Cesty kolem Bělohradu - Bažantice, Byšičky, Vřesník.

Cesty kolem Bělohradu:

Lázně Bělohrad nepatří mezi nejpopulárnější turistické cíle naší vlasti, v jeho nejbližším okolí je možno ale vyrazit na jih do oblasti Chlumu mezi Hořicemi a Konecchlumím, na sever k Pecce či na západ k Mokřicím. My se ale vydáme na východ, kde nám bude hlavní osou naučná stezka Po stopách K. V Raise.

Lázně Bělohrad:

Původně zde sávala Nová Ves s tvrzí Koštofrankem připomínaná roku 1354. Roku 1543 panství koupil Jindřich Škopek z Bílých Otradovic a jeho syn Jan postavil novou tvrz z kamene s bílými zdmi, proto sejí říkalo Bílý hrad, tedy Bělohrad. Dalším významným majitelem byl Bertold Vilém z Valdštejna, který nechal roku 1689 vystavět kostel Všech svatých a tvrz přestavěl na zámek za účasti Giovanni Santiniho. V roce 1722 dostala Nová ves městský statut a nové jméno Bělohrad, i když německy starý název Neydorf udržoval dál. Za 100 000 zlatých koupil roku 1872 panství holešovický továrník, izraelita Max, rytíř Dormitzer. Ten se zasloužilo vybudování prvních lázeňských objektů, na levém břehu Javorky v roce 1880 to byly očistné lázně s teplou vodou. Lázně se dál rozrůstaly, posledním objektem je Spa resort Tree of Life z roku 2009.

Výlet - Bažantnice:

Začátek naší trasy si stanovme u vlakové stanice, odkud nás do centra města a lázeňské čtvrti modrá značka. Projdeme kolem zámku, který ale není veřejnosti přístupný, na Malém náměstí s k nám připojí zmíněná naučná stezka. Dále mineme hotel Grand , Anenské slatinné lázně a další významné objekty lázní, hotely, penziony atd. U vily Karlušky se značky rozdvojují, my se dáme vpravo do Bažantnice. Na začátku rovné páteřní cesty vpravo odbočíme k železitému pramenu Bažantnice. Vrátíme se na značky a pokračujeme podél Černého rašelinného jezírka se smírčím křížem na ostrůvku k dalšímu prameni Annamariánskému.

Byšičky:

Při výstupu z Bažantnice se dáme po neznačené silničce vpravo a u Nového dvora narazíme na další žlutou a NS. Po nich se dáme vlevo a již vidíme výšinu s kostelíčkem sv. Petra a Pavla. Jde o bývalou ves Byšičky připomínanou v roce 1318. Ves zanikla za 30leté války a zbyl jen kostel, původně románský, goticky a pak i barokně přestavěný s věží z roku 1850. Kostel se stal údajně inspirací k Erbenově baladě Svatební košile. Od kostela je pěkný výhled na Bělohradsko, na Hořické Chlumy na jihu a na vrchy Kumburk a Tábor na severozápadě. Ke kostelu vede nově opravená Křížová cesta.

Vřesník

Od kostela pokračujeme na rozcestí turistických cest, nepůjdeme po NS a žluté vlevo a ani po červené vpravo, ale šikmo přes louku na vzdálenější okraj lesa. Zde se dostaneme na okraj přírodní památky Byšičky, kde také zahneme mírně vlevo a po rovné cestě dojdeme opět na modrou značku. Po značce se dáme vpravo a opět rovně dojdeme na okraj lesního komplexu a k rybníku Nadýmač. Obejdeme ho a dojdeme na silnici od L. Bělohrad. Zde opustíme značku a pokračujeme polní cestou před námi, u remízek se stočíme vlevo a po luční cestě dojdeme do Vřesníku. Ves se uvádí již roku 1338 a její jméno si vzal za své i básník Jan Vřesnický, který zde má pomník.

Raisova kniha:

Na okraji vsi přejdeme přes hlavní cestu a kolem domu čp. 45 a za chvilku jsme opět na značkách NS, jdeme s nimi rovně, vpravo, vlevo, vpravo a pak klesneme k potoku Bystřice. Nad ním vede silnice od Kalu a značka zde odbočuje vpravo směr Vidoň. Ovšem my po hranici rezervace (přírodní památky) Homolka vystoupáme na stejnojmenný vrchol před námi, kde stojí v podobě sloupu památník Raisova kniha. Místo je známé i překrásným rozhledem, ale stojí tu v okolí i několik památek, hradiště Kal a dva zbytky středověkých hrádků Borek a Vřesník.

Brtev:

Od pomníku se vrátíme zpátky až na kraj Vřesníku, kde odbočíme vpravo podél bývalého kravína, u křížku zase vlevo a dojdeme na silnici do Pecky. Kdybychom chtěli navštívit zbytky hrádku Vřesníku, dejme se po této silnici vpravo, tedy směr Pecka, kde hrad stál na západním okraji výšiny, která se rozkládá asi 850 metrů po silnici po levé straně.

Jinak se vydáme po značkách NS, klesneme k potoku Dubovec a vystoupáme do Brtve. Ta je již osadou Lázní Bělohrad, její ozdobou je opravená otevřená kaplička.

Cíl, Lázně Bělohrad:

Do cíle to máme po modré a žluté jen kousek. Po cestě mineme rybník Pardoubek, který býval před osmdesáti lety rekreačním místem s plovárnou, ovšem neudržováním vše zašlo. Nyní je rybník odbahněn a chodí se sem na pěkné procházky. Klid zde stráží na západním konci hráze dřevěná socha Vodomila Pardoubského od řezbáře Jaroslava Suchardy z roku 2005.

Za chvilku mineme novou budovu lázní a již se setkáváme se značkami, které nás dovedou zpět k nádraží.

Trasa měří 14 km, nejnižším místem je Bažantnice 293 m n.m., nejvyšším pak výšina s Raisovou knihou 454 m. Celkově nás čeká převýšení 350 metrů, takže vidíme, že jde poměrně o nenáročnou túru. Ta je vhodná i pro cyklisty.

Zámek Lázně Bělohrad.
Kostel Byšičky.
Vodomil Pardoubský.
Skály - Bělský důl.
Zvolte hory Vyhledat
Pobytové balíčky

RODINA týdenní pobyt

Rodinné pobyty

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 12 500 Kč


Adrenalin a wellness

Wellness

Horská chata Orlík

Cena od: 6 990 Kč


LOVE STORY

Romantický víkend

Hotelový, sportovní a kulturní komplex AVALANCHE

Cena od: 3 900 Kč


Víkend s vůní konopí

Relax víkend

Relax pension u Nosků

Cena od: 3 000 Kč


Další nabídka pobytových balíčků