Hrady v okolí České Kamenice, pěkný výlet pro rodiny.

Česká Kamenice je nejchráněnějším městem v České republice, v jejím středu se totiž stýkají hranice tří chráněných oblastí, a to Labské pískovce, České středohoří a Lužické hory. Ten bod, vlastně trojmezí, je na křižovatce ulic Tyršovy, 5. května a Smetanovy.

Česká Kamenice:

Město Česká Kamenice vzniklo na panství hradu Ostrý u Benešova nad Ploučnicí, kdysi zvaného Šarfštejn. Bylo to ještě za panování Přemysla Otakara II., ale první určitá zpráva o městě je až z roku 1352. Město bylo založeno uměle na křižovatce kupeckých cest, zřejmě ale na místě starší vsi. Městské opevnění se nedochovalo, některé památné budovy byly zbořeny, jiné přestavěny, jak už to bývá. Dnes tu však najdeme poměrně rozsáhlý soubor památek od gotiky po novodobé styly. Protože si stanovíme začátek výletu na náměstí, povězme si něco o něm. Nemá pravidelný tvar, jde o lichoběžník a ještě má vedlejší část na jihozápadní straně. Zřejmě zde byla původní náves předměstské osady. Ústřední stavbou náměstí je radnice, v dnešní úpravě z poloviny 19. století. Starší jsou tu ale domy ještě gotické, třeba ten s cukrárnou (č. 253), bistro (č. 122), potraviny (č. 221), květinářství (č. 270), tabák a penzion (č. 123). Stojí zde i renesanční kašna z roku 1574.

Start - Zámek a kostel:

Na náměstí od rozcestníku vedou všechny barvy do okolí, my si vybereme zelenou, který vede na Zámecký vrch. Jdeme kolem IC Lipovou ulicí k bráně. Jde vlastně o spojení zámku od nás napravo s kostelem sv. Jakuba Většího. Renesanční zámek se začal stavět asi po roce 1535, další stavební činnost zde probíhala poč.17. a pak i v 18. a 19. století. K zámku přiléhají budova hospodářského dvora a pivovaru z 18. století, V roce 1792 byla postavena zmíněná chodba do kostela. Ten je nejstarší stavbou ve městě, stál již roku 1352, ovšem předpokládá se, že byl kostelem již předměstské vsi, snad i ve 12. století. Kostel doznal mnoha změn, dnes je v podobě z let 1604 až 1605, kdy byl rozšířen tak, že se spojil s původně samostatnou městskou věží z let 1552 až 1555. Kostel má bohatou vnitřní výzdobu, a i když je ještě stavěn v gotickém slohu, je z jeho architektury znát již nástup baroka. Věž je někdy přístupná a nabízí úchvatný výhled na město i okolí.

Zámecký vrch:

Pokračujeme dál po zelené, vlevo můžeme navštívit Muzeum psacích strojů. Nad ním po naší pravici stojí dům č. 84, který je jedním z nejstarších dřevěných domů v Čechách z poloviny 17. století. Na křižovatce zahneme vlevo a pak vpravo podejdeme železnici. Dále nad městem již stoupáme loukami na úpatí Zámeckého vrchu. Zde na kraji lesa se dáme vlevo odbočkou na vrchol.

Hrad Kamenice vznikl až po husitských válkách, případně ještě na jejich konci. Jde tedy o jeden z nejmladších hradů v Čechách. Hrad byla ale obýván krátce, v polovině 16. století se již šlechta stěhovala do města, takže začal pustnout. Až roku 1880 se postavila vyhlídková věž a příležitostní restaurace. Roku 1910 byla restaurace rozšířená a otevřen „Rytířský sál“. Nově byl hrad upraven v roce 1998.

Kamenický Šenov - Poutní zastavení:

Sejdeme zpět na rozcestník pod hradem a pokračujeme dál po zelené až na hlavní silnici od Nového Boru. Tady je železniční přejezd již jen rekreačně využívané tratě od České Kamenice. Odpojíme se od zelené, ta vede po silnici vpravo, a my jdeme krátce směr do kombinátu Lustrů, zahneme však vpravo ulicí Stará huť. U zastávky autobusu Huťská zatočíme vlevo a sejdeme do údolí Šenovského potoka do Smetanovy ulice. Tou se dáme optě vlevo tzv. Dolním Šenovem až k další autobusové zastávce Sídliště. Tady zahneme vpravo do sídliště Pískovec, ale držíme se pak vlevo a pod budovou školky najdeme poutní zastavení. Jde o skalní výklenek s namalovaným Andělem strážným a spícím děckem.

Křížová cesta:

Pokračujeme dál na křižovatku s ulicí Pískovec II. Je to silnice směrem na Dolní Prysk, jdeme po ní kousek vpravo až do serpentiny. Tady narazíme na místní značení, po kterém se dáme vlevo ke Křížové cestě. Areál má počátek v roce 1846, ovšem ve 2. polovině 20. století totálně zpustl. V současné době se obnovuje, takže dnes tu je přístřešek, pramen, dvě skalní kaple, křížová cesta a další objekty. My vystoupáme podél křížové cesty až k horní kapli, od které po značkách NS Okolí křížové cesty pokračujeme po hřbetu vrchu Stráž a pak jeho úbočím.

Pustý zámek:

Na úbočí Stráže dojdeme na rozcestí, kde opět narazíme na místní značky. Po nich se dáme vpravo a dojdeme do Dolního Prysku. Zde je další rozcestí značek, my se dáme vlevo a pak vyjdeme k portálu Riedlovy jeskyně. Nejde o žádnou pravěkou prostoru, ale starý lom na písek. Nad jeskyní v sedle Břidličného vrchu přijdeme na rozcestí. Zde se dáme po modré značce, tedy rovně před námi a prudce s kopce. Sejdeme k železnici na Rumburk a přes řeku Kamenici se dostaneme na silnici směrem na Kytlice. Po levé ruce vidíme vysokou skálu Pustého zámku. Zde si můžeme přečíst informační ceduli o přírodní památce. Na vrchol se dostaneme tak, že za budovou vpravo při silnici zahneme vlevo a vystoupáme ke zřícenině hradu.

Historie hradu je spojena s Českou Kamenicí, jde o ojedinělý příklad mýtného hradu. Původní cesta nevedla údolím, zde byla odlámána mnohem později, ale vedla přes sedlo před hradem, takže hrad, tehdy zvaný Fredewald, kupeckou cestu zcela ovládal. Ve starší literatuře se můžeme dočíst, že šlo o hrad Kuklu z roku 864, ale to je jen báje. Byla vznikl někdy na konci 13. století současně s městem, ale uvádí se poprvé až roku 1406. Nejznámějším obyvatelem byl zdejší hejtman Mikeš Pancíř ze Smojna, pozdější majitel skalního hradu Sloup. Hrad byl zbořen v roce 1445. Roku 1890 byla upravena cesta na vrchol, takže se můžeme odtud pokochat vyhlídkou do údolí Kamenice.

Cíl - Česká Kamenice:

Ze sedla před hradem se nedáme po značkách, které vedou zpět vpravo, ale po pěšině vlevo, tedy vlastně po trase staré kupecké cesty. Klesneme na silnici a pokračujeme směr Česká Kamenice. Je to sice po asfaltce, ale moc pěkným údolím. Než dojdeme v Dolní Kamenici na křižovatku se silnicí od Chřibské, přejeme vlevo přes řeku a zde narazíme na značky NS Okolím Studence. Po nich pokračujeme podél řeky a přijdeme na červenou, a ta nás již dovede na náměstí.

Trasa měří 14 km, nejvyšším místem je Zámecký vrch 530 m, nejnižším pak start a cíl 294 metrů nad mořem, Celkové převýšení je asi 750 metrů, je to zkrátka cesta krátkých výstupů a sešupů, ale po pěkných cestách. Trasa není vhodná pro cyklisty.