Výlet do Polska: Lázně Běloves, Brzozowie, Kudowa-Zdroj (Lázně Chudoba), Słone (Slaný).
Polsko je našim sousedem, ale můžeme si sáhnout do svědomí, většina lidí chápe tuto zemi jako možnost bezdaňového nákupu. A to je jistě škoda, protože tato země, a to i těsně u hranice, nabízí mnohé zajímavosti. Vypisovat všechny na tomto místě jistě nejde, takže se zaměříme na oblast Polska těsně za hranicemi u Náchoda. Můžeme to uvést ještě přesněji, když se vydáme z českých lázních, jejichž osud je dnes silně na vážkách, do dalších lázní na polské straně, které mají zcela jiné starosti.
Lázně Běloves:
Zdejší vynikající kyselka byla již známá od roku 1392, ale lázně zde vznikly až v roce 1818 a základem léčby byly uhličité koupele. Pramen Ida, zajisté velice známý všem křížovkářům, se časem dostal do prodejen v celé republice. Provoz lázní trval s válečným přestávkami do roku 1996, kdy zanikly zásluhou vlastních majitelů jako jiné dosud fungující podniky v celé republice. Byly sice snahy, a to i ze strany města Náchoda, lázně znovu otevřít, ale nestalo se tak. Idu je dnes možno soukromě si načerpat v Jakubově prameníku, lze se podívat se na bývalé budovy lázní...
Start - státní hranice:
Výlet začneme u běloveské železniční zastávky. Každý toto místo snadno najde a končí ze zelená turistická značka z údolí Peklo (11 km), případně od svého začátku ve Větrníku (32 km). Nás ale zelená zajímat nebude, i když teoreticky se lze vydat i po ní, protože my ji po několika málo kilometrech částečně využijeme. Teď se ale vydáme po hlavní silnici (Polská) směrem k Náchodu až ke Kauflandu. Před ním ale zahneme vlevo a projdeme parkovou ulicí U Starých lázní na ulici U Zbrojnice a zde vlevo na betonový most přes řeku Metuji. Tady se ulice přejmenovala na Na horním konci. U domu čp. 24 (má ve štítu svatého pod stříškou) odbočíme vpravo a polní cestou pozvolna stoupáme na návrší se lesem, kde se setkáme se žlutou značkou. S tou pak mineme osadu Ve Smrčinách a dojdeme na státní hranici. Zde narazíme na onu avizovanou zelenou, ale upozorňujeme, že cesta po ní je sem poněkud delší.
Brzozowie:
Zde na rozcestí končí naše žlutá, ale my budeme pokračovat po oné zelené. Je to tady malý kousek, který vede Polskem, loukami dojdeme do blízké osady Brzozowie, česky Březová. A česky určitě, protože tahle oblast patřila v 10. století k panství Slavníkovců a pak Přemyslovcům, tedy k Českému knížectví a pak i království. Sama ve se uvádí v roce 1400 jako součást panství Náchod. K Prusku byla ves připojena až roku 1763, ty nešťastné války Habsburků s Prusy. Od roku 1816 patřila ves ke Kladsku. Nicméně v 18. století ves byla významným textilním střediskem. Největší památkou zde je barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1730. Věž má pěknou cibulovou přilbu a areál je obklopen zdí.
Prohlédneme si kostelní areál a pokračujeme dolu vsí asi 100 metrů, kde u požární zbrojnice zahneme vpravo po místní komunikací. Jdeme rovně, až narazíme na modrou značku. Ta nás dovede na úbočí návrší Brzezie (495 m). Po odbočení z lesní silničky vpravo přijdeme v Zelené dolině k lesní kaple Matky Boží Bolestné. Ta byla postavena v roce 1887 u zázračného pramene na místě starší malé dřevěné kaple (1830) podle návrhu mnichovského architekta Josefa Elsnera.
Kudowa-Zdroj (Lázně Chudoba):
Modrá značka nás dovede na okraj Kudova-Zdroj. Na hlavní silnici však značku opustíme a dáme se vpravo až na světelnou křižovatku. Zde zahneme vlevo kolem benzínky po Zdrojowe, přejdeme přes potok Klikawu. Před další benzínkou odbočíme vpravo po ul A. Mickiewicze a kolem Marketu Dino odbočíme vlevo. Obejdeme hotel (Villa Carmen) a dva domy za ním odbočíme na pěšinu vlevo přes park k Muzeu zabawek (hraček) a před hlavní lázeňskou budovu s divadlem.
Ves Chudoba již svým jménem uváděla, že v době jejího vzniku nešlo o významnou a bohatou osadu. Především však patřila k Čechám, ale jak jsme již zmínili, o toto území jsme přišli nepříliš dobrou politikou Habsburků. Chudá ves se začala rozvíjet až po roce 1580 v souvislosti s objevem léčivých pramenů, majitelem byl později krátce i Albrecht z Valdštejna. Pokud jde o Prusy, je pravdou že Bedřich Veliký měl velký zájem o zdejší lázně, v roce 17645 je i navštívil. O skutečný rozvoj zdejšího lázeňství se ale zasloužil po roce 1819 krajský hejtman Zikmund Adolf z Götzenu se svým bratrem a po nich po roce 1844 lázeňský lékař Dr. Ing. Amand Ferdinand Nentwig.
Památek je zde více, ale když budeme chtít zmínit ty hlavní, tak to jsou barokní zámek (Zameczek) v parku postavený na konci 18. století na místě vyhořelého loveckého zámečku, reprezentativní budova lázeňského hotelu „Fürstenhof“, postavený roku 1906 jako centrum lázeňského života (dnes Polonia), kostel sv. Kateřiny z roku 1680 se zvonicí z roku 1713. Nad lázeňským parkem se nachází vrch Schlossberg (Góra Parkowa) s protestantskou kaplí z roku 1797 s hřbitovem. Severně od centra je vzdálenější osada Cermna s nejvýznamnější památkou, kostnicí (Lebková kaple), jedna ze tří v celé Evropě. Město nabízí více zajímavostí, je proto škoda, že asi na vše nebudeme mít dostatek času.
Na rohu opět přijdeme na značky, takže se po nich dáme ulici S. Moriuszki, ale jen do poloviny, protože zde odbočíme vlevo k lázeňské budově Zámeček a za ní pak vlevo, kolem záchodků vpravo a mezi budovami po schodech vlevo. V každém případě, pokud nezvládneme všechny zatáčky, musíme se dostat na hlavní ulici Zdrojowa k cukrárně "Asia-Basia", případně k hotelu Amalia. Po hlavní ulici klesneme k benzině a kolem hotelu Willa Antica zahneme vpravo, kde pak na ulici Pogodna narazíme opět na značky. Je zde červená a modrá, po které dojdeme ke kostelu sv. Kateřiny, který byl postaven v roce 1680 a jeho zvonice v roce 1713. U kostela je hřbitov.
Za kostelem se od modré odpojíme vpravo ulicí Jasna. Na jejím konci zahneme vpravo a hned zase vlevo bezejmennou ulicí pode průmyslového objektu.
Słone (Slaný):
Pak se dostaneme do osady Słone, která byla založená na českém území někdy ve 13. století na náchodském panství. Stávala zde tvrz, později od konce 15. století poplužní dvůr. Jako celá oblast, 18. století znamenalo pro Čechy ztrátu tohoto území. Nejvýznamnější památkou jde zde kostel Narození Panny Marie postavený podle plánů architekta Schlaneye Josepha Elsnera a vysvěceného roku 1909.
Cíl - Běloves:
Na konci osady Słone odbočíme vlevo a dojdeme na hlavní silnici. Kolem benziny (Schell) se dáme směrem do Čech, přejdeme přes hranice a od mostu přes Metuji po zelené značce dojdeme do cíle u zastávky Běloves.
Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je luční cesta za hranicí před Brzozowiem po zelené značce, nejnižším místem je závěrečný úsek u mostu přes Metuji 344 metrů nad mořem. Celkové převýšení na trase je necelých 400 metrů, ale je to po pohodlných cestách. Trasa je vhodná i pro cyklisty.
