Cesta za saskou renesancí I. Ploučnická vyhlídka, Terezínské údolí...
Nedaleko jižních hranic Českého Švýcarska leží zajímavé městečko Benešov nad Ploučnicí. Nachází se zde unikátní soubor památek saské renesance, který si dnes prohlédneme, ale podíváme se i do pěkného okolí, hlavně do údolí Ploučnice.
Benešov nad Ploučnicí:
Město Benešov nese své jméno po jednom ze členů významné šlechtické rodiny Markvarticů, zřejmě po Benešovi Věrném, který byl majitelem panství v letech 1304 až 1322. První privilegia Benešov dostal v roce 1392, následně bylo v roce 1426 město zničeno husity. Z předhusitských dob se asi také proto žádné památky nedochovaly, snad jen mimo torza hradeb. V letech 1483–1557 byl na místě staršího postaven nový gotický kostel N. P. Marie, v letech 1522 až 34 Horní zámek, v letech 1540 až 44 Janův palác Dolního zámku a u něho v letech 1570 až 76 Wolfův palác. Z dalších památek města připomeneme renesanční Konojedský dům postavený roku 1552, renesanční Schönfeldovský dům také ze 16. století a další.
Start - Ploučnická vyhlídka:
Jak výchozí místo dnešního výletu si stanovíme dolní část náměstí, odkud vyjdeme po žluté značce směrem k Ploučnici Čapkovou ulicí, a pak vlevo do Nerudovy. Přejdeme na druhou stranu Ploučnice a stoupáme mezi domy a pak lesem na Sokolský vrch s Ploučnickou vyhlídkou. Jde o zděný altán asi 10 metrů vysoký se dvěma vyhlídkovými plošinami z roku 1902. Výhled je na město a řeku Ploučnici. Od vyhlídky nejdeme zpět po značce, ale pěšinou přímo dolů do ulice Pod Vyhlídkou. U domu po levé ruce na křižovatce se Sokolskou stojí na zahradě socha sv. Vojtěcha.
Ostrý:
Vrátíme se po mostě na druhou stranu Ploučnice, ale ne na náměstí, nýbrž Sokolskou vpravo. Na křižovatce s ulicí Čs. armády narazíme na zelenou značku. Dáme se opět vpravo a jdeme ulicí B. Němcové, a pak pěkným údolím proti toku Ploučnice. V místech, kde již vidíme železniční most, je odbočka k vodopádu u Františkova. Ten je vysoký 10 metrů, ale v době sucha je úzký, v zimě se tu naopak tvoří krásný ledopád.
Terezínské údolí:
Vrátíme se na zelenou, ale u rozcestníku uhneme vlevo nad portál tunelu. Pěšina nás vyvede na vyhlídku Nad Terezínským údolím. Tak se jmenuje část údolí Ploučnice pod námi, kde byla osada Terezínské údolí založena v roce 1869 Franzem Mattauschem pro zaměstnance jeho prádelny, jméno má po jeho manželce. Kolonie je dodnes velmi zachovaná a jde o nejstarší dělnickou kolonií svého druhu v celé Evropě.
Ostrý:
Na vyhlídce narazíme na zelenou, která nás dovede na hrad Ostrý.
Hrad Ostrý (Šarfenštejn) je dnes skromnou zříceninou, ale ve středověku byl významný. Založen byl někdy v polovině 13. století a patřilo k němu rozsáhlé panství až k České Kamenici. Jeho konec přišel v roce 1455, kdy po dobytí již nebyl obnoven a stal se zříceninou. Dominantní stavbou zde je spodek mohutné kulaté věže a je odsud také pěkný výhled do údolí.
Pokračování v dalším dílu.
