Také Krkonoše mají své zaniklé vesnice
Oblasti v Čechách nás mohou zajímat i podle toho, kolik v nich je zaniklých vesnic. A pro toho,
kdo se touhle problematikou nezabývá vůbec, bude asi překvapením to, že jich jsou stovky. Zanikaly většinou ve válkách nebo z válečných důvodů ve vojenských prostorách, ale také na vině jsou přírodní podmínky nebo i hospodářská činnost a podobně. Takové bývalé vsi najdeme i v
Krkonoších, a do jedné se vydáme.
Sklenářovice:
Sklenářovice jsou zaniklá ves, dnes ležící v katastru obce Mladé Buky. Veřejnost se s ní mohla
seznámit v jednom z nedělních pořadů Toulek. Ves vznikla někdy v 15. století nejspíše v
souvislosti se sklárnou, jak se to odráží v jejím názvu. První zmínka o vsi je z roku 1515 a pak
1521, kdy patřila z Trutnovu. O zdejším sklářství nevíme skoro nic, ale určitě se obyvatelé
zapojili i do hornické činnosti v 16. století. V roce 1790 zde bylo 42 domů, tedy spíše chalup.
K zániku došlo postupně po roce 1945, kdy ji opustili německy mluvící obyvatelé a Češi z
vnitrozemí neprojevili zájem se zde usadit. V letech 1959 a 1960 byla většina domů zbořena a
dnes pár objektů slouží k rekreaci, a to ještě v dolní části zvané Bystřice.
Start - Svoboda nad Úpou:
Sklenářovice leží sice na katastru Mladých Buků, ale ze Svobody nad Úpou je sem cesta více zajímavá. Výlet proto začneme u turistického rozcestníku "odbočka k žel. stanici". Vydáme se po zelené ulicí Sluneční stráň podle hřbitova. Za ním na křižovatce se odpojíme od značek a
pokračujeme asfaltovou komunikací vpravo od zrcadla.
Antonínův Důl:
Pozvolna opustíme domy Svobody a pak lesem vystoupáme do sedla hřbetu Kravího vrchu (681
m). Za sedlem se stočíme vlevo a klesneme do Antonínova Dolu. Zde stojí Hotel pod
Pralesem, který patřil k osadě Dolní Sejfy, založené v roce 1682. První chalupu zde postavil v
roce 1889 Antonín Frenzl, a od něho má místo název. Staré objekty byly v roce 1989
nahrazeny novostavbou, pro nás bude důležité, že se zde můžeme také v restauraci
občerstvit.
Silnice na Mladé Buky:
Před hotelem narazíme na červenou značku Zlatá cesta a dáme se po ní vpravo. Ujdeme asi 1
kilometr a před pravotočivou zatáčkou asfaltku překříží šikmo jen vyjetá cesta, po pravé ruce
vede kolem plotu. My se dáme po ní vlevo a přejdeme po okraji lesa do nízkého sedla, za
kterým se stočíme opět vlevo a sejdeme k potůčku. Přejdeme přes můstek a za ním zahneme
vpravo. Lesem pozvolna vystoupáme z lesa na okraj menší louky, přejdeme ji po levé straně
stále podle okraje lesa. V úzké špici louky opět vstoupíme do lesa a i kousek po okraji další
louky klesneme na silnici vpravo od Mladých Buků. Zde narazíme na turistické značky, po
kterých vlevo dojdeme do Bystřice.
Bystřice:
Zde v Bystřici je více věcí k vidění. Pobořená studánka vpravo od silnice je v místech bývalé
dědičné štoly Klinge, což se dočteme i na informačním panelu. Pak dorazíme k posezení s
dalšími informacemi. Po odpočinku se vydáme po modré značce k moderní zvoničce a za ní ke
kamennému mostku ze 16. století.
Sklenářovice:
Od mostku se vrátíme kolem kapličky na rozcestí na levém břehu Zlatého potoka a dáme se
cestou bez značení vlevo proti toku. Nyní jsme se dostali na území přírodní památky
Sklenářovické údolí, kde je chráněn od roku 2009 komplex podhorských a horských luk a
mokřadů se zachovalou rozptýlenou zelení s mnohými chráněnými a ohroženými rostlinami a
živočichy. Cesta podle potoka do horní části bývalé vsi je dlouhá víc jak 2 kilometry. Po cestě
mineme pomníček padlým v 1. sv. válce.
Ochranná kaple:
Až dojdeme do poslední části údolních luk s ojedinělými stromy, vlevo na okraji lesa uvidíme
ze stráně sestupující cestu. Zahneme vlevo na ní a budeme skoro v obráceném směru pozvolna klesat okrajem lesa až na rozcestí s turistickými značkami, odpočinkem a Ochrannou kaplí. Ta
nesloužila ke mším, ale hlavně pro ochranu pocestných a místních v době nepohody. Nedávno
byla kaple opravena a nově vymalovaná.
Lovecká chata:
Na rozcestí se dáme vpravo podle modré a červené Zlaté stezce, komunikace má i starý název
Vojenská cesta. Přejdeme pozvolným stoupáním do sousedního údolí potoka Kalná, kde po
jeho přejití staneme na rozcestí Pašovka, lovecká chata.
Medvědí jeskyně:
Na rozcestí u Lovecké chaty ulovíme žlutou značku, po které se dáme prudce vlevo. S ní
budeme pozvolna klesat stráněmi Černého vrchu (947 m) až na rozcestí Sluneční stráň. Zde se
k nám připojí červená Zlatá stezka a zelená. S nimi pak pokračujeme Růženinou cestou skoro
po rovině severní strání Kraví hory (681 m), vpravo v louce můžeme vidět zbytky drobné
výklenkové kapličky. V místech, kde cesta vstupuje do lesa a začíná prudce klesat, si můžeme udělat malou odbočku vpravo k Medvědí jeskyni pod menší skalkou. Jeskyně byla objevena na
konci 19. století při těžbě vápence a našly se v ní i kosti jeskynního medvěda.
Cíl - Svoboda nad Úpou:
Značky nás dovedou nad malou zahrádkářkou či chatovou osadu, za kterou odbočíme na
neznačenou cestu vpravo a klesneme do ulice Sluneční stráň. A tato ulice nás již dovede do cíle k
rozcestníku. Pokud tuto zkratku přejdeme, dovedou nás do cíle i značky.
Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem na trase je určitě překvapivě rozcestí Pašovka v údolí
potoka Kalná (872 metrů), nejnižším místem je start a cíl s 515 metry nad mořem. Celkově po
cestě nastoupáme a naklesáme asi 550 metrů, ale nejde o žádné horské stezky, takže výlet
můžeme hodnotit jako mírně středně obtížný.
