Známé i neznámé stezky Jizerských hor - Výlet Kateřinky, Dračí skála, Martinská stěna, Jezdec.

Nejvýznamnější bránou do Jizerských hor je město Liberec. Příroda do ulic na okrajových částech přímo vstupuje, a tak tu není problém si na nějaký výlet vyrazit. Místem, odkud vychází pěšky či v zimě na lyžích asi nejvíce lidí do Jizerských hor jsou Lidové sady. Místo není problém najít, sousedí přímo z místní celostátně známou zoologickou zahradou a končí zde také některé tramvajové linky. Tramvaj sem zajíždí již od roku 1897.

Lidové sady:

Původně se místo jmenovalo Lidová zahrada (Volksgarten), dnes se ujaly sady. Již v polovině 19. století zde byla menší okrasná zahrada i s restaurací, která se od roku 1874 zvala Belvedere a byla až pro 2 tisíce lidí. Později se dnešní Rigrova ulice nazývala Sedmidomí a návrší k Labutímu jezírku získalo parkovou úpravu. Velká část pak od roku 1919 připadla zoologické zahradě. Hlavní budova Lidových sadů je z roku 1901 a je i s rozhlednou o výšce 32 metrů, která je také přístupná. Výhled je pěkný, ale jen na Liberecko a Ještědský hřeben.

Start - Sluneční lázně:

Výlet začneme u konečné tramvaje, turistický rozcestník je zde naproti budově Lidových sadů a scházejí se zde všechny barvy. My se ale vydáme po modré směrem na Kateřinky. Můžeme jít po ní až do Kateřinek, ale lze si cestu o půl kilometru zkrátit tak, že před Lesním koupalištěm odbočíme do ulice U Koupaliště a asi po 40 metrech odbočíme na lesní pěšinu vpravo. Nejdříve stoupáme proti toku potoka, ale pak strání vlevo vyjdeme do Přírodní ulice. Tu projdeme rovně do Horské, ale zahneme prudce vpravo do ulice U Slunečních lázní. Tou pak vystoupáme na křižovatku, kde opět narazíme na modrou značku. Jinak na vysvětlenou uvádíme, že sluneční lázně bylo jednoduché zařízení, vlastně dva oplocené plácky, jeden pro muže a druhý pro ženy, kde se pak všichni opalovali bez studu a bez případného očumování. A že to již neznáme, asi uznáme, že společný pobyt na sluníčku je lepší.

U obrázku:

Pokračujeme vlevo po modré, která nás dovede na rozcestí U obrázku. Původně šlo jen o studánku, o které se tvrdilo, že má zázračnou vodu a byl zde proto svatý obrázek. Roku 1807 tu místní rychtář Weber nechal postavit kříž s Ukřižováním Ježíše Krista a sochy P. Marie a sv. Jana jako poděkování za své uzdravení, v roce 1817 voda uzdravila prý slepého chlapce z Raspenavy. V roce 1833 byla zbudována k prameni křížová cesta a později vysazena kaštanová alej. Studánka je dnes změněná a voda vytéká z trubky o něco níže. Vedla tudy i svatá cesta do Hejnic, místo bylo ale i tak velmi navštěvované, tak se potomci rychtáře Webera rozhodli zde vystavět kostel, což se jim díky sbírkám nakonec podařilo, a tak se dominantou liberecké části Ruprechtice stal roku 1907 secesní kostel Panny Marie U Obrázku.

Kateřinky:

Sejdeme podle křížové cesty s modrou značkou do Horské ulice a s modrou pokračujeme vpravo a klesneme do údolí s Kateřinkami. Ves založila roku 1608 Kateřinou z Redernu. Místní se živili plátenictvím, ale od začátku 19. st. tu vznikaly mlýny, pila, valcha a roku 1825 mechanická přádelna. Podél Černé Nisy nakonec stávalo na 25 továren. Od roku 1954 patří Kateřinky k Liberci.

Dračí skála:

Přejdeme údolí a s modrou značkou vystoupáme Ladovou ulicí na křižovatku U křížku. Křížek tu opravdu stojí a je zde i menší kamenná studánka, jen vodu, pokud v ní je, nedoporučujeme pít. Vydáme se dál modrou vlevo a stoupáme ulicí Pod Dračím kamenem, kde na dalším rozcestí se k nám připojí zelená. Společně s modrou a zelenou vystoupáme na rozcestí Pod Dračím vrchem, na který pak vystoupáme jen se zelenou. Na skalní vyhlídku na tzv. Dračí kamen vede od roku 1902 schodiště se 70 stupni, výhled je pak na Ještěd a Kateřinský hřbet s vrcholem Brdo.

Martinská stěna:

Vrátíme se na rozcestí Pod Dračím vrchem, kde se stočíme s modrou vlevo směrem na Olivetskou horu, ale po několika metrech se odkloníme vpravo a dojdeme do mírného sedla na rozcestí s 5 cestami. Zahneme na druhou zprava, tedy na jih. Cesta vlnovitě mírně klesá, mineme po pravici tři paseky a spadneme k prameništi s více potůčky. Zde odbočíme vpravo, přejdeme přes skalnatý hřeben a klesneme na rozcestí s modrou značkou, která nás vlevo dovede na Martinskou stěnu. Zde se od roku 1926 na plácku hrávalo divadlo, ještě tu najdeme zbytky. V roce 2004 bylo místo obnoveno a od té doby se zde konají různé kulturní akce, současně byla zrekonstruována vyhlídka a osazena novým zábradlím.

Jezdec:

Vrátíme se kus po modré a pak nám známou neznačenou cestou dojdeme k prameništi. Zahneme zde vpravo a klesneme do Mordovy rokle. Opět kolem různých skalek sejdeme na silnici (Kateřinská) a dáme se vlevo směr nahoru. Asi po 200 metrech dojdeme na můstek, kde se setkáme se žlutou značkou. Když po ní půjdeme rovně, můžeme vidět několik vodopádů, ale my přejdeme po mostě a dáme se vlevo s druhou větví žluté. Ta nás vyvede výše do stráně k odbočce ke zbytkům skalního hradu Jezdec. Dřevěný hrádek tu stával ve 14. a 15. st. a měl chránit cestu do Frýdlantu. Podle pověstí to bylo ale i sídlo loupežníka Černého Jíry. Zbytky hradu jsou opravdu skromné, ale místo je určitě zajímavé, například z vyhlídky lze vidět zmíněné vodopády a peřeje na Černé Nise pod námi v údolí.

Žulový lom:

Vrátíme se na odbočku a pokračujeme po žluté a nad řadou skalek kousek od hradu odbočíme po neznačené stezce šikmo vpravo. Pak se pěšina obloukem stočí vpravo a přes dva malé potůčky dojdeme na další rozcestí. Dáme se rovně, spíše vpravo, obejdeme dvě skalky a rovně si to namíříme na velmi pěknou vyhlídku na okraji žulového lomu firmy Ligranit. Proti jiným žulám tato zde má díky vysokému obsahu draselného živce (ortoklasu) narůžovělou barvu.

Mlynářův kříž:

Jdeme opatrně vlevo po hraně lomu a asi po 50 metrech odbočíme vlevo na skoro rovnou pěšinu. Tou dorazíme na rozcestí Mlynářův kříž se žlutou a zelenou značkou. Kříž postavený na paměť smrti mlynáře Antonína Jägera z Rudolfova v roce 1864 je od nás na zelené vlevo. My ale pokračujeme po obou barvách přes Jizerský potok po staré poutní Mariině cestě.

Lönsův pomníček:

Na dalším rozcestí se od nás odpojí vpravo zelená a pokračujeme jen po žluté. Asi 300 metrů po odpojení projdeme prameniště a přes hřbet se stočíme vlevo. Za hranou hřbetu po levé ruce na kameni nad cestou můžeme objevit jeden z mnoha jizerských památníčků, Lönsův pomníček, původně z roku 1936.

Cíl - Lidovém sady:

Dál po žluté mineme Skautskou studánku s turistickým posezením a dojdeme na rozcestí Strážní buk s červenou značkou. My tu ale značky opustíme a dáme se vpravo neznačenou cestou, se kterou dojdeme na lesní silničku. Po ní pokračujeme stejným směrem až na rozcestí s červenou E3. A tato červená, později se žlutou a pak zelenou, nás dovede do cíle u Lidových sadů.

Trasa měří 14 km, nejvyšším místem je Dračí skála 676 metrů a nejnižším Černá Nisa v Kateřinkách s 381 metrem nad mořem. Celkové převýšení na trase je asi 680 metrů, trasa je na svou menší délku poměrně náročná, místy i orientačně. Na druhou stranu nám cesta nabízí právě přes krátkost mnohá významná místa Jizerských hor.

 

Dračí skála.
Jezdec.
Kostel p. Marie u Liberce.
Lonsův pomníček.
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

Profi V.I.P 3 denní pobyt

Relax víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 000 Kč


Adrenalin a wellness

Wellness

Horská chata Orlík

Cena od: 6 990 Kč


RODINA týdenní pobyt

Rodinné pobyty

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 12 500 Kč


Romantický pobyt v Jizerkách

Relax víkend

Relax pension u Nosků

Cena od: 5 870 Kč


Další nabídka pobytových balíčků