku.

Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je křižovatka s křížkem na okraji Maršova 488 metrů na závěr výletu, nejnižším místem je údolí Bílého potoka, když jsme do něj klesli od Lažánek 300 metrů nad mořem. Celkové převýšení na celé trase je asi 330 metrů, takže jde z hlediska fyzické náročnosti jen o mírně náročný výlet.

Maršovské jezírko
Maršov vodopády
Slunné rybníky
Stará vápenka
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

Profi V.I.P. týdenní pobyt

Relax víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 7 000 Kč


R

Relax víkend

Apartmán Herlíkovice

Cena od: 450 Kč


RODINA 3 denní pobyt

Rodinné pobyty

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 7 000 Kč


Svatební pobyt

Romantický víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 900 Kč


Další nabídka pobytových balíčků