Výlet na Vysočině: Velké Opatovice, Hradisko, Borotín, Velká Roudka atd...

Měst a městeček máme v naší republice takřka bezpočet a jsou mezi nimi ta, které známe z různých důvodů všeobecně, objevení dalších je již na naši vůli a snaze, ale někdy i náhodě. Takže si představme, že se náhodně zastavíme ve Velkých Opatovicích, a co teď. No, věřte tomu, že po stránce turistiky, zajímavostí a všeobecné znalosti je zde mnoho k vidění, resp. k poznání.

Velké Opatovice:

Název Opatovice dnes má více jak 10 obcí, vsí a městských částí, takže vyznat se v nich, dokáže jen odborník. Naše Velké Opatovice najdeme na okrese Blansko mezi Jevíčkem a Letovicemi. Zdejší osídlení oblasti, jak později zjistíme, sahá do dávné doby předpísemné, samotné Opatovice se poprvé uvádějí roku 1308, ovšem šlo o vsi dvě, Horní a Dolní. Oboje byly středisky panství s tvrzemi a různými majiteli. Ke sloučení došlo v roce 1848, městem jsou Velké Opatovice od roku 1969.

Start - Hradisko:

Výlet začneme na zdejší vlakové zastávce, ale pokud přijedeme autem, tak zastavme na parkovišti u Coopu a přejdeme k mostku přes říčku Jevičku. Sem totiž vede žlutá značka od nádraží, která dál pokračuje do horní části města. My ale přejdeme po mostě a již bez turistických značek dojdeme k bráně do VOS Zemědělců, kde zahneme vpravo do ulice Záhumenní. Tou dojdeme na křižovatku s červenou značkou, po které zahneme vlevo. Vilovou čtvrtí Luční ulicí pak společně s NS Hanýsek dojdeme pod Hradisko.

Skalní reliéfy:

Červená značka začne stoupat na vrchol, kde na svazích můžeme vidět různé skalní tvary vzniklé zvětráváním a odnosem hornin a v místě Skalní čertisko či Skalka objevíme reliéfy básníka Petra Bezruče (1947), skladatele J. B. Foerstera (1952) a ještěra, které zde před lety vytvořil Karel Otáhal (1901–1972). Ten do V. Opatovic jezdíval na letní pobyty. A nad reliéfy se dostaneme na rozcestí a odbočkou vystoupáme na Opatovické hradisko.

Opatovické hradisko:

Pokud jsme v úvodu hovořili i raném osídlení, měli jsme na mysli právě Opatovické hradisko či hradiště. To má rozlohu skoro 2 ha a obklopuje ho val a méně svažité části i příkop. Místo bylo osídleno vícekrát od pozdní doby kamenné přes doby bronzovou a železnou a konečně i v raném středověku v 9. století. Valy jsou patrné na první pohled, určitě, pokud nespěcháte, stojí zato si je projít dokola po obvodu hradiště.

Rýbrcoulovo srdce:

Hradisko opustíme a od rozcestí s odbočkou pokračujeme po červené až na rozcestí u vodojemu. Zde červená odbočuje vpravo, ale my jdeme rovně podle značek NS až k zajímavému skalisku Rýbrcoulovo srdce. Podle pověsti jde o zakleté srdce jednoho lakotného pána z Velkých Opatovic.

Koupaliště:

Od skaliska se vrátíme k vodojemu a zahneme podle něho prudce vpravo po neznačené cestě. Touto lesní cestou pak strání budeme stále klesat, nesmíme hlavně odbočit vpravo, až na rozcestí u koupaliště, kde opět narazíme na NS Hanýsek. Jdeme tedy dál po značkách podle plotu sadu, přes který máme široký výhled od kraje před námi. Na rozcestí u prvních domků Borotína opustíme značky a jdeme vlevo vilovou ulicí.

Pohyblivé betlémy:

Na křižovatce s příčnou ulicí zahneme vpravo a po rovné komunikaci dojdeme na křižovatku opět se značkami NS Hanýsek. Jdeme se značkami kousek rovně, ale pak se stočíme vlevo a staneme u brány do arboreta. V přední části arboreta si můžete prohlédnout několik pohyblivých betlémů od Františka Chlupa staršího, který je ale stále vylepšuje.

Arboretum:

Začátky arboreta sahají do roku 1975, kdy ho začalo budovat místní JZD na ploše 4,5 ha. Součástí byly nejen vzorky rostlin a stromů, ale i ukázky různých zahrad. A tato nádhera se stala po roce 1989 cílem bývalých dědiců pozemků. Arboretum skutečně získali, ale umění ho spravovat neměli, bylo proto pak několik let zcela bez péče a skoro zaniklo.Pak se areálu ujala rodina Chlupova a dnes zde můžeme opět obdivovat nádheru rostlin a práci zahradníků. Vrcholem je snad pavilon se střešní terasou s výhledem do kraje, ale konají se zde i různé výstavy a trhy.

Borotín:

Po prohlídce arboreta pokračujeme do středu obce Borotín. Vpravo po schodech vyjdeme ke kostelu Povýšení sv. Kříže z konce 18. století. Ves se uvádí v roce 1365,. kdy zde také stávala tvrz, jejím pokračovatelem je barokní zámek pod kostelem, kde se natáčely některé díly seriálu Četnické humoresky a film Tankový prapor. Kolem se rozkládá park, ale jinak je objekt nepřístupný. Projdeme kolem vodní nádrže a sochy sv. Jana Nepomuckého a v horní části návsi zahneme vpravo, mineme boční stranu zámku a za vstupem k obecnímu úřadu zahneme vpravo a jak začne opět parková zeď, odbočíme vlevo. Nad posledními domy přijdeme na rozcestí k hřbitovu. Jdeme dále nad horní okrajem arboreta na křižovatku opět se značkami NS Hanýsek.

Velká Roudka:

Značky NS Hanýsek nás provedou lesem na okraj s červenou značkou. Zahneme zde vpravo a dojdeme do Velké Roudky. Ta vznikla jako hornická ves (železná ruda) snad ve 13. století, ale uvádí se roku 1355. I když se zde hornictví dlouho neudrželo, vrátilo se sem jinou cestou později, když se tu 19. století začaly těžit žáruvzdorné jíly a v okolí opuka. Dojdeme do středu vsi s kapličkou a pomníkem a se značkami zahneme vpravo opět k lesu.

Lázně Velká Roudka:

Projdeme kousek lesem a staneme u budovy bývalých lázní. Ty vznikly v roce 1839 jako klimatické lázně s pitnou a balneo léčbou a léčily se zde dna a nervové, kožní a plicní choroby. Lázně byly slavné, jezdili sem klienti až z Vídně. Lázně přežily obě války, ale po roce 1945 byly zestátněny a využívaly se jako podniková rekreace Zetoru Brno. Dnes mimo několika staveb, některé i v troskách, tu zůstaly Antoníčkův pramen a Františkův pramen. Probíhají však jednání o obnově lázní, takže uvidíme...

Zámek Velké Opatovice:

Projdeme kolem Františkova pramene, kdy se můžeme s malou odbočkou projít k místním rybníkům, ale nad nimi odbočíme ze značek vlevo (severně) a lesní cestou dojdeme na okraj Velkých Opatovic. Zde se setkáme se značkami NS V. Opatovice a okolí, které nás vlevo Otáhalovou ulicí a Kopaninou dovedou k zámku. Ten vnikl na místě bývalé horní tvrze a v komplexu budov dnes sídlí od roku 2007 Moravské kartografické centrum s expozicí vývoje map Čech, Moravy a Slezska od nejstarších dob do současnosti, kde je ústředním exponátem plastická mapa Moravy a Slezska na ploše 100 m². Na zámku je i expozice s historicko-vlastivědnou tématikou s výrobky ze zdejší továrny na šamot (od 1892) a pamětní síň ak. sochaře K. Otáhala. V zámeckém parku rostou mnohé cenné druhy dřevin, ale je zde i socha B. Smetany. V části zámku je i kino, městský úřad a další instituce a podniky.

Kostel.

Obejdeme zámek a od části s městským úřadem po červených značkách dojdeme u vstupu do areálu k pěkné pozdně barokní kapličce a dál ke

kostelu sv. Jiří. Na jeho míst stál starý gotický kostel, který byl zbořen a nově postaven v letech 1790 až 1791. Interiér je zajímavý barokní výzdobou a oltářním reliéfem sv. Jiří v boji s drakem od akademického sochaře K. Otáhala. Ze starého kostela je zde zvon sv. Víta z roku 1497.

Cíl:

Od kostela sejdeme po schodech na náměstí Osvobození a Nádražní ulicí dojdeme do cíle, ať to je parkoviště u Coopu, pokud jsme přijeli autem, případně železniční zastávka, pokud jsme dorazili do Velkých Opatovic vlakem.

Trasa měří 14 km, nejvyšším místem je sedlo (535 metrů), které jsme prošli po značkách NS Hanýsek mezi Borotínem a Velkou Roudkou, nejnižším bodem je start a cíl s 372 metry nad mořem. Celkové převýšení je něco málo přes 300 metrů, takže jde vcelku o nenáročnou trasu, ale plnou různých zajímavostí, ale i pěkné přírody.

 

Arboretum Borotín
Bezručův reliéf
Zámek Borotín
Zámek Horní Opatovice
Františkův pramen
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

Profi V.I.P. týdenní pobyt

Relax víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 7 000 Kč


R

Relax víkend

Apartmán Herlíkovice

Cena od: 450 Kč


Zumba kurzy s wellness

Relax víkend

Horská chata Orlík

Cena od: 5 990 Kč


LOVE STORY

Romantický víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 900 Kč


Další nabídka pobytových balíčků