Šumava-Železná Ruda
Prvními osídlenci byli ve třináctém století strážci hranice. Vlastní historie města začíná až v šestnáctém století, kdy zde byla nalezena bohatá ložiska hnědele.
Období sto padesáti let, kdy se zde ruda těžila a zpracovávala, patřilo k období rozkvětu kraje. Nebyli to pouze horníci, kteří rudu těžili, doly přinesly obživu pro další řemeslníky. Ruda se zde tavila a zároveň se zde železo v hamrech dále zpracovávalo na nářadí nebo železné pruty, určené k dalšímu prodeji. Ke zpracování bylo potřeba dřevo, které těžili dřevorubci. Ze dřeva uhlíři pálili uhlí a kolomazníci vyráběli kolomaz na mazání pohyblivých částí hamrů. Z té doby se zachovalo několik místních názvů – Železný potok, Červené jámy, Hamry.
Vytěžením zásob železné rudy období rozkvětu neskončilo. V okolí Železné Rudy se nacházela i ložiska křemene a vápence, byl zde i dostatek dřeva k výrobě potaše (vyrábí se vyluhováním dřevěného popela) a tak si v první polovině sedmnáctého století hrabě Jindřich Nothaft z Wernecku zažádal o povolení k zakládání skláren. Vznikla zde řada hutí, např. na Normankách, v Gerlově Huti, pod Čertovým jezerem, na Hůrce, v Alžbětině. Alžbětínská sklárna se stala jednou z největších na Šumavě, vynikala zejména tabulovým sklem. K postupnému útlumu docházelo od první poloviny devatenáctého století, kdy byly zásoby křemene téměř vyčerpány a vzrostla i cena dřeva, tzn. velmi se zvýšily náklady na výrobu. Místní sklárny již nemohly konkurovat těm z vnitrozemí, které využívaly levnou železniční dopravu a levné černé uhlí.
V té době se zde začínal rozvíjet turistický ruch, který trvá dodnes. Přínosem k rozmachu turismu se stala výstavba železniční tratě Deggendorf – Plzeň a výstavba společného hraničního nádraží v roce 1877, které je od roku 1991 znovu v provozu. V současné době je Železná Ruda vyhledávána rekreanty a turisty celoročně. V letním období zde obdivují panenskou přírodu a historické památky. Na jednodenní pěší výlet se odtud můžete vydat např. k nejznámějším a nejkrásnějším jezerům na Šumavě, a to k Černému a Čertovu. V zimě zde návštěvníci najdou řadu sjezdovek různých obtížností. Pro běžkaře je zde připraveno přibližně 100 kilometrů upravených běžeckých stop.
