Cestování přes České Švýcarsko - Panský vodopád, Englův pramen, Křepelčí důl, Brtnický hrádek, Kinského vyhlídka

Dnes se projdeme skalní oblastí Českého Švýcarska, ono se tu vlastně ani jinak chodit nedá. Skal je tu velmi mnoho, asi je nikdo nedokáže spočítat. Ani my se do toho nepustíme, protože jdeme na výlet. A začneme ho v Kyjově.

Kyjov:

Všeobecně známý Kyjov na Moravě to tentokrát není, ale vesnička Kyjov, patřící jako osada městu Krásná Lípa. Jméno vsi (Kyaw) se poprvé připomíná v roce 1377. Obec zřejmě ve 30leté válce zanikla, či ještě dříve, protože podle tradice ji založil tkadlec a bylinkář Kryštof Riedel po roce 1650. Zajímavostí je, že se tu podle nálezů v okolí, těžila železná ruda, stával zde obilný mlýn i panská pila pod rybníkem v místech dnešní přehrady.

Z památek zaujme především kaple Korunování a Nanebevzetí Panny Marie v roku 1832, dnes nově opravená. Pěkné jsou i mnohé dochované chaloupky s podstávkami a budova školy z roku 1881. Přehrada o rozloze 1,6 ha byla dokončena v roce 1976.

Start - Köglerova naučná stezka Krásnolipskem:

Výlet začneme na křižovatce nedaleko autobusové zastávky Kyjov - hostinec. Dnes tu je restaurace Na Fakultě, ale stával zde vyhlášený hostinec U Českého Švýcarska, který v roce 1992 vyhořel.

Od informačních panelů a laviček se vydáme po červené do Kyjovského údolí. To bylo zpřístupněné místním Horským spolkem v roce 1906 vybudováním silničky. Ve druhé zatáčce se setkáme i se značkami Köglerovy naučné stezky. Jde o 23 km dlouhou cestu Krásnolipskem pojmenované po Rudolfu Köglerovi, který ji v délce 12 km v roce 1941 vyznačil. Obnovená byla krásnolipskými turisty v letech 2003 až 2006 s tím, že byla značně prodloužena. My po její trase budeme putovat na několika úsecích a můžeme se na některých zastávkách o mnohém poučit.

Kinského vyhlídka:

Naučná stezka se k nám připojí v místech, kde stával starý Dixův mlýn, uváděný již roku 1571 a zbořený po roce 1945. Silnička se dvakrát zatočí a dojdeme k odbočce do skal vlevo. Po úzké pěšině a schodech mezi skalními stěnami vystoupáme ke skalní věži Strážce Kyjovského údolí a na Kinského vyhlídku. Rodu Kinským toto území opatřilo do roku 1945. Výhledy jsou dolu do údolí a na protější zalesněné srázy a skály.

Kyjovský hrad:

Nad vyhlídkou dojdeme na žlutou značku a opět na značky Köglerovy NS. Dáme se po nich vpravo a sejdeme přes Nebeskou bránu (spadlý kámen) do údolí Sýrového potoka. Ten sem přitéká z Kyjovské přehrady. Opět po značkách začneme stoupat k dalším skalním útvarům, jako jsou Bratrské kameny, které jsou spojené můstky. Dalšími útvary jsou lidskou rukou částečně upravené Lví doupě a Obří hlava. Pak přes menší strž dojdeme na Kyjovský hrádek. Ten se v minulosti jmenoval různě, například Horní Karlštejn. Zní to jistě hezky, ale o tomto hradu nemáme z historie žádné záznamy. Nejdříve jsme se dostali do druhého příkopu, vlevo od nás můžeme dojít k příkopu prvnímu, vysekanému do skály. Pravděpodobně byl založen kolem roku 1300 pány z Michalovic, o jeho konci můžeme tušit ještě méně. Jednou z teorií je, že hrad sloužil jako opevněná základna pro těžbu rud v okolí. Dnes z hradu zbyly oba zmíněné příkopy a pak jen záseky do skal, což dokazuje, že hrad byl ponejvíce jen dřevěný.

Klenotnice:

Pokračujeme dál po značkách a klesneme do Čerstvého dolu s Bystrým potůčkem na červenou značku. Po ní zahneme vlevo proti proudu vody a asi po 200 metrech dojdeme k jeskyni Klenotnice. Název má přeneseně podle pověsti, že zde loupežníci ukrývali své naloupené poklady.

Bratři Bienertové:

Od Klenotnice se obrátíme a dojdeme až do Kyjovského údolí. Vpravo na skále můžeme spatřit pamětní desku bratrům Eduardu a Františku Bienertovým. Ti žili ve Šluknově a zasloužili se o rozvoj turistiky a hlavně vlastivědného poznání zdejšího kraje. V roce 1990 zemřeli zákeřnou rukou vraha.

Proti pamětní desce na druhé straně Křinice je jeskyně Vinný sklep, vzniklý zřícením pískovcových kamenů.

Turistický most:

Dál pokračujeme po červené značce údolím sevřeným vysokými skalami. Asi po 600 metrech dojdeme k odbočce k jeskyni Víl opět na protějším břehu Křinice. Pak se k nám připojí zelená zleva od Doubice a od Krásné Lípy. Asi 1 kilometr od Kyjovského hradu jsme dospěli k Turistickému mostu, známé křižovatce cest. Do Křinice se tu vlévá Vlčí potok. Současný most je z roku 1992, vedle stojí turistický přístřešek s lavičkami k odpočinku.

Brtnický hrádek:

Po odpočinku budeme pokračovat po zelené značce podél zmíněného Vlčího potoka. Později se od něho odpoutá a začne stoupat zalesněným hřebenem. Na něm pak přijdeme na rozcestí k Brtnickému hrádku. O něm platí mnohé jako o Kyjovském, že ho z historie neznáme. Zajímavý je základ hlavní věže, nazývané jako podvalí. Najdeme zde různé drážky a záseky, tedy hrad byl také jen dřevěný.

Křepelčí důl:

Od Brtnického hrádku se vrátíme až do údolí Vlčího potoka, kde se k nám připojuje modrá okruhová značka. Po té a po značkách cyklotrasy 3033 se dáme vlevo dál proti toku Vlčího potoka. V zimě je tato oblast velmi populární, protože právě tady se vyskytují některé mohutné ledopády.

Lesní cestou jdeme asi 1,2 km. Trošku si musíme dát pozor, protože pak budeme odbočovat. Křižovatku najdeme tak, že po třetí roklině zprava a po dvou zleva se do Vlčího potoka vlévá potůček, ale podle toku jde o pravobřežní přítok. Je zde i odbočka cesty vlevo. Pak ujdeme asi 50 metrů, kde se sem vlévá jiný potůček zprava a za ním odbočuje i vpravo lesní cesta. A tou odbočíme. Jdeme strmými skalami sevřeným Křepelčím dolem, kde na jeho konci je poničená studánka.

Panský vodopád:

Vystoupáme z Křepelčího dolu a na kraji řídkého lesa dojdeme na křižovatku cest. Odbočíme vlevo a šikmo budeme stoupat na hřeben výšiny vpravo nad námi. Na hřbetu se cesta zlomí vpravo a dospěje na louky se samotou patřící k Vlčí Hoře. Na křižovatce cesty od samoty k lesu se opět setkáme s Köglerovou NS. Dáme se po ní pravou větví a sejdeme do údolí Malého Vlčího potoka, jinak zvaného Panský potok. Jdeme dál kousek po jeho toku, kdy bychom měli vidět Panský vodopád, vysoký asi 2 metry. Dostat se ale k němu ze značené cesty je poněkud obtížné.

Englův pramen:

Se značkami NS začneme zvolna stoupat stráněmi Kamenného vrchu (509 m) až do míst, kde vpravo teče drobný potůček, přítok Panského potoka. Kdybychom se po něm vydali, můžeme objevit další tři malé vodopádky. Jinak nás značky dovedou na křižovatku u Englova pramene. Zde vpravo stávala ve 13. století sklárna, která byla jako nejstarší sklárna u nás archeologicky zkoumaná. Dnes to je ale jen zarostlá hromádka kamenů.

Vlčí hrádek:

Na křižovatce značky NS odbočují vlevo, ale my se dáme neznačenou vpravo. Jdeme po širokém hřebeni, kde se držíme stále vlevo, ale nesejdeme ze skal do údolí pod námi. Přejdeme přes mělké sedlo a dojdeme k podobnému zbytku, jako byl Brtnický hrádek. Jde o skalní výspu chráněnou dvěma příkopy a podvalí, coby základ hlavní obytné věže. Na stěně podvalí můžeme vysledovat reliéf tajemného obličeje. Podle archeologie tento jinak zcela historický neznámý hrad existoval stejně jako dva objekty, které jsme dnes navštívili, někdy mezi lety 1280 až 1350.

Cíl - Kyjov:

Od Vlčího hrádku se vrátíme k Englovu prameni, a pak pokračujeme již jen po značkách Köglerovy NS. Projdeme stráněmi Kamenného vrchu, sejdeme od Dlouhého Dolu a nad chatkami dojdeme na  začátek Kyjovského údolí. Zde to již známe, zahneme vlevo a jsme u autobusové zastávky, odkud jsme vycházeli.

Trasa měří 14 kilometrů, nejvyšším bodem jsou stráně Kamenného vrchu 483 metrů, nejnižším místem je Turistický most s výškou 313 metrů nad mořem. To je rozdíl malý, jen 170 metrů, ale protože cesta skalami je je neustále nahoru a dolu, nastoupáme výškově asi 700 metrů.

Englův pramen.
Jeskyně Víl.
Kyjovský hrádek.
Vlčí hrádek.
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

Romantický pobyt v Jizerkách

Relax víkend

Relax pension u Nosků

Cena od: 5 870 Kč


Svatební pobyt

Romantický víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 900 Kč


R

Relax víkend

Apartmán Herlíkovice

Cena od: 450 Kč


Profi V.I.P 3 denní pobyt

Relax víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 000 Kč


Další nabídka pobytových balíčků