Od Mědvědína na Medvědí boudu aneb Trasa kolem Špindlerova Mlýna - Martinova Bouda, Vrbatova Bouda, Labská Bouda.

Naše nejvyšší hory se jmenují Krkonoše, to ví snad každé malé dítě. Nebýt na Sněžce, to je pro občana České republiky trochu ostuda, vždyť tam vede i lanová dráha, takže se nemusí vůbec šlapat. Ale na jiná místa se už musí pěšky nebo na lyžích. A my se vydejme do trochu jiné část Krkonoš než je Sněžka, ale přesto se dá říci, že je to stále v srdci těchto hor.

Špindlerův Mlýn:

Špindlerům Mlýn je hlavním krkonošským střediskem, a to tak, že když se budou mnozí pohybovat od jedené restaurace ke druhé, klidně budou tvrdit, že byli v Krkonoších. My se samozřejmě nevydáme po jejich stopách, i když by to jistě mohlo být zajímavé, ale skutečně vyrazíme do hor a strání. Našim startem bude lanovka na Medvědínem. Předem vás můžeme potěšit, že vyjedeme lanovkou nahoru a vrátíme se dolu, takže stoupání bude daleko méně než klesání. 

Čtyřsedačková lanovka, která vozí turisty na vrchol Medvědína, zahájila provoz v roce 1994. Délka lanovky je 1910 m. K dolní stanici se dostaneme snadno, pro úplnost dodáme, že je ve výšce 743 metrů nad mořem. Až dosáhneme vrcholu, budeme ve výšce 1235 m, převýšení je tedy skoro 500 metrů.

Horní Mísečky:

Z vrcholu v zimě vede vlastně jen jedna upravovaná lyžařská trasa, ale může se stát, že když delší dobu nesněží, že si lyžaři udělají množství jiných cest, zejména podél červené turistické značka západním směrem. My se ale vydáme jižně po spojce na Turistickou sjezdovku. Na jejím horním konci již pokračujeme svahem na rozcestí nad Horními Mísečkami.

Horní Mísečky vznikly v roce 1642 se stavbou první horské boudy. Žili zde převážně dřevaři a horníci, zbytky historického kutání se tu v podobě hald hlušiny nacházejí dodnes. To bychom ale viděli v létě, teď je vše pod sněhem.

Zde narazíme na Masarykovu horskou cestu na Zlaté návrší a k Vrbatově boudě, a po té se tam také vydáme.

Vrbatova bouda:

Serpentinami stoupáme jihovýchodním úbočím Zlatého návrší (1411 m). V konečné fázi výstupu se dostaneme k Vrbatově boudě. Bouda postavená v roce 1964 získala jméno po krkonošském hrdinovi, Václavovi Vrbatovi, který zahynul, když se snažil zachránit svého přítele Bohuslava Hanče, v roce 1913. 

V boudě se můžeme občerstvit a budeme po Krkonošské magistrále pokračovat dál. 

Labská bouda:

Úsek magistrály od Vrbatovy boudy začneme cestou kolem Mohyly Hanče a Vrbaty. Pak již další úsek patří k těm lehčím, protože pozvolně klesáme po Vrbatově návrší podél betonových řopíků až mezi Pančavskou a Mumlavskou louku. Zde jsou dvě rozcestí, U čtyř pánů a další u traumatologického bodu 875. Zde se od magistrály odpojíme vpravo a dorazíme k Labské boudě.

Labská bouda:

Tento moderní hotel je současně výrazným orientačním bodem. Když se v roce 1969 začal stavět, mnozí byli proti tomu, ale časem jsme si již většinou zvykli. Na tomto místě však stával v polovině 19. století hostinec. V roce 1879 přestavená bouda v roce 1965 vyhořela a byla nahrazena moderně pojatou devítipatrovou železobetonovou panelovou budovou dokončenou až v roce 1975. Hotel byl v roce 2011 zrekonstruován. Od hotelu jsou nádherné výhledy do Labského dolu.

Sněžné jámy:

Dále pokračujeme od hotelu právě po horní hraně Labského dolu, ale po překročení Labe se na rozcestí Labská bouda dáme vlevo směrem na Sněžné jámy. Dorazíme k nim velice snadno, orientačním bodem nám bude stejnojmenná horská bouda. Sněžnými jámami jsou nazvány dva mohutné ledovcové kary na polské straně Krkonoš, ve Velké jsou ledovcová jezírka. Horská bouda je však již za hranicemi, ale je samozřejmě volně pro nás přístupná.

Velký Šišák:

Na rozcestí u hranic se dáme prudce vpravo a kousek podél hranice a pak svahem pod Vysokým kolem (1509 m) se dostaneme na hraniční vrchol Velkého Šišáku (1410 m). Od české strany jde vlastně o nevýrazný vrch, ale od Polska se jeví díky vyšším svahům daleko mohutněji. Pro nás to je jen místo výhledu  a začátkem klesání k rozcestí Pod Smělcem. Zde se stočíme vpravo směr vnitrozemí a Martinova bouda.

Brádlerovy boudy:

Na rozcestí u Martinovy boudy, kde se můžeme také občerstvit, se dáme vlevo a klesneme k Brádlerovým boudám. Ty jsou zaznamenány již v 17. století, stavba je až po roce 1912, kdy vyhořely. Dnes jde o 3 budovy s možností občerstvení. Opět budeme klesat, a to k Medvědí boudě. 

Bílé Labe:

Mineme Medvědí boudu, pod kterou se stočíme vlevo do Medvědího dolu. Za ním pak pozvolně stoupneme k Davidovým boudám či Davidovkám. Zde projedeme spodní částí lyžařského areálu, kde odbočíme vpravo a klesneme údolím Červeného potoka k Bílému Labi a k jeho soutoku s Labem u Dívčí lávky. Také zde je možnost občerstvení. 

Cíl - Lanovka na Medvědín:

Od soutoku Labe s Bílým Labem je to již jen kousek do našeho cíle, k dolní stanici lanovky. Za pozornost stojí po cestě kousek od mostu přes Labe další betonový bunkr z 1.republiky. 

Celá trasa měří 19 km, nastoupáme je celkem málo, asi 470 metrů, ale klesneme skoro jeden kilometr. Na začátku jsme si říkali o cestě po restauracích ve Špindlerově Mlýně, na naší cestě máme možnost se občerstvit asi na desíti místech, jen musíme mezi nimi najet více kilometrů.

Labská Bouda.
Martinova Bouda.
Vrchol Medvědína.
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

RODINA 3 denní pobyt

Rodinné pobyty

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 7 000 Kč


Svatební pobyt

Romantický víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 900 Kč


LOVE STORY

Romantický víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 900 Kč


Zumba kurzy s wellness

Relax víkend

Horská chata Orlík

Cena od: 5 990 Kč


Další nabídka pobytových balíčků