Krajina svaté Zdislavy - Výlet Markvartice, Lemberk, Janovice, Bezčasí....

Svatá Zdislava je patronka Libereckého kraje, Litoměřické diecéze, ale i rodiny, určitě má proto stále hodně práce. My si na výlet krajinou, kde pobývala, ale musíme udělat volno, takže se vydejme v klidu do Jablonného v Podještědí. Zde opravdu budeme kráčet místy, kterými určitě také kráčela svatá Zdislava, ovšem někdy před 800 lety, protože žila v letech 1220 až 1252.

Jablonné v Podještědí:

Město Jablonné bylo založeno manželem Zdislavy Havlem z Lemberka kolem roku 1240 na staré kupecké cestě od Prahy a Mladé Boleslavi do tehdy také nově založené Žitavy a dál až k Baltu. Z té doby se nám tu zachovaly, byť arci později přestavené, některé památky, které můžeme vidět dodnes a také je cestou uvidíme. Hlavní památkou Jablonného je dominikánský klášter a jeho chrám sv. Zdislavy a sv. Vavřince. Ty sice manželé Havel a Zdislava také založili, ovšem dnešní podoba je úplně jiná, až barokní.

Start - rozhledna:

Výlet začneme na náměstí. Je tu možno volně parkovat, jezdí sem autobusy m. j. z Prahy a Liberce, vlak na trati z České Lípy do Liberce staví také nedaleko. Z náměstí je vidět horní část věže bývalého farního kostela Narození P. Marie. Z rohu náměstí k věži dojdeme a můžeme vystoupat až na její vrchol, protože slouží od roku 2003 jako rozhledna. Můžeme si prohlédnou z výšky město, okolí, ale také vidíme do čapího hnízda na nedalekém komínu. Sejdeme opět na zem a můžeme si podívejme se na zdivo kostela. Na obou bočních stěnách lze vidět několik druhů oken. Nejmladší jsou z doby, kdy budova sloužila jako škola (od 1945), předtím pivovar (od 1864), pak jsou tu okna barokní z roku 1782 a úzká, vysoká románská asi z roku 1240. Ta pamatují dobu založení kostela Havlem a Zdislavou. Jde o největší románskou stavbu Libereckého kraje, její stav je však tristní.

Markvartický dub:

Vrátíme se na roh náměstí a zahneme do uličky vlevo. Projdeme kolem zbytků Dolní brány zbořené v roce 1838 a sejdeme po schodech na ulici. Opět zahneme prudce vlevo do Tyršovy ulice, přejdeme přes Panenský potoka a na další křižovatce zahneme vlevo do Lesní ulice. Projdeme kolem domků a lesíkem vystoupáme na louky. Luční cestou jdeme sice trochu klikatě, ale přesto stále stejným směrem. Podejdeme elektrické vedení, vlevo pod námi zahlédneme markvartické domky a jsme pod nízkým návrším. Na jeho pravé straně v rohu lesa spatříme mohutný Markvartický dub (Markvartice jsou součástí Jablonného). Dub letní je vysoký skoro 30 metrů.

Valdov:

Od dubu se vrátíme asi 70 metrů zpět a dáme se vlevo rovnou přes louku, přejdeme jednu cestu s remízkou a na další křižovatce v údolí zahneme vlevo po okraji lesa. Pak do něho vstoupíme a po necelých 300 metrů zahneme vpravo a bočním údolíčkem vystoupáme na okraj osady Valdov. Dáme se trochu vpravo a kolem zahrad dojdeme na hlavní silnici. Valdov se uvádí poprvé až roku 1834, ale místo bylo využito zřejmě několikrát jako vojenské ležení s opevněním. To můžeme ve zbytcích (valy a příkopy) vidět na návrší U Vodojemu (381 m) severně nad vsí.

Poustevna:

Od vodojemu se vrátíme zpět na silnici a kolem vojenského pomníčku a autobusové zastávky jdeme za Valdov do první zatáčky, kde odbočíme na lesní silničku vlevo. Pokračujeme nyní po ní střídavě lesem, po okraji lesa i loukami až skoro k Janovicím v Podještědí. Asi 100 metrů před plechovou kůlnou zahneme přes louku vpravo do mírného údolíčka do lučinatého průchodu mezi lesy. Snadno pak dorazíme k romantické Poustevně. Ta vznikla po roce 1788, kdy se sem uchýlili dva mniši z jablonského kláštera Tomáš a Valerián. Ti zde vybudovali poustevnu, kam se i po jejich smrti (1828 a 1833) konaly velmi navštěvované poutě. Ty byly v roce 1952 zakázány, ale v roce 2000 opět obnoveny.

Janovice:

Po žluté značce opustíme místo a dojdeme na silnici. Po ní se dáme vlevo a za chvilku jsme v Janovicích. Ty se jako pustá ves uvádějí v roce 1518, co bylo před tím, není známo. V roce 1546 ale byla již ves obnovena. My pokračujeme přes ves dál po žluté značce až na její horní konec s kaplí z roku 1753. Vpravo ale místu dominuje vysoká kulovitá vodárna.

Bezčasí:

Žluté značce zůstaneme věrni i dále, s ní odbočíme vlevo ze silnice pak po silničce vpravo jdeme mezi poli a loukami. Mineme malou kapličku a křížek, až vstoupíme do lesa. V něm po levé ruce můžeme navštívit novodobé mystické místo, kruh z čedičových kamenů. Ty zde postavil akademický sochař Jiří Beránek v roce 1991, kdy se na Lemberku konala sochařská sympozia. Dílo má spojovat nové i staré kultury a civilizace a autor ho nazval Bezčasí.

Lemberk:

Žlutá značka nás dovede na Lemberk. Ale nemějte představu, že to je jen název zámku, ale i zajímavé vesničky před ním. Zámek jako hrad vznikl kolem roku 1240 a byl sídlem Havla a svaté Zdislavy. Areál hradu prošel složitým vývojem tak, že z nejstarších dob se zachovala jen věž, dominantní je zde renesance a rané baroko. V předzámčí můžeme vidět barokní sýpku, několik dřevěných i kamenných domků, vodárenskou věž a konečně Bredovský zámeček se zámeckou zahradou. Pak tu jsou staré a hlavně nové sochy, či spíše skulptury, zkrátka určitě se nikdo nudit nebude.

Zdislavina studánka:

Vrátíme se od Bredovského zámečku před hrad, který můžeme samozřejmě navštívit a s průvodcem a částečně i bez něho si ho prohlédnout. Jinak pokračujeme tak, že po žluté a zelené značce sejdeme do příkopu a od paty věžovité brány vlevo neznačenou pěšinou klikatě sejdeme lesem na úpatí zámeckého vrchu. Tady lze vidět vstupy do starých štol, ve kterých se těžila v 17. století železná ruda. Jinak po silničce se dáme vlevo a kolem Panenského potoka a Černého jezírka dojdeme až ke Zdislavině studánce. Gloriet nad studánkou je z roku 1862, místo má však starou tradici, sahající asi skutečně až ke sv. Zdislavě a její péči o chudé a nemocné.

Zdislavina kaple:

Pokračujeme dál po zelené značce, s kterou můžeme odbočit vlevo směrem zpět na Lemberk, ale jen ke Zdislavině kapli. Ta ale se Zdislavou kromě místa nemá nic společného, protože jde o pohřební kapli majitelů Lemberku z konce 14. století. Navíc je kaple zcela nepřístupná.

Markvartice:

Cesta dál vede po zelené značce až na břeh Markvartického rybníka, který byl před několika lety zcela přebudován a kdy vnikl umělý ostrov. Stojí tu i pěkná kaplička. A jdeme dál ulicemi Markvartic. Je zajímavé, že žádný Marvart se jako majitel Lemberku či Jablonného neuvádí, ale je to jméno Havlova otcem Markvarta II. z Března (známý v l. 1197-1228), případně jeho prapradědy Markvarta I. (známý v l. 1144-1159). Ves se uvádí poprvé až roku 1391. Z památek tu najdeme několik soch a nad rybníkem zámeček Palmův dvůr z konce 18. století, nyní nově opravený, ale mimo naší trasu.

Kaple sv. Wolfganga:

Zelená značka nás dovede do Jablonného, kde však u autobusové zastávky pod školou odbočíme vpravo kolem Včelína. Dojdeme na hlavní Libereckou ulici a dáme se vlevo směrem ke středu města. Mineme po pravici vstup na hřbitov a zastavíme se u kaple sv. Volfganga po levici. Na první pohled vypadá se sgrafity na renesanci, ale jde o zbytek špitálu, který založila přímo svatá Zdislava. I když se jinde můžeme dočíst odlišné informace, jde v jádru o raněgotickou kapli, kde se svatá Zdislava i se svými "ovečkami" modlila za spásu své duše i duší všech jejich blízkých. Dnes je kaple upravena jako smuteční síň.

Lovecký zámeček:

Pokračujeme po ulici o tři domy dál k bílé stavbě Pachtova loveckého zámečku z roku 1770. Budova ale sloužila i jako poštovní stanice a je památná tím, že v roce 1813 zde byl sám císař Napoleon. Vcelku v míru si zde "pokecal" s místními funkcionáři a vrátil se zpět za hranice. Dnes je zde pěkná cukrárna. Na rohu budovy stojí točený sloup Nejsv. Trojice z roku 1682, tedy je starší než zámeček.

Chrám a klášter:

Jdeme dál hlavní ulicí až na Dominikánské náměstí, jemuž vévodí již v úvodu zmíněný klášterní a nyní i farní kostel, bazilika sv. Zdislavy a sv. Vavřince. Jde o jednu z nejvýznamnějších barokních venkovských staveb ve střední Evropě. Vedle stojící klášter prošel časy dobrými i zlými, dnes slouží dominikánům a lze si ho i v rámci prohlídek také projít včetně chrámu.

Cíl - náměstí:

Od chrámu se můžeme vrátit na hlavní ulici a dojít na náměstí, ale také lze projít Školní ulicí kolem bývalé fary (Správa CHKO Lužické hory) a Starého pivovaru (bývalého kostela, kde jsme byli na začátku) také na náměstí.

Trasa měří 14 km, nejvyšším místem je silnička se žlutou značkou mezi Janovicemi a Lemberkem 392 metrů, nejnižším místem je můstek v Tyršově ulici na začátku výletu 305 metrů nad mořem. Celkové převýšení po celé trase je pouhých 220 metrů, takže jde o fyzicky nenáročnou trasu vhodnou i pro rodiny s dětmi.

 

Janovická poustevna
Lemberk
Marvartický rybník a Palmův dvůr
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

RODINA 3 denní pobyt

Rodinné pobyty

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 7 000 Kč


Student / Senior

Pro seniory

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 2 900 Kč


Profi V.I.P. týdenní pobyt

Relax víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 7 000 Kč


RODINA týdenní pobyt

Rodinné pobyty

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 12 500 Kč


Další nabídka pobytových balíčků