Výlet kolem vodní nádrže Římov 2, Kamenná Věž, Římov, Kladiny.

V prvním dílu popisu trasy jsme se seznámili krátce s historií města Velešína a pak došli na stejnojmenný hrad na protějším břehu přehrady Římov. Po prohlídce zříceniny Velešínu pokračujeme dál.

Kladiny:

Odcházíme z hradu po modré, ale ještě v lese ve stoupání odbočíme vlevo po neznačené cestě a zalesněnou strání nad přehradou dojdeme na louky pod osadou Hrachovy Hory. Pokračujeme po okraji lesa vlevo pod osadou a dospějeme na silničku s modrou značkou. Ta nás po silnici dovede kolem rybníčku Vydřinec do osady Kladiny. Ta dnes patří jako osada pod obec Římov, ale má za sebou velmi dlouhou historii. Uvádí se již roku 1361 na panství hradu Velešína. Ze zajímavostí můžeme uvést, že zde býval kamenolom, pískovna a grafitové doly. Kaplička na návsi je zasvěcená Panně Marii, z dalších památek zmíníme lidové usedlosti a trojici památných stromů, dvou lip a ořešák královský u čp. 8.

Hráz přehrady Římov:

Na konci Kladin přijdeme na rozcestí s červenou značkou, po ní a po modré dojdeme vlevo na hráz vodní nádrže Římov. Přehrada byla a je využívaná jako zdroj pitné vody pro město České Budějovice, proto zde nenajdeme žádné rekreační zařízení. Jak bylo již zmíněno, stavba přehrady trvala od roku 1971 do 1978. Hráz je dlouhá 290 metrů, široká 6,8 metrů a vysoká 47,5 metrů. Jde o kamenitou sypanou hráz s jádrem ze sprašových hlín. Je zde i malá vodní elektrárna se dvěma turbinami Francis s výkony 760 a 380 kW. Elektrárna byla spuštěna do provozu v roce 1986, ale dnešní stav je z roku 2011.

Římov:

Za přehradou dojdeme na okraj obce Římov. Povídání o ní je skutečně na několik stránek, proto jen krátce. Obci předcházelo slovanské osídlení, zřejmě se vztahující k protějšímu hradišti Branišovice. Ves vznikla někdy ve 13. století, ale uvádí se až roku 1383. Šlo ovšem o osady dvě, Dolní a Horní Římov. V Dolním Římově již ve 14. století stávala tvrz, na jejím místě stojí jezuitský barokní zámeček s věžičkou. Z dalších památek zmíníme proslavenou Pašijovou cestu s 25 zastaveními, poutní areál s kostelem sv. Ducha a Loretánskou kaplí. Zdejší před kostelem rostoucí památná lípa Jana Gurreho byla v roce 2008 vyhlášená jako Strom roku.

Procházku Římovem vřele doporučujeme, ale je to mimo naši trasu.

Kamenná věž:

Na silniční křižovatce v Horním Římově s kapličkou a zastávkou autobusů se od našich turistických značek odpojíme a zahneme vlevo po silnici 155 se žlutou turistickou značkou. Až na okraj osady Želivy jde podél silnice chodník ze zámkové dlažby. Za osadou se žlutou pak odbočíme vlevo na úzkou silničku. Přejdeme přes potok a ve stoupání přijdeme na krátký úsek louky po pravé straně. Pokud nás nebaví asfalt, dáme se po okraji lesa šikmo vpravo, ale jinak můžeme pokračovat po silničce se žlutou. Obě cesty se totiž opět setkají v údolí Velešínského potoka, který vlevo pod námi vtéká do přehrady Římov. Vyjdeme zalesněnou strání na plošinu, kde objevíme rozcestník ke Kamenné věži. Po značce odbočky proto zahneme prudce vlevo a dojdeme na úzký hřeben, který se jako nůž zarývá do hladiny Římovské přehrady.

Hrad Kamenná věž podle archeologie stál ve 13. století a chránily ho čtyři příčné příkopy, ale předcházelo mu osídlení někdy z let 1700 až 1600 před našim letopočtem, tedy ze starší doby bronzové. O hradu však nejsou žádné písemné památky, a ani nevíme, jak se ve skutečnosti jmenoval.

Od zbytků hradu se vrátíme na rozcestí s odbočkou.

Něco navíc:

Když odcházíme od Kamenné věže, na rozcestí před hradem neodbočíme se žlutou vpravo, ale dáme se po hraně srázu neznačenou cestou vlevo. Po skoro rovné cestě dojdeme na protější sráz, kde na jeho hraně odbočíme vlevo. Cesta nás dovede na další ostrožnu do přehrady, kde objevíme další valy příkopy opevněnou lokalitu Strahov. Jde snad o hradiště v době bronzové, jako bylo na Kamenné věži, ale i později v době hradištní. Ke zdejším valům jen tolik, že snad pocházejí až z třicetileté války, kdy zde mohlo být vojenské ležení. Berme to ale s rezervou, žádný rozsáhlejší archeologický průzkum se zde nekonal. Je však možné, že by mohlo jít o původní hradiště Velešín, jak jsme v úvodu naznačili?

Ze Strahova jdeme zpět po hraně srázu, ale neodbočíme vpravo, jak jsme sem přišli, ale pokračujeme stále rovně, až dojdeme na žlutou značku.

Cíl - Velešín:

Žlutá značka nás od Kamenné věž a případně Strahova, pokud jsme došli i na něj, po okraji srázu nad přehradou dovede na okraj Velešína. Tady se žlutá odpojí vlevo a zamíří k Vyhlídce. Pokud chceme a nohy nás nebolí, opět doporučujeme. Jinak ale jdeme rovně ulicí U Přehrady a rovně od křižovatky dál ulicí K Malši. Pak se k nám opět žlutá připojí zleva od Vyhlídky a my projdeme historickou částí Velešína zvaném Latrán. To dokazuje, že zde vládli Rožmberkové, protože Latrány byly jejich "specializací", najdeme je v Českém Krumlově, na Příběnicích, ale i jinde. Dominantou zdejšího Latránu je kostel sv. Václava. A to už je pak jen kousek na náměstí, kde je cíl naší cesty.

Trasa měří 14 km, nejvyšším místem je výjimečně start a cíl s 551 metry a nejnižším bodem je hladina přehrady Římov, uváděná 468 metrů nad mořem. Celkové stoupání, ale tím pádem i klesání, na trase je asi 360 metrů, což určitě není mnoho. Trasa je vcelku vhodná i pro cyklisty, kteří ale musejí počítat s tím, že některé úseky vedou po lesních cestách.