Cesta za saskou renesancí II. Františkov, Benešovské památky...
V prvním dílu jsme prošli jen částí Benešova nad Ploučnicí na Ploučnickou vyhlídku na Sokolském vrchu. Dále jsme pokračovali podél Ploučnice a nad Terezínským údolím jsme vystoupali ke zřícenině kdysi významného hradu Ostrý.
Františkov:
Po prohlídce hradu sejdeme dolů a u staré vodárny zahneme mimo značku vlevo do Františkova. Přejdeme přes Ploučnici a po hlavní silnici zahneme vlevo směr Česká Lípa. Silnice se v širokém oblouku stáčí vpravo, kde míjíme tovární objekty. Za nimi stojí mohutná fabrikantská vila z roku 1883 s nárožními věžemi, zvaná "zámeček". Kousek za ní stojí stará roubená chalupa čp. 65.
Františkov byl založen v roce 1707 a jméno má po majiteli z rodu Thunů. V roce 1845 zde byla zahájena výroba v přádelně již zmíněného Mattausche, druhá jeho přádelna bavlny byla zprovozněna v roce 1862. Na území obce byly i další provozovny, jako třeba knoflíkárna F. Ritscheho, další přádelny bavlny f. Schiller (dnes Pila Františkov s.r.o.).
Jdeme dál po silnici a Ploučnici opět přejdeme po druhém mostě, který překlenuje i ostrov s "Oranžovým hřištěm" a míří k železniční zastávce. Zde začíná zelená značka, po které se vydáme na zpáteční cestu. Podejdeme železniční trať a stoupáme kolem hřbitova a dětského hřiště U dubu na rozcestí Suchá studánka.
Sv. Jan a Pavel:
Na rozcestí se rozloučíme se zelenou a po cyklostezce 15 dojdeme k vysílači a pak klesáme do údolí. Cesta se zlomí vpravo, a pak prudce vlevo. Na konci loučky po levé ruce odbočíme na polní cestu vpravo a dojdeme do údolí potoka Bystrá a do Palackého ulice. Zde se dáme vlevo, podejdeme trať a po pravici si všimneme památky, patrového roubeného domu čp. 398 se zděný přízemím a pěkným štítem. V zatáčce silnice se dáme vpravo kolem dětského hřiště na křižovatku s chráněnou lípou a nad ní s dalším památkovým polodřevěným domem čp. 381.
Husovou ulicí stoupáme dál směrem do Ovesné. Cestou se k nám zleva připojí žlutá značka, ale jdeme dál až za prudkou levotočivou zatáčku. Před ní nás žlutá opustí vpravo a za ni zahneme po kraji lesa vlevo. Tady objevíme křížek a torzo sousoší sv. Jana a Pavla z roku 1777, kdy ho tu nechal postavit ředitel thunské hraběcí kanceláře Franz Xaver Walter.
Benešovské památky:
Od torza se dáme zpět, a jdeme do města po žluté ulicí Táborský vrch (vysílač po pravici) do ulice Pod Táborským vrchem. Za ní již jdeme Zámeckým parkem, ale nevejdeme do města, dáme se vlevo podél příkopu a hradeb ke kostelu. Obejdeme ho a pak máme všechny nejvýznamnější památky města hezky za sebou - kostel, barokní kapličku, Schönfeldovský dům vlevo, Konojedský zámeček a Ballamský dům (správa zámku), Horní zámek, Dolní zámek, radnice, Volfův zámek a Morzínovský zámek. A hle, jsme v cíli na dolní straně náměstí Míru.
Trasa měří 14 km, nejvyšším místem byl vysílač mezi Františkovem a Benešovem 285 m, nejnižším bodem byla Ploučnice v Benešově s výškou 191 metrů nad mořem. Celkově jsme nastoupali asi 450 metrů, ale byla to jen krátká stoupání. Trasa sice není určená pro kola, ale dá se projet, ale adrenalínový požitek to nebude.
