Výlet kolem vodní nádrže Římov 1. Sedlce, Hrad Velešín a okolí.

Je zajímavé, kolik se lidí hlásí k tomu, že i když nežije trvale v jižních Čechách, že ty jsou jejich nejmilejším krajem. Slýcháváme to často v televizních soutěžích, kde mají lidé možnost něco o sobě povědět. Na druhé straně se jim ale divit nelze, jižní Čechy nabízejí vše, co může krajina nabídnout, roviny, hory, vodní plochy, památky, historické města i vesničky, ale většinou jsou zde zajištěny i služby, ať jde o stravování či ubytování a podobně. Podíváme se sem i dnes, i když to nebude do oblasti, která láká davy lidí, jako třeba okolí Lipna či Českokrumlovsko. Ale vězte, že většinu z toho, co jsme v úvodu jmenovali, zde také uvidíte. Našim startem i cílem bude městečko Velešín.

Velešín:

Město Velešín (od roku 1996) na okrese Český Krumlov vzniklo zřejmě v souvislosti s hradem Velešínem, ale může být i stasrší, protože se předpokládá, že zde bylo i slovanské hradiště. To mohlo ale stát i jinde, jak se dozvíme po cestě. K historii Velešína je však nutno podotknout, že pokud byla nějaká obec jako součást hradu, pak obé splývá v jeden celek a hrad převažuje. Přesto je známé, že na městečko byl Velešín povýšen za Rožmberků, kteří panství získali v roce 1387. Ve 2. polovině 16. století se zde těžilo stříbro, v roce 1577 získalo městečko významná privilegia, zejména na tři týdenní trhy ročně, mohli vařit a prodávat pivo a svobodně nakládat se svým majetkem. Poslední Rožmberk, Petr Vok, přispěl k privilegiím s právem mílovým. Třicetiletá válka však postihla Velešín opravdu krutě, že ještě v polovině 18. století se uvádí jako chudé sídlo bez slušného zájezdního hostince. Rozvoj Velešínu přinesla až v roce1832 vybudovaná koněspřežka a pak železnice, a to i přes odpor mnohých místních sedláků a řemeslníků.

Památek tu máme více, jmenujme například zbytky zmíněné koněspřešky v podobě náspů a můstků, radnici a několik měšťanských domů. Z církevních památek to je zejména kostel sv. Václava a bývalý kostel sv. Filipa a Jakuba, který je ale přestavěný na byty. V domě U Kantůrků je malé muzeum s expozici naivních malířů manželů Šítalových "Malovaný svět" a v prvém patře onoho bývalého kostela sv. Filipa a Jakuba je expozice místního muzea o historii města s modely městyse Velešína a místní části koněspřežky s nákladním povozem se solí.

Start - přehrada Římov:

Turistický rozcestník najdeme ve středu Velešína na rohu náměstí, kde stojí zmíněný zrušený kostel s muzeem, a dále informační centrum i městský úřad. Setkávají se zde modrá a žlutá značka, my si ale vybereme modrou na jih směr na Omleničku a Omlenice. Tam ale samozřejmě nedojdeme, protože za parkovištěm a za kavárnou odbočíme vlevo úzkou uličkou. S ní přejdeme ulici Na Hvízdalce, stočíme se vlevo a klesneme k potoku. Za ním dojdeme na silnici u sportovního areálu. Teď nás čeká kus po asfaltu, ale bude to cesta zajímavá. Jdeme po silnici směrem na Trhové Sviny a Svatý Jan, vidíme tu i ceduli s pozvánkou na hrad Velešín.

Silnice nás po 800 metrech dovede na asi 200 metrů dlouhý most přes vodní nádrž Římov. Přehrada byla vystavěná v letech 1971 až 1978 na řece Malši, má plochu 210 hektarů a délku 13 kilometrů.

Sedlce:

Přejdeme po mostě na druhou stranu přehrady a vystoupáme po silnici na rozcestí Svachov. To je starý zemědělský dvůr. Zde na křižovatce se setkáme s modrou značkou, která nás doprovodí do Sedlce. Ves se poprvé uvádí v roce 15471 a dnes patří jako osada pod obec Svatý Jan nad Malší. Ještě v 18. století šlo o ves s několika usedlostmi, dnes jde o poměrně velkou zemědělskou vesnici. Můžeme tu vidět několik památných lip a dubů.

Ve vsi stojí na rozcestí u rybníka a u hospody U hradu turistický rozcestník s naší modrou a ještě zelenou značkou. My se odtud vydáme po modře značené odbočce k hradu Velešínu. Podél luk a polí se dostaneme na úzký ostroh obklopený ze dvou stran přehradou Římov.

Hrad Velešín:

Hrad Velešín se poprvé zmiňuje v roce 1266 jako majetek Čéča z Budějovic. Majitelé se pak střídali, patřil i králi, hrál i poměrně významnou roli ve válkách husitských. Za Voka z Rožmberka byl roku 1487 hrad opuštěn a změnil se postupně na zříceninu. Z hradních budov se dnes dochoval zbytek válcové věže a půlválcová bašta na východním výběžku. Při archeologickém průzkumu v r. 1974 byly objeveny v jižní části hradu zbytky pozdně románské kaple. Hrad byl značné protáhlý a z obou stran hřbetu chráněn příkopy. Stejně tak bylo příkopem chráněné poměrně veliké předhradí. V letech 2011 a 2012 byl postaven v místech starého nový dřevěný most a hrad se postupně upravuje k lepší průchodnosti a bezpečnosti, posezení atd. Z hradu je pěkný výhled na plochu přehrady Římov.

Pokračování v dalším díle.