Výlet v okolí Žamberka - Žampach, rodinný výlet v Orlických horách.
Podhůří Orlických hor nám nabízí spoustu krás a památek. Dnes se o tom přesvědčíme, protože se vydáme ze Žamberku na Žampach. Obě místa s podobnými si jmény spojuje pěkná krajina, kterou si projdeme.
Žamberk:
Město Žamberk vzniklo zřejmě již v době Přemysla Otakara II. poblíž staré slovanské osady, ale první zpráva je o něm až od roku 1332, kdy se tu uvádí jak rychta, tak i zdejší zeman Tyček ze Žamberka. Krátce nato se Žamberk rozdělil do dvou panství, k Liticím a Žampachu. Ke spojení došlo opět v roce 1575 za Mikuláše z Bubna, který zde začal budovat renesanční zámek na místě starého hradu. Součástí zámku je zámecká kaple Nanebevzetí P. Marie. Dnes je zámek zrekonstruovaný a slouží školství. Zajímavý je i zámecký park s různými drobnými stavbičkami a dílky, z nich je asi nejvýznamnější pův. renesanční vodárenská věž a gloriet z 1. pol. 19. st. Další významnou památkou města je barokní kostel sv. Václava z let 1729 až 1738. Najdeme zde i další kaple, sochy, domy, radnici a jiné památky a zajímavosti včetně rodného domu Prokopa Diviše, Městského muzea, Muzea starých strojů a Tyršovy rozhledny.
Start - Písečná:
Jako východisko si zvolíme místní nádraží, kde před budovou prochází žlutá značka. Tu si ale necháme pro návrat a vydáme se vpravo na křižovatku, kde narazíme na zelenou. Po ní se dáme vpravo. Zpočátku jdeme po silnici, ale pak odbočíme vpravo a dojdeme do Písečné. První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1364 a její vznik se dává do souvislostí z hradem Žampachem, původně Sandbach, tedy Písečný potok. Co bylo dřív? Osada nebo hrad, vejce nebo slepice? Dodnes je to neřešitelná otázka. Tady ve vsi máme jako nejstarší památku původně gotický kostel sv. Kateřiny a další vodní mlýn, který slouží jako muzeum mlynářství a života na vsi.
Obec Žampach:
Od mlýna pokračujeme po žluté značce do vsi Žampachu, původně zvané Budy. Místo určitě stojí za prohlídku, dominantou je zde na místě starší tvrze postavený zámek v r. 1672 s později přistavenou kaplí sv. Bartoloměje. Během 19. stol. byl zámek dvakrát přestavěn, dnes je ale veřejnosti nepřístupný. Navštívit však lze Dolní i Horní zámecký park s významnými a vzácnými druhy stromů.
V horní části parku najdeme dřevěnou lávku do parku z roku 1886. Za Zámeckou brankou také spatříme pověstmi opředené Čertovy kameny. Nad lávkou stojí dávný pranýř z roku 1693.
Hrad Žampach:
Od lávky nás červená značka dovede na vrchol se zříceninou hradu Žampachu. Dnes jde již jen o skromné zbytky kdysi významného hradu, jeho zdivo bylo rozebráno na mladší stavby dole ve vsi. Hrad byl založen na konci 13. století a postupně patřil různým pánům, ale i některým českým králům. Do povědomí se dostal především zásluhou Jana Pancíře ze Smojna (Smojno, dosud zcela neobjasněné sídlo na Českolipsku). Ten pomohl Karlu IV. při povstání v Pise v roce 1355, ale pak se z něho stal lupič, hrad byl dobyt vojskem Karla IV. a Jan byl pověšen. Hrad byl zničen hlavně za 30leté války, a pak, jak jsme již psali, se stal kamenolomem. Hradní zříceniny byly v poslední době turisticky upraveny.
Dlouhoňovice:
Od hradu sejdeme na rozcestí na úbočí a po červené zahneme vpravo. Sejdeme až k potoku a po jeho přechodu odbočíme na neznačenou cestu vpravo. Částečně podle vody dojdeme na mírné návrší s rozcestím v polích. Zde se dáme opět vpravo a sejdeme do horní části Písečné na žlutou značku u rybníka. Po značce se dáme vlevo proti toku Potočnice k dalšímu rybníčku. Za ním odbočíme neznačenou místní komunikací vpravo a u statku prudce vlevo. Projdeme kolem dvou usedlostí a vyjdeme na okraj pole. Na jeho konci se silnička stáčí vpravo, ale my jdeme rovně luční cestou do návrší s lesem. Projdeme návrší a na okraji louky máme před sebou dvě cesty, my se dáme tou pravou. Klesneme touto loukou do zalesněného údolí a jím pak až ke hřbitůvku v Dlouhoňovicích. Obec vnikla někdy ve 14. století, ale uvádí se až roku 1543. Významnější byl pozdější jezuitský dvůr v dolní části obce, z památek zde uvidíme dřevěnou zvonici z roku 1797 a tři lípy u pomníku sv. Salvatora, které byly zasazené r. 1833 na paměť obnovy bývalé školy.
Cíl - nádraží Žamberk:
Podél hřbitova v Dlouhoňovicích vede žlutá značka. Doporučujeme kousek po ní vystoupat ka „výhlednu“ s výhledem na okolí. Jinak po žluté projdeme obcí a dojdeme na žampašské nádraží, jak jsme na počátku výletu slibovali.
Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem byla zřícenina hradu Žampach (542 m), nejnižším pak rybníček na zelené značce před Písečnou 382 metrů nad mořem. Celkové převýšení na výletu bylo asi 360 metrů, ale vlastně mimo výstup na hrad Žampach skoro rovinka. Cesta je zvládnutelná i na kole, ale pro cyklisty to asi nebude atraktivní trasa.