Koněspřežka za hranicemi, výlet po Šumavě - Český Heršlák, Dvořiště, Výlet kolem pohraničí.
Jedním z největších podniků v historii dopravy bylo vybudování první koněspřežné železnice na evropském kontinentu v letech 1827–1836 v trase z Českých Budějovic do Lince a do Gmundenu. Provoz byl ukončen na konci roku 1872, kdy zvítězila pára. Koněspřežka přestala existovat, ale její sláva trvá dodnes. Na několika místech u nás můžeme vidět její zbytky, ale dnes se za nimi vydáme do zahraničí, samozřejmě kam jinam, než do Rakouska. A za start a cíl výletu si stanovíme obec Horní Dvořiště.
Horní Dvořiště:
Horní Dvořiště je trochu ve stínu před svým skoro dvojníkem Dolním Dvořištěm, které je spojené se známým hraničním přechodem. Obě městečka vznikla v přibližně stejné době na začátku 13. století a byly založeny Rožmberky. Horní Dvořiště mělo za svůj cíl zajišťovat provoz na stezce do Freistadtu (česky Cáhov) a v blízkých stříbrných dolech. Poprvé se připomíná roku 1278, zdejší kostel již v roce 1252. Současná podoba kostela Archanděla Michaela je ale mladší, dokončen byl roku 1514. Roku 1738 kostel i většinou městečka vyhořel a byl obnoven v barokním slohu se zachováním některých gotických částí, jako třeba presbytáře. Horní Dvořiště bylo v době koněspřežky mimo její tah, takže si muselo na moderní železniční opravu počkat až do roku 1872, i když železniční nádraží bylo v nedalekém Českém Heršláku.
Památek, mimo zmíněný kostel, město mnoho nemá, protože trpělo častými požáry, na náměstí v Horním Dvořišti stával například pivovar.
Start - Klopanov:
Začátek výletu si stanovíme u turistického rozcestníku na stromě u autobusové zastávky na náměstí. Prochází tudy modrá a začíná žlutá značka. My se vydáme po obou značkách, ale v Nádražní ulici, kdy se rozcházejí, budeme pokračovat po modré značce. Ta vystoupí po silničce přes železniční trať k lesu, kde ze silničky odbočí vlevo. Vstoupíme do lesa a dojdeme do mírného sedla, ze kterého klesneme na kraj lesa a pak k potoku. Zde v těchto místech stávala ves Klopanov. Ta se uvádí v roce 1379 jako Kropfenslag, ale i česky jako Klopanow. Tehdy ves patřila k panství hradu Rožmberku. Ves mívala asi 12 statků a chalup a zanikla po roce 1950 v době budování hraničního pásma. Dnes z ní můžeme vidět základy zdiva domů, ale stojí zde již i novější objekty.
Hranice:
Při potoce je na modré trase rozcestník Lučinský potok. Jdeme dál po modré asi 50 metrů a ještě v louce po neznačené silničce odbočíme vpravo. Po kraji lesa, krátce přes louku a lesem dojdeme do strání údolí nad Lučinským potokem. V místech, kde přejdeme přes jeho bezejmenný pravobřežní přítok, odbočíme na lesní cestu vlevo. Dostaneme se pak přes mělké sedlo do údolí přítoku potoka Kamenice. Přejdeme ho a jsme na lesní silničce s cyklotrasami 34 a EV13. Po této silničce jdeme necelých 400 metrů a v místech, než silnička zahne prudce vlevo, my odbočíme na lesní cestu vpravo. Vystoupáme do sedla s hraničními patníky na státní hranici.
Koněsprežka:
Na státní hranici jsme narazili i na značenou rakouskou trasu Nordwaldkammveg (Severní lesní hřebenovka). Tato trasa přichází zprava po hranici a zde se lomí vpravo, no pro náš příchod rovně. A tím směrem se dáme remízkou mezi loukami. Procházíme osadou Eisenhut (Železárna) a narazíme na rozcestí na červenou značku Pferdeeisenbahnwandeweg (Cesta koněspřežky). Jdeme silničkou po červené vpravo asi 600 metrů a pak odbočíme se značkou vlevo. Zde v úseku asi 500 metrů jsou ony naše cílové zbytky koněspřežky.
Státní hranice:
Po prohlídce a případném odpočinku se vrátíme po červené na silničku s několika trasami cyklostezek (R5, 905 aj.) a jdeme po nich vlevo na konec osady Edlbruck. Zde odbočíme vpravo a loukou po levici a polem po pravici dojdeme pak po kraji lesa po pravici k lesu. Zde opět narazíme na rakouskou modrou značku a na patníky státní hranice. Po značce a hranici zahneme vlevo a v místech, kde vstupujeme do lesa, odbočíme vpravo a lesem sejdeme na českém území asi 50 metrů na lesní silničku se značenými nám již známými cyklostezkami 34 a EV13.
Český Heršlák:
Lesní silnička nás dovede k turistickému rozcestníku, resp. začátku žluté značky pojmenované Nad Českým Heršlákem. Vpravo zde končí odstavné koleje zdejšího vlakového nádraží, přes trať přejdeme za malou chvilku. Dál podle rybníků se vpravo stočíme na okraj osady Český Heršlák.
Český Heršlák, protipól dnes jen malé osady Německý Heršlák, se připomíná poprvé v roce 1289, kdy bratři Čeněk z Doudleb a Dominik z Pasovar odevzdali klášteru ve Vyšším Brodě desátek z tohoto majetku. Ves stávala na kupecké stezce a na její ochranu zde stávala tvrz. Dnes je však zaniklá, ale stávala vpravo za oněmi rybníky na okraji vsi. V polovině 15. století tvrz patřila rakouským šlechticům Zinespan, kteří se pak nazývali Cinišpány z Heršláku. V září 1467 tvrz uchvátil mocí Zdeněk ze Šternberka. Následoval vleklý spor a válečná tažení, až roku 1487 se majetek vrátil do rukou Cinišpánů. V roce 1546 jsou ale tvrz s poplužní dvůr a mlýnem uváděny jako pusté. Později zde stál zámeček, ale i ten zanikl.
Dnes je zde nejvýznamnější budovou vlakové nádraží z roku 1921. Černá mramorová deska na stěně nástupiště připomíná pátek 20. prosince 1918, kdy tu Tomáš Garrigue Masaryk již jako prezident vstoupil na území nově vytvořené Československé republiky po dlouhodobého exilu.
Kousek od trati se také nachází památník 14 lidí, jejichž mrtvá těla byla v lednu 1945 vyhozena z vlakového transportu smrti.
Cíl - Horní Dvořiště
Projdeme Českým Heršlákem a po silnici jsme zakrátko v Horním Dvořišti a na jeho náměstí.
Trasa měří 14 km, nejvyšším místem je přechod přes stání hranici při návratu do Čech s výškou 795 metrů, nejnižším je místo na silnici těsně před návratem do Horního Dvořiště 646 metrů nad mořem. Celkové převýšení na trase je asi 400 metrů, jde tedy o nenáročnou vycházku nebo krátký výlet, jak pro koho. Trasa je vcelku vhodná i pro cyklisty.
