Přes rakety k Bartoloměji - Výlet v podhůří Šumavy

Dnes se vydáme na výlet v šumavském podhůří, kdy poznáme nejen to, že je tu krásná příroda, ale památky staré i novodobé. Startovním místem nám bude osada Běšiny. Tu najdeme hned vedle silnice E53 (27), jen asi 10 km jižně od Klatov. Dostaneme se sem i vlakem na trati z Domažlic do Horažďovic. Ta byla vystavěna v letech 1885 – 1888 dělníky, Vlachy převážně z italského Tyrolska. Dnes je to linka z Klatov do Horažďovic a z doby výstavby tu stojí velmi pěkně udržovaná nádražní budova.

Běšiny:

Ves Běšiny vznikla v údolí Drnového potoka, kdy to nevíme, ale uvádí se roku 1379, kdy byl statek rozdělen mezi Častovoje, Drslava a Sudu. Z roku 1410 známe dalšího majitele Jiřího z Běšin. Není to ale první známý ze zdejšího rodu, tím byl v roce 1382 uváděný Jeník Mnich. Zdejší rod byl vcelku významný, byli v něm i politici, vojevůdci, soudci apodobně. V obci se nám dochovala tři místa postupných sídel. Nejdříve to byl ostrůvek v rybníku, který byl užíván jako součást zámeckého parku. Dalším sídlem byla původně budova dnešní sýpky, jako tvrz vystavěná v panském dvoře snad někdy v 15. století. Nová tvrz, dnešní zámek, byla postavená někdy po roce 1580, ale prošla dalším stavebními úpravami, hlavně v 19. století přestavbou na lihovar a byty. Z dalších památek zmíníme kostel Navštívení P. Marie, který vznikl původně jako zámecká kaple v roce 1654.

Start - hřbitov:

Výlet začneme u vlakové zastávky, kde začíná žlutá značka. Po té se také dáme kolem Nového rybníka do středu obce, k zámku se sýpkou a k Ostrovskému rybníku. Na křižovatce si můžeme prohlédnout jednoduchý pomník M. J. Husa a nad kostelem pomník padlým v 1. sv. válce. Nad školou mineme polo dřevěnou chaloupku, jako ukázku toho, jak se tu žilo v minulosti. Dále nad sokolovnou mineme hřbitov z roku 1804 s pomníkem transportu smrti a se zajímavou vstupní branou.

Kašpárovna:

Nad hřbitovem za posledním běšinským domem dojdeme na vidlicové rozcestí, kde žlutá odbočuje vpravo. My se ale dáme vlevo a bez značek dojdeme do mírného údolíčka a pak do lesa, kde jsme po chvilce na rozcestí s červenou značkou. Po té se dáme vlevo na hřbet Lipovky (582 m), kde zahneme prudce vpravo a lesem a loukami dojdeme na rozcestí dnes nazývané Kašpárovna, ale dříve V javorčině či Javorčice. Z místa jsou pěkné výhledy jak směrem zpět, tak směrem dopředu.

Střeziměř:

Pokračujeme po červené a klesneme na okraj vsi Střeziměře. Statek po levé ruce se kdysi nazýval Šavel. Dál dojdeme do středu vsi, která se v roce 1360 uvádí jako sídlo Volkermana ze Střeziměře, jehož tvrz stávala u rybníka Parkán. Roku 1408 zde již sídlil Jan (Jenec) z Čarchova a tvrz zanikla po roce 1678. Z dalších památek uvádíme kapličku sv. Antonína Paduánského a křížek u čp. 16. Ve středu osady se rozejdeme s červenou značkou a dáme se vpravo po místní komunikaci podél Srbického potoka. Ten vytéká z druhého střeziměřského rybníčku U Kumbalů, kde od hráze odbočíme vlevo a polní cestou stoupáme zhruba východně nad osadu Dobrá Voda.

Boudovka:

Nad osadou Dobrá Voda se dostaneme na okraj lesa a zahneme zde vpravo. Stoupáme asi 200 metrů stále po okraji, ale pak vstoupíme do lesa. Jdeme stále do vrchu a dojdeme do sedla dvojvrcholu Boudovka, dříve nazývaný U vysoké jedle. Vrchol před námi (729 m) skrývá kus moderní historie, od roku 1979 to byla základna Čs. armády s palebným postavením 2. protiletadlového raketového pluku z Janovic se sovětskými raketovými systémy KUB. Byl zde i řídící a naváděcí radiolokátor a další zařízení. Po roce 1989 byla základna zrušena a srovnaná se zemí. Dnes zde najdeme panelovou cestu, zbytky plotů a velké terénní nerovnosti po obvodu základny i v jejím středu. Na konci pěšiny odbočující z cesty najdeme i místo pěkného výhledu.

Bartoloměj:

Od vrcholu pokračujeme jižním směrem po betonové cestě asi 500 metrů do zatáčky se šipkou cyklotrasy a s elektroskříní, kde odbočíme vpravo, resp. skoro rovně. Po značkách cyklotrasy pak klesneme na rozcestí u zřícenin farního kostela sv. Bartoloměje. Ten byl původně vybudován v gotickém slohu kolem roku 1370, snad i s opevněním, ale po požáru roku 1579 byl obnoven. Jako farní kostel skončil v roce 1788, pak začal pustnout a byl i záměrně bořen. V roce 2004 byla obnovena tradice bohoslužeb, které se zde slouží v nejbližší neděli svátku sv. Bartoloměje pod širým nebem.

Cíl - Běšiny:

Od kostela můžeme pokračovat po červené na okraj lesa a dál po neznačené cestě dojít do Běšin. Trochu kratší neunačená cesta vede směrem k Běšinám na druhé straně od kostela opět klesne až na okraj lesa a pak vede do Běšin. Ve vsi nemusíme procházet klikatě přes střed obce, ale u hasičské zbrojnice nezahneme vpravo, ale jdeme rovně na hlavní silnici a dál až k obecnímu úřadu. Zde zahneme vpravo a podél místní knihovny dojdeme k železniční zastávce.

Trasa měří 14 kilometrů, nejvyšším bodem je samozřejmě Boudovka se 729 metry, nejnižším bodem pak je na začátku trasy mostek u Nového rybníka s 467 metry nad mořem. Celkové převýšení na trase je asi 350 metrů, takže jde vcelku o nenáročnou trasu, ovšem plnou různých zajímavostí.

Starý zámek v Běšinách.

Střeziměř.

Zbytek kostela Sv. Bartoloměje.