Nádherný výlet v okolí Strakonic - Stonehende, Řepice, Domanice, Šumavský výlet.

Při cestě na Šumavu, ale také z ní, se často zastavujeme ve Strakonicích. Je to okresní město na řece Otavě, s bohatou minulostí a významnými historickými památkami, ale i s moderními sídlišti. Je to ale i město průmyslu, zbraní i motorismu a známých čepiček fezů. Neodmyslitelnou součástí města jsou i dudy a Strakonický dudák.

Město Strakonice mají několik historických zajímavost, například město mělo asi stát jinde, a to kolem kostela sv. Václava. Město však vzniklo u řeky a má dokonce dvě historická centra, Palackého náměstí na ostrově a Velké náměstí severně od něj. Zde také najdeme hlavní městské památky, jako jsou radnice a několik domů na středověkých základech. Přes Otavu pak stojí hrad, dnes muzeum. Dominantou hradu je věž Rumpál.

Start - Stonehende:

Začátek výletu lze stanovit různě, ale abychom se sjednotili, tak si ho dáme na západní okraj Palackého náměstí pod kostelem sv. Markéty. Nejsou zde žádné turistické značky, takže půjdeme po jménech ulic. Projdeme celé Palackého náměstí a Tržní ulici na parkoviště. Přejdeme Ellerovu a přes protější parkoviště jdeme cestou pobřežním parkem se značkami NS Švandy Dudáka. Po pravici mineme Stonehenge, vypadá jako brány do pravěké svatyně. Je to dílo známého technika a experimentálního archeologa Ing. Pavla Pavla.

Řepice:

Přejdeme most pře náhon a dojdeme na křižovatku na Sídlišti 1. máje. Zde odbočíme vpravo, tedy i po značkách cyklostezky 1260. Na první křižovatce zahneme vlevo a stále jdeme podél Otavy, podejdeme silniční most. Obejdeme benzinovou čerpačku a pak jdeme silničkou podél silnice I/40. Podejdeme vlevo silnici, přejdeme přes koleje a pokračujeme dál podél silnice, ovšem po druhé straně. Mineme Husovu kapli, která původně patřila sv. J. Nepomuckému, ale teď má místo kříže kalich.

Za prodejnou VW zahneme vlevo a stále s cyklostezkou 1260 dorazíme do Řepic. Zde je významnou památkou kostel sv. Maří Magdalény, původně raně gotický. Po cestě ale mineme pozdně gotický špýchar s vysokou střechou. Poblíž stávala tvrz, přestavěná na zámek, ale později zbořená. Dnes zde zbyly části dvora s renesančními štíty a dvě malé bašty z původní zámecké zahrady.

Hradec:

U řepické hospody zahneme po silnici již bez značek vlevo. Na konci vsi u malé kapličky zahneme vpravo a dojdeme k lesu. Zde se na rozcestí dáme druhou cestou odleva, tedy přímo mezi stromy severozápadním směrem. Mírně vystoupáme do cípu pole. Tady se to jmenuje Lemůzy, což evokuje jméno jednoho ze slovanských knížectví na severu Čech.

Odtud začneme stoupat západním směrem po hřebeni na vrch Hradec, ale je to jen 50 metrů převýšení. Zakrátko již spatříme příkopy a valy trojdílného hradiště o rozloze asi 3 ha. Podle průzkumu hradiště existovalo v 9. století, a zaniklo zřejmě dobytím a požárem, asi při rozšiřování moci Přemyslovců. Snad to má souvislost i s oním názvem Lemúzy pod kopcem? V 18. století na vršku stála malá kaplička.

Domanice:

Vrch opustíme tak, abychom sešli na silnici vedoucí po západním úbočí. Silnice vede podle obory Spálenka, kde můžeme vidět jelení zvěř dovezenou i z Maďarska a dokonce až z Nového Zélandu. Po silnici se podél obory dáme vpravo a dojdeme do Domanic. Ves je velmi stará, v roce 1327 se uvádí Hroznata z Domanic. Jeho tvrz zanikla v polovině 16. století. Dnes je největší památkou osady kaplička. Narazili jsme zde na zelenou značku, po které se dáme vlevo a znovu jdeme podél oplocení obory a také kolem Horního Řepického rybníku. Pod rybníkem jdeme kolem objektů Hořejšího mlýna, ale hned pod ním na křižovatce zahneme vpravo přes koleje.

Droužetice:

Polní cestou s pěknými výhledy dojdeme do Droužetic. I tato obec je velmi stará, uvádí se již k roku 1204, kdy patřila králi. Stávala zde také tvrz, která zanikla v polovině 16. století. Pochází odtud velmi významná památka Droužetická madona z roku 1420, špičková ukázka gorické plastiky. Její kopie je v majetku místního obecního úřadu. Při silnici stojí pěkná kaplička s věžičkou. Projdeme celou ves a na konci u zastávky autobusu a na hrázi Podvesního rybníku odbočíme vpravo. Dále v poli se držíme cesty vlevo (jižně) a přejdeme po hrázi malého rybníčku.

Šibeník:

Stoupáme k úpatí vrchu Ryšavá, kde lesem pokračujeme silničkou a na rozcestí s křížkem natrefíme opět značky žluté NS Švandy Dudáka. Ty nás dovedou na sousední vrchol Šibeníku. Zde skutečně stávala do 18. století kamenná šibenice. Podle pověsti právě zde hrál Švanda Dudák čertům nebo divým ženám, a zde také přišel o kouzelnou moc svých dud, ale zachránil si svou duši. Dnes je to místo v krásné zeleni a nic nesvědčí o jeho ponuré minulosti.

Cíl - Strakonice:

Ze Šibeníku sejdeme po značkách na okraj Strakonic, ale ze žluté sejdeme v Radomyšlské ulici na zelenou. Ta nás provede přes Velké náměstí do cíle.

Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem je Šibeník 510 m, nejnižším počáteční úsek podle Otavy 391 metrů nad mořem. Celkové převýšení je kolem 300 metrů, nejde tedy o žádnou horskou túru. Trasu lze zvládnout i na kolech, jen asi bude třeba dát zvýšený pozor při stoupání a hlavně při klesání na vrších Hradec a Šibeník.