Výlet kolem Ústí nad Orlicí - Poustevníkova studánka, Andrlův chlum, Gerhartice, Janderova vyhlídka.

Západně od Ústí nad Orlicí se do výše vypíná Kozlovský hřeben, část Svitavské pahorkatiny. Najdeme zde turisticky, historicky i přírodně významná místa, třeba Potštejn, Brandýs nad Orlicí, údolí Tiché i Divoké Orlice a podobně. Dnes vás ale zavedeme do míst, která jsou známá, ale i neznámá, vše v okolí Ústí nad Orlicí.

Ústí nad Orlicí:

Ústí nad Orlicí je okresní město na soutoku Tiché Orlice a Třebovky. Je to významný dopraví uzel, prochází tudy první a třetí tranzitní železniční koridor a silnice I/14. Ves se poprvé uvádí v roce 1285, kdy byla sídlem Heřmana z Ústí. Zřejmě zde došlo k rozšíření, protože se od roku 1292 uvádí jako Wilhelmswerda. Jména obcí a měst s částí "werda" se objevují v jižním Sasku, takže je asi pravděpodobné, že osídlení bylo vedeno odtamtud, ale oním Vilémem měl být Vilém z Drnovce. Z půdorysu města je jasné, že původní ves byla dole při potoku a kolonizační městečko nahoře, protože má i pravidelný charakter s obdélným náměstím. Můžeme tu v minulosti tušit i nějaké panské sídlo, třeba v roce 1407 se uvádí Pavel Mikoláš z Wilhemsverdy. Památky tu ale nijak významné nenajdeme, nejstarší je prostá budova sboru Jednoty bratrské, dokončená roku 1558, radnice je z roku 1723 a barokní kostel v dnešní podobě z roku 1776. Město bylo i opevněné, to dnes ale připomínají již jen ulice Hradební a Příkopy.

Start - Na Ostrově:

Výlet začneme na vlakovém nádraží. Tady si povšimneme budovy starého nádraží z roku 1874, která měla být zbořena, ale veřejnost se postavila proti, budova se stala kulturní památkou a dnes je zde restaurace. Před budovou nového nádraží je u autobusové zastávky turistický rozcestník, kterým prochází červená a žlutá. My se po nich vydáme směr střed města. Dojdeme na břeh Tiché Orlice, podejdeme železniční trať, po mostě přejdeme na druhou stranu řeky a dospějeme k rozcestníku Na Ostrově. Ostrovy tu skutečně bývaly, tvořily je ale náhody na zdejší mlýny. Na rozcestníku se rozloučíme s červenou a žlutou a vydáme se po zelené směr Andrlův chlum.

Křížová cesta:

Po zelené přejdeme přes Třebovku, opět podejdeme železniční trať a staneme na křižovatce s kapličkou. Číslo 1 v jejím štítu dává znamení, že jich bude víc, a opravdu jde o Křížovou cestu s jedenácti výklenkovými kaplemi z let 1852 až 1853. Před tím zde byla původní křížová cesta z let 1753-1755, ale z ní se však dochovala jen jedna kaple. Snadno se pozná podle jiné architektury. Cesta jde zpočátku po komunikaci, ale pak přejde do lesa a silnici jen přechází. Za prvním přechodem přes vozovku objevíme studánky a pak ještě mineme dva vodárenské objekty. Všude jsou informativní tabule, kde se dočteme veškeré potřebné informace.

Poustevníkova studánka:

U poslední kaple, resp. u Božího hrobu zahneme vlevo na žlutou značku do Řehořova žlebu, který se sem táhne na úpatí k části Ústí zvané Hylváty. V údolí spatříme zajímavou studánku, kdy pramen tryská z kamenné zdi z úst poustevníka, proto se tu říká Poustevníkova studánka. Je tu zde moc pěkné odpočinkové místo. Dál pokračujeme po modré značce, která vede Řehořovým žlebem až na vrchol plošiny 521 metrů vysoké s názvem U zabitého.

U zabitého:

Na vrcholové křižovatce stojí kamenný kříž, který připomíná tragickou událost z roku 1695. Podle pověsti zde zabil býk řezníka Jakuba Nováka, který ho tudy vedl z Řetové na porážku. Dál jdeme po zelené vpravo a zdoláme poslední úsek stoupání na Andrlův chlum.

Andrlův chlum:

Na vrcholu Andrlova chlumu (559,3 m n.m.) stojí turistická chata Hvězda a vedle ní kovová rozhledna Stříbrná krasavice. Rozhledna zde stávala jako dřevěná již roku 1905, která shořela roku 1918. V roce 1940 byla otevřena restaurace s dřevěnou věží v roce 1943. Již v roce 1954 však byla věž pro zchátralost demontovaná a až v roce 1994 až 1996 byla postavena tato současná železná rozhledna vysoká 50 metrů s vyhlídkovou plošinou ve výšce 35 metrů. Věž má ve správě Klub českých turistů. Vidět je odsud daleko, až na Králický Sněžník, Orlické hory, Krkonoše a na Českomoravskou vrchovinu.

U Sloupku:

Na vrchol vede zelená a žlutá značka, ale my ho opustíme po neznačené cestě, která vede západním směrem po hřebenu. Mineme vysílač a začneme prudčeji klesat. Přejdeme přes lesní křižovatku, cesta pod ní zahne vpravo a pak hned vlevo. Po zatočení vlevo musíme na další křižovatce odbočit vpravo, opět po hřbetu. Sejdeme na nižší vrstevnicovou cestu, po ní jdeme krátce vlevo a hned zase odbočíme prudce vpravo. Pak již držíme směr a klesneme na silnici na křižovatku U sloupku s modrou značkou a cyklotrasou 4048.

Řetůvka:

Po modré značce vlevo klesneme do obce Řetůvka. Původně šlo o Malou Řetovou, dnešní názve má ves od roku 1924. Jestli jsme v úvodu psali o kolonizaci města Ústí, i zde k ní došlo a je zajímavé, že v počátcích se o této vsi psalo jako o České Řetové (Ritow Bohemicalis), sousední Řetová byla ale bez přívlastku, snad ona byla založena při kolonizace vedle starší české vsi. Dojdeme k rozcestníku, od kterého nepůjdeme dál po značce, ale po místní komunikaci vpravo do kopce. Na konci vsi mineme po pravé ruce kamenný křížek, kde opustíme naši asfaltečku a zahneme vlevo na travnatou cestu podél ohrady.

Husí krk:

Luční cesta vede rovně k poslední usedlosti Řetůvky a za ní na kraji lesa zahne vpravo. Cesta dál opisuje kraj lesa a prudce se stočí vlevo s kopce. My zde ale odbočíme na mírnější cestu vpravo a klesneme k potoku Husí krk, či k Řetovce. Je to romantické údolí, které nyní projdeme až do konce, kde se potok vlévá do Tiché Orlice. Po přechodu přes vodu máme po levici nad námi hradbu opukových Babích skal, kde můžeme objevit Partyzánskou jeskyni. Jde o 9 metrů snadno prostupnou podzemní chodbu.

Pod Hradištěm:

Jdeme dál po údolní cestě podél potoka a přijdeme k penzionu Koliba. Je zde možnost občerstvení, případně i noclehu. Ať je to tak, nebo tak, dáme si něco, nedáme, budeme pokračovat tak, že od parkoviště nebudeme pokračovat ani nahoru do stráně do vsi Hrádek, ani po asfaltové příjezdové cestě, ale vpravo po travnaté cestě přímo do lesa a přes potok. Cesta se stočí do stráně a dál podle vody. Až nabereme vlevo skoro severní směr, cesta klesne přímo k potoku a putování údolím zakončíme u studánky Pod Hradištěm. Je to tedy studánka, jak by se řeklo, mizerná, ale jméno má po kopci přímo nad námi. Traduje se, že zde sídlil onen Gerhart, který založil ves, kterou zakrátko spatříme. Snad to bylo hradiště Slavníkovců, avšak archeologické nálezy jsou víc než skromné, takže šlo asi o sídlo s jepičím životem zatím v neznámé době.

Gerhartice:

Od pramene se zakrátko dostaneme do blízkosti silnice a na křižovatku. Zde odbočíme vpravo a těsně před silnicí začneme lesní cestou stoupat do mírného svahu. Kopírujeme lesní cestou silnici pod námi, až dojdeme na křižovatku na začátku louky. Před námi je ves Gerhartice. Ta se připomíná v roce 1292, ovšem je tu takový menší historický háček, byly to dvě vsi, Kerhartice a Gerhartice s tím, že každá byla na jiném panství, proto i ten rozcházející se název, i když původně byl jen jeden. Také zde stávala tvrz, ovšem historicky nedoložená.

Kámen Lichtensteinů:

Na kraji louky zahneme vpravo a budeme mírně stoupat okrajem lesa asi 600 metrů. Pak se dostaneme na okraj louky táhnoucí se pod námi ke Gerharticím, pokračujeme podél lesa rovně, pak mírně vlevo a dostaneme se na křižovatku s cestou od Gerhartic. Zde zahneme vpravo do lesa, obejdeme mírné údolíčko a pak po následujícím hřbetu vpravo vystoupáme na silnici s modrou značkou. Dáme se po značce a silnici vlevo a dojdeme na rozcestník U Kamene Lichtensteinů. Ten je kousek nad námi, je z roku 1898 a má připomínat zmíněný rod, který v tomto kraji působil.

Janderova vyhlídka:

Po prohlídce kamene se vrátíme na silnici, přejdeme ji a rovně po modré se dostaneme na Janderovu vyhlídku. Jaroslav Jandera byl předsedou okrašlovacího spolku v Ústí n. O. a nechal tuto vyhlídku zbudovat v roce 1928. Dnes je to jednoduchý přístřešek, ale vyhlídka je zarostlá. Pod přístřeškem je již trochu zašlý pamětní kámen, který Janderu vzpomíná.

Vícenova studánka:

Po modré značce pokračujeme dál opět na silnici k rozcestníku Nad Vlčím dolem. Tady se setkáme se žlutou značkou, na které vpravo je u silnice pěkně upravená Vicenova studánka. Původní úprava byla z roku 1942 a v roce 2015 byla provedena celková rekonstrukce Správou lesů města Ústí nad Orlicí.

Vlčí údolí:

Od studánky se vrátíme na silnici a po žluté vstoupíme do Vlčího dolu. Když sejdeme do údolí, vpravo nad křižovatkou lesních pěšin je pěkná, arci menší Vlčí studánka. Voda zde vyvěrá z vlčí busty (hlavy). Vrátíme se na značku a můžeme si vychutnat poslední přírodní scenérie na dnešním výletu. Po pravé ruce tu můžeme vidět menší skalky. Na konci údolí je rozvětvení pěšin, dáme se tou vlevo a opět dojdeme na silnici.

Cíl - Ústí nad Orlicí:

Po silnici se dáme vlevo, jak nám velí ukazatel žluté značky. Asi po 200 metrech zahneme vpravo, přejdeme po mostě přes Tichou Orlici a společně s červenou dojdeme na ústecké nádraží.

Trasa měří 14 km, ovšem bez zacházek a odboček. Nejvyšším bodem je samozřejmě Andrlův chlum 559 m, nejnižším místem je rozcestí pod vrchem Hradiště na konci údolí Husí Krk s výškou 319 metrů nad mořem. Celkové převýšení na trase je 500 metrů, ovšem je to po pěkných cestách, takže jde o středně náročný výlet.

Kámen Liechtensteinu
Křížová cesta pod Andrlovým chlumem
Partyzánská jeskyně
Poustevníkova studánka
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

Relaxační balíček

Relax víkend

Hotel U Červené lišky a restaurace Červená liška Potůčky

Cena od:


Student / Senior

Pro seniory

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 2 900 Kč


Víkend s vůní konopí

Relax víkend

Relax pension u Nosků

Cena od: 3 000 Kč


Adrenalin a wellness

Wellness

Horská chata Orlík

Cena od: 6 990 Kč


Další nabídka pobytových balíčků