Pustevny (1018 m n. m.) a Radhošť (1129 m n. m.) - Výlet do Beskyd.
Pustevny jsou celoročně nejnavštěvovanějším beskydským horským střediskem. Název dostaly po poustevnících, kteří v těchto místech žili téměř do konce devatenáctého století. Pohorská jednota Radhošť zde v roce 1891 otevřela útulnu Poustevna. Do konce devatenáctého století ještě přibyly další stavby – Šumná, Maměnka a Libušín. Místu dominují stavby postavené podle návrhů významného slovenského architekta Dušana Jurkoviče, jsou to dřevěné stavby, postavené v lidovém slohu. Podle Jurkovičova návrhu byla postavena i známá dřevěná valašská zvonička.
V zimě jsou Pustevny vyhledávaným lyžařským střediskem, nabízejícím jedenáct vleků a devět sjezdovek různé obtížnosti. Z Ráztoky u Trojanovic sem také vede dvousedačková lanovka, jediná v Beskydách. Jsou i důležitou křižovatkou upravovaných běžeckých tras. Běžkaři mohou využít upravované okruhy – např. Okruh přes Velkou sjezdovku – 11 km, Okruh kolem Zmrzlého – 9 km, Okruh Skalíková louka – 7 km.
V létě jsou Pustevny vyhledávány hlavně pro svoji výhodnou polohu – křižovatka značených turistických cest na hřebeni. Např. východním směrem odtud dojdete kolem jediného plesa v Beskydách na Čertův mlýn s ojedinělými skalními útvary. Západním směrem vede chodníček, po kterém kolem sochy pohanského boha Radegasta z roku 1931, ztvárněného s býčí hlavou, rohem hojnosti a s valašskými krpci (tradiční valašská obuv), dojdete na vrchol Radhoště.
Radhošť byl podle pověsti sídlo boha Radegasta-boha války, vítězství, slunce a hojnosti. Údajně se na tomto kultovním místě v dávnověku konaly posvátné obřady, oslavující tohoto boha. Snad zde působili i slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, jejichž sousoší a dřevěnou kapli, s kopií obrazu Valašské madony z roku 1898, naleznete na vrcholku. Z nedaleké rozhledny Cyrilka je výhled k Frenštátu pod Radhoštěm, na Lysou horu, Poustevny a za dobré viditelnosti Malou Fatru i Západní Tatry.
Na Poustevny se dostanete z Prostřední Bečvy nebo už zmiňovanou lanovkou z Ráztoky.
.jpg)
