Výlet Krkonošským podhůřím - Kocléřov, Buddhovy kameny, Slučí kameny, Mariánská stěna, Hájemství.

Dnes se podíváme ne do Krkonoš, ale do Krkonošského podhůří. Navštívíme část Kocléřovského hřbetu, která se nazývá Království. Nejsou zde žádné výjimečné památky, ale nádherný les a hlavně spousta skal a skalek.

Kocléřov:

Ves Kocléřov se uvádí v roce 1360, kdy zde již byl kostel, takže musí být starší. Po husitských válkách s zde stávala zřejmě tvrz, vlastnil ji roku 1461 Martin z Kocléřova, roku 1566 se tu uvádí Václav u Rychnova a na Kocléřově. Roku 1654 se uvádí horní díl vsi jako samostatný statek Albrechta Rychnovského z Rychnova. Původní kostel sv. Václava byl zbořen za 30leté války a byl znovu postaven v roce 1720 a znovu pak roku 1807.

Kocléřov má autobusové spojení s Dvorem Králových nad Labem.

Start - U Studánky:

Výlet začneme u turistického rozcestníku nedaleko školy i kostela, je umístěn na betonovém sloupu elektrického vedení vedle autobusové čekárny. Prochází tudy jen zelená značka, resp. i cyklotrasa. My se vydáme po zelené západním směrem Hájemství. Místní komunikací dojdeme na silnici u obecního úřadu, což je za zdí s branou pěkná budova po pravici. My se ale dáme vlevo k poště a pokračujeme ven ze vsi s cyklotrasou 4088. Po levici mineme rybník Bahňáka a pak po pravici další rybník s ostrůvkem uprostřed. Pak již jdeme po okraji lesa a mineme autobusovou zastávku Vítězná, kostelíček. Ten stojí vpravo nad námi a jde o Mariánské poutní místo U Studánky. Zdejší pramen v roce 1848 navrátil slepé ženě zrak a jehož věhlas se brzy dostal do širokého okolí. Proto byly u studánky postaveny malé kapličky a novorománský poutní kostel Navštívení Panny Marie s křížovou cesta se 14 zastaveními zobrazenými na litinových deskách. Křížová cesta byla ještě doplněná kaplemi Getsemany a Božím hrobem. V nové době prošel celý areál rekonstrukcí a hlavní poutě se konají každoročně v první neděli v červenci. Jinak je ale zajímavé, že zde stávaly domy již počátkem 18. století.

Buddhovy kameny:

Od silnice vede jedna pěšina přímo ke kostelu, druhá je Křížová cesta a třetí úplně rovná míří k vrcholu návrší Závora (548 m), a tou se dáme, abychom již dál nešli po silnici. Pokud tuto cestu netrefíme, pokračujeme po silnici a v zatáčce na okraji osady Hájemství zahneme po okraji lesa a podle chat vpravo. My, kteří jdeme přes Závoru, překročíme vrchol a sejdeme do mírného sedla, kde odbočíme vlevo. Sejdeme na lesní cestu, kterou přicházejí i ti od Hájemství. Po cestě se dáme vpravo a úbočím druhého hřebene vpravo nad námi dospějeme na rozcestí se žlutou značkou. A po ní je to již rovně jen kousek k Buddhovým kamenům. Jde o seskupení skalních věží, kde mají i své cesty horolezci. Opodál můžeme objevit i Carolinenhöhe (Karolinina vyhlídka) s kovovým žebříkem. Výstup je sice pěkný, ale stejně pro vysoké stromy kolem není nic jiného vidět.

Slučí kameny:

Jestli máme zájem o další skalky, můžeme od rozcestí vystoupat na mírné návrší šikmo vpravo nad námi. Pak po hřbetu sejdeme na žlutou, kterou ostatní budou pokračovat dál. Přejdeme přes mírná hřbítek a za ním zahneme prudce vlevo. Dostaneme se opět na stejný hřbítek a na jeho konci objevíme další seskupení skal a velkých kamenů zvaných Slučí kameny. Ty se dají nacházet po svahu dolu severně až západně po celém úbočí. Značky se ale mírně odkloní jihozápadně, ale po levé straně na hřbítku si můžeme prohlédnout další romantické skalky.

Mariánská stěna:

Po značce klesneme na složitou lesní křižovatku, kde žlutá odbočuje vpravo. Zde ale pokračujeme rovně neznačenou cestou po pravím okraji mýtiny. Na jejím konci vpravo i vlevo jsou ve lese rozesety další skalky a kameny , ale asi jich máme již dost, pokračujeme proto cestou dál. Trochu se zavlníme nahoru a dolu, až dojdeme na lesní silnici, kde naše cesta končí. Zahneme vpravo a asi po 50 metrech vlevo. jdeme po lesní cestě s četnými průseky vpravo i vlevo, stáčíme se ale vpravo, tedy k západu. Poslední úsek je úplně rovný a dovede nás na okraj prudkého srázu. Zde se lesní cesty rozbíhají mna obě stany, my se ale dáme vlevo. Jsme na Martinské stěně, ale jde o prudkou stráň se skalní hranou zhruba v polovině svahu. Škoda je, že tu přes les nejsou výhledy, ale pod námi teče Labe na vodní nádrží Království.

Keltský kalendář:

Pozvolna začneme klesat a cesta skončí na T křižovatce, kde se dáme vpravo. Po několika metrech se cesta stočí vlevo a klesne na křižovatku se zelenou značkou. My se ale po ní nedáme, došli bychom totiž k zmíněné přehradě Království. Pro informaci uvádíme, že jde o jednu z našich nejkrásnějších přehradních hrází v měřítku celé republiky. Zahneme zde tedy vlevo na lesní silničku a stoupáme po ni mírně vzhůru a víceméně rovně proti toku Černého potoka po jeho pravém břehu, a jen něco málo přes kilometr. Tady se silnička zde stočí prudce vpravo k potoku, ale my zde odbočíme vlevo a hned vpravo, abychom pokračovali zhruba ve stejném směru úbočím strání nad Černým potokem. Jdeme úplně rovnou cestou mírně 400 metrů do vrchu na křížové rozcestí. Zde zahneme vpravo a sejdeme opět úplně rovnou lesní cestou po 500 metrech na silnici. Po ní zahneme vlevo a jdeme přes mírně levotočivou zatáčku. Za ní pak odbočíme na lesní cestu vpravo k závoře. Obejdeme ji a cesta se stočí vlevo a staneme se po ní u areálu environmentální výchovy v Hájemství. Najdeme tu naučnou stezku, dětské hřiště a arboretum, kde nás seznamují s Keltským stromovým kalendářem, který tvoří 22 stromů.

Hájemství:

Od arboreta přijdeme na silnici se žlutou značkou, která nás vlevo dovede opět na hlavní sinici a po ní vpravo do Hájemství. Osada Hájovna (Forst) zde stála již v 18. století, ale jako Hegerbusch (Hajného křoví) auch Königreich (Království) se uvádí až roku 1854. Nechme za sebou úsměvy nad vývojem jmen osad a pokračujme po žluté k prameni Černého potoka. Jde o pěkně upravený pramen s malým jezírkem pod ním. Určitě stojí zato toto místo navštívit. Jinak se vrátíme opět po značkách do Hájemství.

Rybník Bahňák:

Dojdeme opět do centra Hájemství, kde se dáme po hlavní silnici vlevo podél cedule Vítá vás obec Vítězná a kolem autobusové zastávky. Ujdeme ale jen 50 metrů a zahneme vpravo na travnatou cestu podél drátěného plotu. Projdeme do lesa, kde narazíme na cestu ze zelenou turistickou značkou. Tu ale přejdeme a pokračujeme po neznačené cestě na lesní cestu se značkami cyklotrasy 4322. Ta nás dovede do údolí s potůčkem a malým rybníčkem. Pak již budeme pozvolna stoupat na okraj lesa a pak k samotě čp. 220 vpravo na okraji Kocléřova. Zde zahneme se značkami cyklotrasy vlevo 300 metrů a dojdeme na rozcestí s kamenným křížkem po pravé straně. Zde se odpojíme od značek cyklotrasy a zahneme vlevo a dojdeme na hráz rybníka Bahňák. Ten je velice starý, býval tu již počátkem 18. století.

Cíl - Kocléřov:

Přejme po hrázi rybníka a pokračujeme rovně podél plotů zahrady nebo po cestě mírně vpravo. V obou případech dojdeme na silnic, po které se vlevo dostaneme na hlavní silnici se zelenou značkou. Zahneme zde vpravo a zakrátko jsme v cíli v centru Kocléřova.

Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je vrchol návrší Závora 548 metrů, nejnižším pak místem křížové rozcestí pod Martinskou stěnou 429 metrů nad mořem. Celkové převýšení na cestě, která se dá skutečně nazvat jako pochod na horu a dolu, je 270 metrů. Jde tedy o nenáročnou turistickou trasu, jen je potřeba dát podle popisu velký důraz na orientaci. 

Buddhovy kameny.
Poutní místo u studánky.
Slučí kameny.
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

RODINA 3 denní pobyt

Rodinné pobyty

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 7 000 Kč


Lávové masáže

Relax víkend

Vila Kamila

Cena od: 5 800 Kč


Student / Senior

Pro seniory

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 2 900 Kč


Relaxační balíček

Relax víkend

Hotel U Červené lišky a restaurace Červená liška Potůčky

Cena od:


Další nabídka pobytových balíčků