Po stopách posledního lučanského prince - Březenský vrch, Archeologický skanzen

Lučany známe z jedné z nejslavnějších knih, ze Starých pověstí českých. Dne se historici k tomu sice staví skepticky, ale snad je to nějaká módnost popírat to, co se považuje za neměnné. Ale nechceme se tím zabývat, napsaly se o tom mnohé knihy a věřte, že jde většinou stejně jen o názor jednotlivce, či nějaké skupiny odborníků. Oni se nikdy ale nesetkají, obrazně nezkříží meče, takže se tisknou další knihy... Ale nechejme vědce bádat či raději spekulovat a vydejme se na výlet do podhůří Krušných hor, do Postoloprt.

Postoloprty:

Město s tímto pro mnohého humorným názvem leží nedaleko okresního města Loun na břehu Ohře, spojené "se světem" silnicemi I/7 od Prahy do Chomutova, II/255 od Mostu a dalšími nižšího řádu, ale také železnicí od Mostu, Loun a Žatce.

Místo se poprvé uvádí roku 1121 či 1125 se založením kláštera, který v roce 1420 vypálili husité. Je otázkou, zda klášter vznikl tzv. na zelené louce, nebo mu předcházelo nějaké osídlení. Velkým oříškem bylo také umístění kláštera, ale dnes je jasné, že to bylo v centru města a jeho poslední zbytky jsou ukryty v budově farní stodoly (na požádání se tam lze podívat). Jestli ne přímo na území města, ale v širším okolí byly objeveny stopy osídlení mnohem staršího, zkrátka zdejší území patřilo vždy k hustě osídlenému díky příznivým podmínkách k zemědělství.

Ves po zničení kláštera připadal k panství města Loun, tehdy zde žilo tak 200 lidí. V roce 1454 došlo k urovnání a město Louny bylo donuceno se uloupeného klášterního majetku vzdát ve prospěch krále. Na městečko byla ves povýšena v roce1510. Ale nechme historii stranou, to vše se dá dočíst na jiných místech. Jen bychom se zmínili o některých památkách města, především zámku, který je dnes smutným pomníkem zapomnění. Dominantou města je kostel Nanebevzetí Panny Marie, poblíž fara a bývalý panský pivovar. Zmíníme i vodní mlýn a množství drobných církevních památek, soch, sloupů a domů s radnicí v čele.

Start - Drahúš:

Výlet začneme na místním železničním nádraží. Přímé vlaky sem jezdí z Mostu, Litoměřic, Žatce a dokonce z České Lípy. Je zde i autobusová zastávka linky ze Žatce a Počerad. Turistické značky zde nejsou, ale je zde rozcestník cyklotrasy 3034, jejíž značky nás mohou kousek vést. Takže jdeme rovně z nádraží Palackého ulicí na složitou křižovatku, kde s cyklostezkou zahneme vpravo do ulice Borovského na další komplikovanější rozcestí již na pokraji osídlení města. Tady cyklostezka zahne vlevo, my ale jdeme rovně podél garáží a za průmyslovým objektem po pravici se dostáváme k hradišti Drahúš. O něm víme ze Starých pověstí, že ho nechal postavit kníže Neklan pro syna poraženého a v boji zabitého lučanského knížete Vlastislava, který byl mimochodem jeho strýčkem. Hradiště má rozlohu necelých 7 hektarů a délku hradeb přes jeden kilometr a tvořilo ho předhradí a vlastní hrad. Hradby, dnes většinou jen jako terasy, mají výšku až 2,5 metrů.

Dojdeme k domu, který stojí na rozhraní předhradí a hradu, zahneme před ním vpravo a po okraji pole a po bývalých hradbách dojdeme na konec hradiště.

Březenský vrch:

Od konce hradiště pokračujeme po cestě podél Ohře, která zde tvoří velký meandr. Stále podél Ohře dojdeme až k silničnímu mostu, vystoupáme na násep a přejdeme přes Ohři. Most patří také k zajímavostem, protože jde o jeden z prvních betonových mostů v tehdejším Rakousko - Uhersku z let 1908 až 1909. Pod mostem po levici lze vidět jeden z řady zdejších řopíků, betonových pevnůstek z období 1. republiky stavěných na ochranu před Němci.

Podél silnice dojdeme na okraj Března, přejdeme přes železniční trať, mineme po pravici zdejší vlakovou zastávku a jsme na žluté značce. Ta nás provede přes složitou silniční křižovatku na okraj lesa, kde vystoupáme na vrchol Březenského vrchu (237 m). Jde o nejvyšší bod Březenské pahorkatiny. Zní to hrdě, ale jde o část (podokrsek) Lounské pahorkatiny. Z dalších vrcholů zmíníme známější vrch Mělce (223 m) blíže k Lounům s pomníkem padlým vojákům v bitvě u Chlumce v roce 1813.

Archeologický skanzen:

Po značce sejdeme z vrchu sejdeme do vsi Březno a po značce se dáme vpravo. Dostaneme se opět na břeh Ohře a za chvíli staneme u archeologického skanzenu. Ten byl založen jako ukázka života dávných Slovanů zde na území, které skutečně obývali v roce 1981. Cílem bylo si ověřit způsob tehdejšího života, funkčnost dobových nástrojů, technické náročnosti staveb a podobně. Zdejší území, jak jsme již zmínili v souvislostí s dobrými hospodářskými podmínkami, bylo osídleno v mladší době kamenné, což ukazuje jeden zrekonstruovaný sloupový dům. Stopy zde zanechala i doba bronzová a doba Keltů. Slované zde žili od poloviny 6. století v polozemnicích snad ještě společně se "starousedlíky" germánskými Langobardy. Lze si zde vedle dalších objektů například prohlédnout rekonstrukce nejstarších obydlí z počátku slovanského osídlení, srub z 9. století a středověkou keramickou pec. Skanzen je otevřen od března do prosince.

Březno:

Po žluté značce se vrátíme zpět do Března a zde zahneme vpravo od žluté po značkách cyklostezky 6. Ves Březno je známé z listin od roku 1238, kdy byl sídlem Mikuláše z Března. kde jeho tvrz stávala, není známo, ale snad je jejím pokračovatelem dvůr kousek za bývalým mlýnem po pravé straně hlavní komunikace. Zdejší mlýn je uváděn již v roce 1427. Za statkem se rozkládá po pravici veskrze nový objekt, a to tenisový areál s halou. Ale jinak odtud pocházel v 16. století vcelku významný vladycký rod Hrušků z Března, který vlastnil např. Bitozeves, Tatinnou, Selibice, Želenice, Cítoliby a další majetky. Václav Břežan byl známým kronikářem Rožmberků, pro které a pak Švamberky pracoval v letech 1596 až 1618. Pamětní deska v Březnu mu byla odhalena v roce 1931.

Hradiště Na Šachtách:

Projdeme až za konec vsi, kde odbočíme na užší cestičku vpravo a projdeme pod dráty vysokého napětí. Tady stojíme na úpatí mírného návrší Na Šachtách, na kterém bylo archeology objeveno pravěké sídliště již z doby neolitu (mladší doby kamenné), které bylo pak i opevněno v době Keltů (doba halštatská). Vrchol je ještě výše nad hlavní silnicí, ale žádné stopy tu dnes již nenajdeme.

Postoloprtské náměstí:

Naše cesta se zahne vlevo, projde pod silnicí k železničnímu mostu. Tady je nutno vystoupat na násep a přejít po železničním mostu přes Ohři, od něho nalevo je jeden z dalších řopíků. Za řekou sejeme na levou stranu náspu na pěšinu. Pak trať podejdeme a pokračujeme podél zahrádek a políček a dostaneme se na místní komunikaci a další most pod železniční tratí. Podejdeme ho a zahneme vpravo na pěšinu podle železničního svršku. Dalším místem je trať křížící Dvořákova ulice. Zde můžeme pokračovat podle trati a obejít centrum města, nebo se do něho dát vlevo po právě oné Dvořákově ulici. Ta nás dovede na východní kraj náměstí, kde najdeme většinu historických staveb postoloprtských, a to včetně informačního centra.

Cíl - Vlakové nádraží:

Projdeme náměstí a kolem budovy Staré radnice se dostaneme na Marxovo náměstí. Dál jdeme Masarykovou ulicí až skoro k železniční trati, před kterou odbočíme vpravo do Žižkovy, kde jdeme od nádraží již jen kousek.

Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je Březenský vrch (237 m), nejnižším místem je Březno se 185 metry, celkové převýšení je 150 metrů, takže jde o nenáročný výlet. Ale nemyslete si, že ho zvládnete za tři hodiny, na cestě je mnoho zajímavostí, což časově cestu značně protáhne. Samozřejmě bude záležet na každém, kolik času bude na vše potřebovat. 

Archeoskanzen v Březně.
Hradiště Drahůš.
Klášter Postoloprty.
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

LOVE STORY

Romantický víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 900 Kč


Student / Senior

Pro seniory

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 2 900 Kč


Víkend s vůní konopí

Relax víkend

Relax pension u Nosků

Cena od: 3 000 Kč


RODINA týdenní pobyt

Rodinné pobyty

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 12 500 Kč


Další nabídka pobytových balíčků