Výlet do oblasti Kremžského potoka - Výlet v podhůří Šumavy.
Dnešní výlet nebude v horách, ale v podhůří Šumavy. Projdeme si lesy i památky kolem Holubova a Křemže, dojdeme krátce i k Vltavě, bude to výlet veskrze rozmanitý.
Holubov:
Ves Holubov se poprvé připomíná v roce 1379. Můžeme předpokládat, že i zde bylo drobné sídlo, protože v roce 1383 je zmínka o synech Bušeho (Buška?) z Holubova. Zdejší dvůr zanikl po roce 1501, pak se zde uvádí rychta. Od roku 1841 zde byly železárny, ale ty brzo vyčerpaly zdejší ložisko železné rudy, takže byly přestaveny již v roce 1850 na pilu a výrobu nábytku. Dnes je Holubov východiskem na horu Kleť, kam můžete dojít po mnohých pěších cestách, ale také vyjet lanovkou. My ale na Kleť dnes nejdeme, my se budeme držet údolí Kremžského potoka.
Start - náves:
Výlet začneme u holubovské železniční zastávky, kam se dostaneme z Českých Budějovic a z druhé strany z Českého Krumlova. Je zde i autobusová zastávka linky z Českého Krumlova. Od turistického rozcestníku se vydáme po zelené směrem na Kleť, ale za návsí u hasičské zbrojnice neuhneme se zelenou podle náhonu do Holubovského rybníka vlevo, ale pokračujeme kolem zbrojnice neznačenou asfaltkou dál k západu, kde mineme dřevěný kříž s Kristem. Pokud jsme zde předpokládali středověké sídlo, či dokonce malou tvrz, zřejmě stávala tady po pravé ruce na malém návrší.
Bořinka:
Po silnici přejdeme přes Krasetínský potok a podél elektrického vedení dojdeme k samotě Bořinka. Jde o nová stavení, zajímavostí je ale stejnojmenná přírodní rezervace. Chrání se zde borový les vyrostlý na hadci, takže jde i o významné mineralogické naleziště. Kdysi se tu těžil i magnezit. Pod borovicemi rostou i některé vzácnější byliny, zejména vzácně kriticky ohrožený hvozdík kartouzek hadcový.
Chlum:
Přejdeme křižovatku se žlutou značkou a za chvilku jsme v Chlumu. Vsí s tímto názvem máme v republice mnoho, včetně z nich pocházejících šlechtických rodů. Tento Chlum se uvádí v roce 1279 jako sídlo Alberta z Chlumu. Tvrz jako sídlo existovala ještě v 17. století, ale postupně se změnila na pouhý dvůr, byť s pozůstatky zvtze. Jde nejvíc o jižní část s klenbami a sgrafity. Ke tvrzi dojdeme tak, že od kapličky na návsi zahneme mírně vlevo, přejdeme potok a za ním prudce vpravo. V opraveném objektu je dnes penzion zaměřený na agroturistiku.
Kremžský potok:
Od tvrze se vrátíme na náves a pokračujeme od příchozí silnice vlevo, tedy vpravo od prodejny potravin. Komunikace se pak značně zúží a mezi domky a nezastavěnou částí vsi dojdeme k lávce přes Kremžský potok. Je zajímavé, že v mapách se poloha po naší pravici nazýván U hradu.
Kremže:
Přejdeme přes potok a jsme v obci Kremže. Ta se poprvé připomíná již v roce 1263, kdy patřila pod Chlum. Roku 1364 se zde uvádí Beneš z Křemže. Zdejší sídlo i od roku 1351 uváděný kostel prošly mnohými změnami. Tvrz byla přestavěna na hrad, což souvisí s oním místem "U hradu", vždyť je to jen přes potok. Jedna historka by mohla posloužit pro historický velkofilm, když Oldřich z Rožmberka vymámil od kališníka Jana Smila z Kremže ve věznění jeho Kremži a pak ho nechal přes slib v roce 1447 popravit. Hrad byl následně zbořen. Kostel byl roku 1557 renesančně přestavěn, ale roku 1887 byl po částečném zboření nově pseudogoticky postaven.
Kremžský mlýn:
Po prohlídce obce se dáme po žluté značce ulicí Pod Kopcem ke Kremžskému mlýnu. Jeho počátky neznáme, ale existoval již v 18. století. Mlýn pracoval i jako vodní elektrárna (zařízení dodal roku 1906 sám František Křižík) až do poloviny 20. století (známý stárek Svoboda), ale pak sloužil jako sklad obilí. Po letech chátrání se ho ujala rodina Šímova a postupně prochází rekonstrukcí. Jeho původní zařízení se většinou nedochovalo, ale je nahrazováno vybavením z jiných lokalit a je si ho možno prohlédnout (muzeum).
Kremžský rybník:
Za mlýnem dojdeme opět k potoku a můstku, po kterém pokračuje žlutá. My ale nepřejdeme most a neznačenou cestou se dáme podle potoka a následně podél náhonu na další mlýny, Beranův a Holubovský. K nim ale nedojdeme a silničkou zahneme vlevo a přes malou chatovou osadu dojdeme na silnici z Kremže do Holubova u fotbalového hřiště (vlevo). Zde se dáme vpravo, ale již po 50 metrech zahneme opět vlevo ke Kremžskému rybníku. Ten je starý, existoval již v 18. století, a je protáhlý skoro 800 metrů. Projdeme kolem něho a skoro na jeho konci se cesta stočí vpravo a přejde přes koleje.
Na Borech:
Mineme vlevo Kamenský rybník, stočíme se vlevo a vpravo máme Sýkorův rybník. Podle chat pak dospějeme na křižovatku se zelenou značkou, která vede na silnici k Mříči. My ale jdeme bez značek rovně a asi 100 metrech staneme na této silnici také. Zahneme po ní vpravo, ale již po 70 metrech z ní sejdeme na lesní silničku vlevo a dojdeme úbočím zalesněného návrší Háj (532 m) na okraj louky se samotou Na Borech.
Dívčí kámen:
Přejdeme silničku zleva a klesneme k potůčku po cestě zvané Cábova k řece. Za mostkem odbočíme mírně vpravo, držíme se rovně a po mírném zahnutí vlevo dojdeme na louku s chatami po jejím okraji. Na rohu přijdeme na rozcestí se žlutou značkou, která nás dovede ke zřícenině Dívčí kámen či Maidštejn. Ten byl založen v roce 1349 Rožmberky, kteří ho ale počátkem 16. století opustili, takže dnes je z něho zřícenina. Hrad opředený mnoha pověstmi patří k nejmohutnějším v celé oblasti.
Třísov:
Po prohlídce hradu se vrátíme na rozcestí na druhé straně Kremžského potoka, kde dáme za vděk červené značce. Za nás vyvede na výšinu, které je celá opevněná valy a příkopy, jde totiž o jedno z nejznámějších keltských oppid (měst, hradišť) v Čechách. Opevněné hradiště existovalo někdy mezi roky 120 až 0 před naším letopočtem a souvisí zřejmě s kmenem Bójů, po kterých máme také jméno Bohemia apod. Hradiště má rozlohu 26 hektarů a zvláště proti západu je opevněno dvojitými valy a příkopy.
Cíl - Holubov:
Červená značka pokračuje přes hradiště k chatě Na Dívčím kameni, za kterým z ní odbočíme vpravo Pod chatou ještě v louce zahneme vlevo a kolem zemědělských objektů dojdeme k železnici, u které stojí drobná kaplička. Železnici ale nepřejdeme a po asfaltce se dáme vpravo asi 150 metrů,. Zde pod dráty vysokého napětí odbočíme vlevo a silničkou dojdeme na okraj Holubova a na silnici do Kraselína vpravo. Zde zahneme vlevo a za chvilku jsme ve středu obce u železniční zastávky.
Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je návrší se silnici z Holubova k Bořince a nejnižším pak mostek pod Dívčím kamenem 437 metrů nad mořem. Celkové převýšení na trase je asi 280 metrů, takže je fyzicky o nenáročnou vycházku.
.jpg)
