Výlet okolo Boubína - Horní Vltavice, Zátoň, Jilmová skála, Kubova huť.
Jedním z největších turistických atrakcí Šumavy je Boubín, my dnes na něj ale nezamíříme a projdeme se jeho okolím. Poznáme pěknou přírodu, skalní útvary i určité památky.
Kubova Huť:
Kubova Huť leží asi 8 km jižně od Vimperka. Obec je snadno přístupná po auty, prochází tudy mezinárodní silnice č.4 z Vimperka na Volary a Strážný s přechodem do Rakouska. Jezdí sem i vlak na trati z Vimperka do Volar, kde je svou polohou ve výšce 995 m nad mořem nejvýše položeným nádražím v ČR. Celá tato oblast je vyhledávaným místem pro letní i zimní rekreaci. Kubova Huť vznikla na počátku 18. století u sklářské hutě (1728), jméno dostala po zámeckém hejtmanu Gubovi. Dochovaly se zde zajímavé lidové stavby šumavského typu (u Kubešů, u Götzů), pěkná je i Schwarzenbergská myslivna z roku 1908 na kraji obce.
Start - Horní Vltavice:
Jako začátek výletu si stanovíme turistické rozcestí u vlakové zastávky, odkud půjdeme přes ves po žluté a po NS Hornovltavické pastviny. Můžeme vidět, že skoro v každé chalupě je nějaké ubytování, to si můžeme ale zařídit až při návratu, my nyní sejdeme k Kubohuťskému potoku na okraj přírodní památky Hornovltavické pastviny. Chrání se zde prameniště, mokřady a rašeliniště s porosty krátkostébelných ostřic s mnoha ptačími společenstvy. Malá kamenná moře vzniklá hromaděním kamenů na kraji bývalých polností jsou domovem pavouků, brouků, malých obratlovců a plazů. Vše se dozvíme z textů u cesty.
Horní Vltavice:
Značky nás provedou přímo rezervací, NS se změní na Zlatou stezku. Projdeme chatovým táborem a asi po 600 metrech, kde značka odbočuje po levotočivé zatáčce vpravo, pokračujeme rovně dál již po neznačené lesní cestě. Nalevo za odbočením si můžeme prohlédnout jeden z pohraničních řopíků. Vystoupáme pozvolna k železniční trati a zastávce Horní Vltavice.
I když z Horní Vltavice uvidíme jen železniční zastávku, můžeme se o ní zmínit. Uvádí se v roce 1359 a z památek tu stojí kostel P. Marie, sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého, kaple J. Nepomuckého a sloup lesmistra Johna.
Zátoň
Před zastávkou začíná modrá značka, ale k ní nepřejdeme a pokračujeme lesní silničkou vlevo podél kolejí. Přejdeme je po lesní cestě asi 650 metrů za zastávkou, odkud pozvolna klesáme až do Zátoně. První zmínka o osadě je z roku 1359, kdy byla majetkem pánů z Husi, roku 1404 zde postavil Zikmund Huler kostelík P. Marie s poustevnou, dnes je ale zaniklý. Od roku 1581 zde byl poplužní dvorec, od roku 1750 lovecký zámeček. Dnes tu najdeme typická šumavská stavení.
Jilmová skála:
Na silnici se dáme vlevo až k autobusové zastávce, kde začíná modrá značka. Dáme se po ní asi 70 metrů vlevo a odbočíme vpravo k lesíku, kde najdeme další řopík. Od něho se pak severním směrem přes loučku dostaneme opět na modrou značku. Mineme křížek, javor klen, v lese zastávku Zátoň a přejdeme přes koleje. Ve stráni dojdeme na křižovatku lesních cest a asi 300 metrů nad ní sejdeme z modré a pěšinou vlevo přejdeme na zelenou a lesnickou NS nad námi. Dáme se po nich vlevo a dojdeme na hřebenu k okraji přírodní památky Jilmová skála. Jde o významný zalesněný skalnatý hřeben s přirozenými lesními porosty květnatých bučin a suťového lesa.
Cíl - Kubova Huť:
Od Jilmové skály pokračujeme lesní silničkou zalesněným úbočím Červeného vrchu (1203 m) a Pažení (1281 m) a podél různých skalek až na rozcestí Basumské louky. Odtud se dáme vlevo po modré a za chvilku jsme v Kubově Huti.
Trasa měří 14 km, nejnižším místem je Zátoň 813, nejvyšším pak cesta mezi Jilmovou skálou a Bosumskými loukami 1134 m. Dohromady nastoupáme asi 550 metrů, což na Šumavu je skoro rovinka. Cestu lze snadno projet i na kole, jen je potřeba úsek u bunkru nad Zátoní objet po cestě.
.jpg)
