Krkonoše - Malá Úpa, Uranové šachty, Sulica, Dzwonkówka - Výlet do Polska.
Jak se kdysi těžily rudy v Krkonoších, se můžeme podívat na polské straně Krkonoš, nedaleko naší Malé Úpy. Tu si také vezmeme jako start našeho výletu.
Malá Úpa - hranice:
Malá Úpa jako osada vznikla v 16. století am osídlili ji převážně dřevaři. Časem se tu usadili i horníci, nejvýznamnější památkou je kostel sv. Petra a Pavla, který je s výškou 975 metrů nad mořem čtvrtým nejvýše položeným kostelem v ČR. Dnes je to především obec rekreační, a to v létě i v zimě. My jsme zde ale v době, kdy není sníh, nemáme na nohách lyže, ale alespoň botasky. Takže vydejme se na cestu, a to od rozcestníku turistických cest u Pomezní boudy nedaleko informačního centra a zastávky autobusu.
Vydáme se po silnici ke hraničnímu přechodu, což je necelých 400 metrů.
Uranová šachta:
Na hraničním přechodu nepřejdeme hranice hned, ale zahneme vlevo a do Polska vstoupíme na cestě k osadě Granizcne Budy. Podejdeme dřevěnou bránu a hned za ní zahneme vpravo na cestu, skoro spíše pěšinu, mezi stromy. Ta se stočí vlevo a lesnatými stráněmi klesáme do údolí potoka Jedlica. Asi po jednom kilometru dojdeme na větší rozcestí lesních silniček, kde zahneme prudce vpravo, je zde značená cyklotrasa. Přejdeme na druhou stranu potoka a na křižovatce stoupá silnička s cyklostezkou šikmo vpravo, ale my jdeme rovně stále podle potoka. Po 600 metrech dorazíme na mýtinu, kde vpravo můžeme vidět uranovou šachtu.
Geologické muzeum:
Od šachty jdeme po silničce stále po levém břehu potoka, ale po 400 metrech se na hřbetu cesta zlomí prudce vpravo a dovede nás k hlavnímu cíli cesty ke geologickému muzeu Sztolnie Kowary - Podziemna Trasa Turystyczno-Edukacyjna Kopalnia "Liczyrzepa". Zde se těžila od 12. století železná ruda a později i jiné rudy drahých kovů, naposledy však uran pro Sovětský svaz. Zdejší expozice má tedy jednu část geologickou a druhou zaměřenou na historii těžby. Cesta do podzemí připomíná cestu do podsvětí, takže kdo trpí klaustrofobií, by asi do šachet chodit neměl. Otevřeno je zde během sezóny denně od 9 do 17 hodin, jinak jen o víkendech.
Sulica:
Od muzea se vydáme po silničce směrem na jih, tedy do hor. Nyní je to údolí potoka Jelenia Struga, ale asi po 900 metrech se na mýtině cesta opět prudce zlomí a severovýchodním směrem pozvolna stoupáme úbočím hory Sulica (942 m). Pokud si chceme trasu zkrátit, tak tu můžeme od zabočení pokračovat pěšinou stále podle potoka až na lesní cestu s cyklostezkou, kde zahneme vlevo a dojdeme na lesní silnici se značkami.
Jinak bez zkratky pokračujeme dál až na severní hřbet Sulice, kde narazíme na žlutou značku. Po ní se dáme vpravo a dojdeme po 1,1 km na křižovatku s lesní silnici Rozrdože pod Sulicou. Zde si můžeme na turistickém odpočívadle oddychnout.
Dzwonkówka:
Pokračujeme od odpočinku po žluté a po silnici a dojdeme k místu, kam došli i ti, kteří si vybrali lesní zkratku. Na silnici se setkávají turistické i cyklo trasy, my se dáme jihozápadně po červené a modré. Kdo by tedy chtěl další zkratku, dojde po silnici v pěkných serpentinách na hranici a do Malé Úpy.
Jinak my jdeme úbočím Pomezního hřebene až do sedla s vrškem Dzwonkówka (1002 m).
Hranice:
Pokračujeme dál po značkách skoro 2 km, kde náhle modrá končí a červená se prudce stáčí vpravo. Opět zvolna stoupáme úbočím Pomezního hřebene až na jeho konec, kde se setkáme ze zelenou značkou. Obě nás pak v klidu povedou na hraniční přechod a cíl je odsud jen malý kousek.
Trasy měří 14 km, nejvyšším místem je na červené úbočí Pomezního hřebene 1105 m, nejnižším pak geologické muzeum 697 m n.m., celkově nastoupáme asi 700 metrů, ale jsme v Krkonoších, takže to asi jinak nejde. Ale na druhou stranu je to stále po velmi pohodlných cestách. Trasa je vhodná i pro cyklisty, kteří se nebojí převýšení.
