Lesy a památky kolem Bohdašína - Mezilesí, Slavoňov, potok Olešenky.
Dnes se vydáme na výlet ne sice po nejvyšších hřebenech Orlických hor, ale v části, která nás zaujme pěkným údolím, památkami a hezkými výhledy. Začneme proto v Bohdašíně.
Bohdašín:
Obec Bohdašín leží na silnici 298 z Dobrušky a nedaleko silnice 285 z Nového města nad Metují do Olešnice v Orlických horách.
Ve 14. století toto území patřilo k panství hradu Frymburku. Ves vznikla okolo roku 1446 v souvislosti s těžbou železné rudy, první zmínka je ale až z roku 1534. Z roku 1537 známe dokonce jména zdejších obyvatel, například Wašek Brož, Kalášek, Mareš, Jan Šejnoha a další.
V době násilné rekatolizace část zdejších obyvatel raději uprchla, než by snášela útrapy za svou víru, což okusil třeba zdejší sedlák Mikuláš Matějů roku 1727 za přechovávání "kacířských" knih.
Z památek můžeme zmínit zachovalou usedlost čp 6, kaple je z roku 1826.
Start - Slavoňov:
Začátek výletu stanovujeme ve středu Bohdašína u rozcestníku. On to vlastně žádný rozcestník není, protože tudy vede jen modrá značka, vydáme se proto po ní severozápadním směrem. Jdeme po silničce kolem dvou usedlostí, první patří ještě k Bohdašínu, druhá již ke Slavoňovu. Za chvilku již vcházíme do Slavoňova a projdeme ho po silnici až na druhý konec. Zde stojí jedna z nejvýznamnějších památek kraje, dřevěný kostel sv. Jana Křtitele z roku 1553 se zvonicí, márnicí a kamenným křížem. Kostel nechal postavit jeden bohatý sedlák ze sousední vsi Blažkova.
Mezilesí:
Vrátíme se do středu obce, kde odbočíme za požární nádrží a křížkem podél domu čp. 41 vlevo. Neznačenou cestou dojdeme k lesíku za ním k malému rybníčku. Pak pokračujeme mezi poli k samotě V Dolcích a pak po silnici vpravo do Mezilesí. Tato ves zřejmě vznikla ve 14. století, připomíná se roku 1403.
Projdeme vsí a stočíme se na silnici na Sendraž. Po pravé ruce míjíme dvě skupiny řadových domků, zahneme k nim a pokračujeme cestou podle zarostlé remízky severním směrem.
Údolí Olešenky:
Pokračujeme polní cestou severním směrem a po úbočí Sendražského kopce na jeho severní hřbet. Vstoupíme na úzkou louku a jdeme po okraji lesa po levé ruce. Na konci louky se stočíme vlevo a klesneme do údolí, kde se setkáme se zelenou značkou. Po té pak sejdeme do údolí říčky Olešenky. Od rozcestí Holubí palouk pak pokračujeme jižně skalnatým údolím až do Nového Hrádku.
Frymburk:
Dominantou Nového Hrádku je zřícenina hradu Frymburku. Ten byl založen ve 14. století a prvním známým majitelem byl roku 1354 Matouš z Frymburku.V roce 1415 koupil Jan Městecký z Lichtenburka Frymburk od Jaroslava z Riesenburku za peníze získané přepadením opatovického kláštera, a to známe ze Starých pověstí českých od Aloise Jiráska. Hrad pak v roce 1425 dobyli a pobořili husité. Hrad byl ale obnoven, ale již na konci 16. století se uvádí jako neobývaný a v 30leté válce ho spálili Švédové.
Po prohlídce hradu, který ale není nijak veliký, pokračujeme po zelené dál údolím Olešenky.
Rokole:
Zelená značka nás dovede k Rokoli. Poutní místo Rokole vzniklo na základě pověsti, že zdejší voda vyléčila slepého syna lesníka z Nového Hrádku. Ten tu nechal postavit dřevěnou kapli, která byla roku 1859 nahrazena zděnou. Ta se stala po roce 1939 duchovním centrem českých kněží, tzv. schschönstattského hnutí. Křížová cesta vznikla v roce 1874, areál pak doplnil roku 1930 pseudogotický kostelík Panny Marie. Nad kostelem P. Marie vznikla roku 1997 kopie původní kapličky v Schönstattě a roku 2000 byl postaven provinční dům, kde žijí sestry. Celek pak doplňuje dřevěná Loreta s obrazy sedmi bolestí Panny Marie.
Cíl - Bohdašín:
Po prohlídce poutního místa, což značí i projití celé křížové cesty, pokračujeme po zelené značce. U kaple jdeme ale rovně, ne se zelenou vlevo, až sejdeme na silnici a po ní vpravo na křižovatku V Propasti. Zde se dáme vlevo a sejdeme do Bohdašína.
Trasa měří 14 km, nejnižším místem je Slavoňov 410 m a nejvyšším úbočí Sendražského kopce 589 m n.m., celkově pak nastoupáme něco málo přes 600 metrů. Jdeme horami, takže nějaké převýšení nás nemůže překvapit, ale je to po pohodlných cestách, dá se to zvládnout i na kole, jen pozor na sjezd k Olešence.
